Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
tel. 571 611 928 | http://www.astrovm.cz | info@astrovm.cz

Hvězdárna Valašské Meziříčí byla otevřena v roce 1955. Nachází se na jižním okraji města, na kopci zvaném Stínadla, poblíž nemocnice (v těsné blízkosti silnice Vsetín – Hranice na Moravě). Pro veřejnost organizuje večerní pozorování zajímavých objektů – otevřeno je každý pracovní den. Hvězdárna také pořádá pravidelné přednášky pro veřejnost, zajišťuje astronomické kroužky, letní astronomický tábor pro mládež, víkendové semináře, doplňkovou výuku pro školy apod. Organizované skupiny mohou hvězdárnu navštívit kdykoliv po předchozí domluvě. Od roku 2001 je součástí Hvězdárny Valašské Meziříčí nově zrekonstruovaný historický objekt Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, který je také přístupný veřejnosti.

Pracovníci hvězdárny se v současnosti věnují odbornému sledování Slunce, proměnných hvězd a meziplanetární hmoty. V několika kopulích je umístěna řada astronomických přístrojů, mj. refraktor coude 150/2250 – využíván při večerních programech pro veřejnost; ve východní kopuli reflektor cassegrain 355/2460 s CCD kamerou – pozorování proměnných hvězd; v západní kopuli reflektor newton 250/1500 s CCD kamerou, mobilní reflektor cassegrain 150/2250 – pozorování mimo areál hvězdárny; budova odborného pracoviště - reflektor Celestron 280/2800 – pozorování proměnných hvězd; refraktor AS Zeiss 200/3000 – detailní snímkování sluneční fotosféry; refraktor Zeiss 130/1930 – pořizování celkových snímků Slunce; protuberanční koronograf 150/1950 s polaroidem a Šolcovým dvojlomným monochromátorem pro čáru H-alfa – fotografování slunečních protuberancí; refraktor 110/1600 s filtrem DayStar – pozorování sluneční chromosféry. V areálu hvězdárny se také nachází meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu.

geografická poloha 17° 58′ 25″ | 49° 27′ 49″ | 333 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Na Zlatnici, 147 00 Praha-Podolí

Ve vilové čtvrti v Praze-Podolí jsou uchovány zbytky soukromé hvězdárny Františka Fischera (1886-1966). V kopuli o průměru skoro 5 metrů byl mj. instalován refraktor 190/3000, dnes ve vlastnictví pobočky Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy v Ďáblicích.

geografická poloha 14° 25′ 26″ | 50° 3′ 24″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Havlíčkova 151, 378 62 Kunžak
tel. 384 399 079 | http://www.astrosvet.cz

V roce 1975 vybudoval Ladislav Schmied malou pozorovatelnu s odsuvnou střechou, v níž je umístěn na jednoduché paralaktické montáži refraktor 74/940 s reflektorem typu newton 170/1350. Slouží především pro soustavné vizuální pozorování sluneční fotosféry zakreslované projekcí, vykonávaných zřizovatelem od roku 1947 (rozsahem se jedná o výjimečnou pozorovací řadu nejen na české poměry). Majitel umožňuje návštěvu pozorovatelny po předběžném projednání termínu v denní době (pozorování Slunce, seznámení s metodikou pozorování a sluneční aktivitou). Pro noční pozorování není hvězdárna přístupná.

geografická poloha 15° 11′ 30″ | 49° 7′ 14″ | 575 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Bohumilice

V září 1829 byl v poli u Bohumilic, jenom několik desítek metrů od tamního zámku, náhodně vyorán železný meteorit o hmotnosti 58 kg. Stalo se tak v místech, kde podle pověsti "v dávných letech sletěl čert z nebe a propadl se do země”. Meteorit byl baronem F. Malovcem věnován Národnímu muzeu v Praze.

V roce 1889 byl v blízkosti Smrčné, jižně od Bohumilic, vyorán druhý meteorit (1 kg), třetí exemplář (6 kg) se nalezl v roce 1925 u Výškovic (západně od Bohumilic). Není tudíž vyloučeno, že i dnes mohou být v okolí Bohumilic nalezeny další meteority. Existují sice náznaky, že k hromadnému pádu těchto meteoritů došlo již v 17. století, na druhou stranu se ale může jednat o mnohem starší pozůstatky.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 13° 48′ 59″ | 49° 5′ 46″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Josefská 8, 118 01 Praha
http://www.augustiniani.cz

V pražském kostelu sv. Tomáše na Josefské ulici je pochován Jakub Kurz ze Senftenavy (1554-1594), císařský místokancléř dvora Rudolfa II. I když se proslavil především jako politik, byl vzdělán i v přírodních vědách, stal se prostředníkem mezi císařem a učenci, kteří se v Praze tehdy soustředili, a navrhoval vlastní astronomické přístroje. Po předčasné smrti se v jeho domě na čas usídlil Tycho Brahe (viz samostatný odkaz).

geografická poloha 14° 24′ 20″ | 50° 5′ 19″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
náměstí T. G. Masaryka, 589 01 Třešť

Na zrekonstruovaném náměstí T. G. Masaryka (2002) v Třešti najdete jedny z nejvyšších slunečních hodin v Evropě – jejich ručička měří 8,21 metru. Celková plocha hodin dosahuje téměř sedm set metrů čtverečních. Při změně letního času na zimní (a opačně) se ručně mění číslice u hodinových čar. Hodiny zhotovil ateliér Albatros Brno (projekt) a Kovárna Na Vyhlídce Petra Píši (ocelová konstrukce).

geografická poloha 15° 29′ 2″ | 49° 17′ 25″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní náměstí, 746 01 Opava-Město

Model z roku 2006 znázorňuje sluneční soustavu zmenšenou v poměru 1:626 576 000. Díky němu poznáte nejen významné pamětihodnosti Opavy, ale zároveň získáte věrnou představu o rozlehlosti a "prázdnotě" vesmíru, ve kterém žijeme. Přímá vzdálenost mezi Sluncem a nejodlehlejším Plutem je devět kilometrů, navštívíte např. náměstí sv. Hedviky, pevnost v Milostovicích a nebo Arboretum Nový dvůr.

Každou planetu najdete v podobě menší či větší kuličky s plaketou. Na ní je stručný popis a seznam umístění všech objektů. Kromě 8 planet obsahuje stezka i Pluto a dvě planetky hlavního pásu (Oppavia a Silesia). Tyto planetky objevil zdejší rodák Johann Palisa, jehož jméno nese Hvězdárna a planetárium v Ostravě. Oppavia je latinský název pro Opavu a Silesia pro Slezsko.

Stezka začíná u kašny na Horním náměstí, před tzv. Hláskou. Zde se také nachází Městské informační centrum, kde o celém modelu získáte základní informace.

geografická poloha 17° 54′ 8″ | 49° 56′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
270 06 Kounov

Nedaleko Kounova na Rakovnicku jsou tisíce plochých balvanů o průměru až několik metrů, poskládaných do stovek metrů dlouhých, relativně rovnoběžných řad (v odstupu nanejvýš třicet metrů). S jejich vyhledáním pomůže naučná stezka začínající u nádraží v Mutějovicích. Kamenné řady pravděpodobně vznikly někdy kolem sedmého století před naším letopočtem, dnes jsou rozmístěny jak v mlází tak v lese. Největší balvan byl novodobě pojmenován Gibon I. a váží zhruba šest tun. Co inspirovalo pravěkého člověka k takové stavbě, není zřejmé. Mimo jiné se spekuluje o kalendářních a astronomických funkcích, žádná z nich ale nebyla věrohodně potvrzena.

geografická poloha 13° 41′ 45″ | 50° 13′ 26″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Gymnázium Jana Keplera, Parléřova 2, 169 00 Praha

V místech dnešního Gymnázia Jana Keplera stával domům po vicekancléři Jakubovi Kurzovi, ve kterém krátce pobýval jak Tycho Brahe, tak Johannes Kepler. Dům byl zbořen v polovině 17. století, avšak jeho existenci potvrdily archeologické vykopávky počátkem 20. století. Dnes zde stojí sousoší obou astronomů (Brahe drží v ruce sextant, Kepler svitek listin) od J. Vajce a V. Pýchy vztyčené v roce 1984. Podrobněji o obou astronomech v samostatných odkazech.

geografická poloha 14° 23′ 17″ | 50° 5′ 18″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kraví hora 3, 616 00 Brno
http://www.physics.muni.cz/mb

Pozorovatelna Masarykovy univerzity byla vybudována spolu s první částí Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně v padesátých letech 20. století, dnes je spravována Katedrou teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty (Kotlářská 2, 616 00 Brno). Vybavená je reflektorem 600/2780 (až do vybudování "dvoumetru" v Onřejově se jednalo o největší astronomický přístroj v tehdejším Československu), původní fotoelektrický fotometr byl na sklonku 20. století nahrazen výkonnější CCD kamerou. Hlavním pozorovacím programem je fotometrie aktivních galaktických jader, proměnných hvězd, nov a supernov. Přístroj využívají jak pracovníci univerzity, tak studenti Přírodovědecké fakulty. Pozorovatelna není běžně přístupná veřejnosti.

geografická poloha 16° 35′ 0″ | 49° 12′ 16″ | 304 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.