Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
267 05 Nižbor u Berouna

Součástí vily v Nižboru u Berouna byla soukromá hvězdárna Ladislava Pračky s řadou astronomických přístrojů a rozsáhlou knihovnou. Dnes ji připomíná pouze nefunkční kopule udržované vily (současným majitelem je módní návrhář Osmany Laffita).

geografická poloha 14° 0′ 13″ | 49° 59′ 56″ | 255 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U starého hřbitova, 110 00 Praha

Na Starém židovském hřbitově je v podobě pětibokého náhrobního kamene (nápis v hebrejštině, židovská hvězda a symbol jména – husa) hrob Davida Ganse (1541-1613), významné postavy rudolfínské Prahy. Byl žákem Rabbiho Löwa a zabýval se nejen historií, ale také matematikou a astronomií. Gans je autorem několika učebnic, popsal pozorovatelnu a přístroje Tychona Brahe instalované toho času v Benátkách nad Jizerou.

geografická poloha 14° 24′ 59″ | 50° 5′ 23″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
nám. T. G. Masaryka 130/12-14, 796 01 Prostějov

Na průčelí prostějovské Nové radnice nelze přehlédnout orloj, který ukazuje kalendářní měsíce v roce, postavení Měsíce a Slunce na obloze. Radnice s 66 metrů vysokou věží pochází z počátku 20. století (stejně tak i orloj).

geografická poloha 17° 6′ 33″ | 49° 28′ 19″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámecký park, Růžová zahrada, 769 01Holešov
tel. 728 605 017 | http:// hvezdarna-holesov.wz.cz | patrik.trncak@centrum.cz

Hvězdárna v bývalém altánku v tzv. Růžové zahradě – několik desítek metrů od holešovského zámku a zámecké obory – byla otevřena již roku 1959. Po odchodu posledních nadšenců v roce 1987 chátrala až téměř zanikla. Znovu začala být obnovována v roce 2006 – v kopuli o průměru 6 metrů je nyní umístěn dalekohled Nexstar 102 SLT (102/660). Na hvězdárně se organizují pozorování večerní oblohy, astronomický kroužek (děti i dospělí), prohlídka vybavení, případně i přednášky. Otevřeno má po předchozí domluvě, event. během výjimečných astronomických úkazů.

geografická poloha 17° 35′ 3″ | 49° 19′ 56″ | 230 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Sazovice

V podvečer 28. června 1934 byl několika svědky pozorován dopad malého kamenného meteoritu (chondritu) do řepného pole na okraji Sazovic, severozápadně od Zlína. Tři pozorovatelé byli od místa vzdáleni jen několik desítek metrů. V místě dopadu byla objevena malá jamka a v hloubce půl metru kámen o rozměru 9x7x5 cm s hmotností 412 gramů. Meteorit byl předán do sbírek Moravského zemského muzea v Brně, kde je dosud.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 17° 34′ 0″ | 49° 14′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Královská obora 56, 170 76 Praha

Na rohu terasy Místodržitelského letohrádku nad Stromovkou jsou umístěny kulové sluneční hodiny z roku 1698 (renovovány 1772). Na globu s pohyblivým ukazatelem jsou mj. vyznačeny latinské nápisy "Polus Arcticus", "Zenith", "Occasus Solis", "Ortus Solis", "Aequinoctium", "Tropicus Capricorni", "Tropicus Cancri", značky znamení, Slunce, Měsíce a planet.

geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 6′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Jihlavská astronomická společnost, Věžní 1, 586 01 Jihlava
tel. 728 880 930 | http://www.jiast.cz | info@jiast.cz

Jihlavská astronomická společnost je občanské sdružení (zal. 2004), které spojuje veškeré zájemce o astronomii a příbuzné obory, nejen z oblasti Vysočiny. Pro své členy společnost pořádá exkurze, semináře, odborná pozorování, apod. Pro veřejnost jsou připravována pravidelná veřejná pozorování z ochozu historické hradební věže Brány Matky Boží v Jihlavě, dále pak výstavy, dětské tábory, přednášky, soutěže, apod.

Ke své práci používá přenosný dalekohled typu newton o průměru objektivu 25 cm, schmidt-cassegrain o průměru objektivu 30 cm na GOTO montáži a další menší přístroje.

geografická poloha 15° 35′ 14″ | 49° 23′ 41″ | 543 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha
tel. 731 167 679 | http://tynska.farnost.cz

V kostelu Panny Marie před Týnem (pol. 14. století), jenž tvoří jednu z dominant Staroměstského náměstí, leží vpravo od hlavního oltáře hrob dánského astronoma Tychona Brahe (1546-1601), zhotovený ze slivenského mramoru Jakubem Tipotiusem. Latinský nápis v překladu znamená: "Ni lesk, ni poklady, Umění toliko žezlo věčně trvá. Léta páně 1601 dne 24. října umřel jest šlechetný a osvícený pán Tycho Brahe, pán na Knutsdorpu, přednosta Uranienburku a Jeho Cís. král. Milosti tajný rada. Jeho kosti zde odpočívají". Podle dochovaných záznamů pohřební řeč za Tychona Brahe přednesl doktor Jan Jesenský, v průvodu kráčel i astronomův oblíbený kůň. Po jeho boku je pohřbena i manželka Kristen (+1604).

Tento nejvýznamnější pozorovatel 16. století zpočátku pobýval na dánském ostrově Hven (dnes ostrov Ven ve Švédsku), kde roku 1575 vybudoval observatoře Uranienborg a Stjerneborg. V roce 1599 byl císařem Rudolfem II. pozván do Prahy, nejdříve krátce pobýval v Benátkách nad Jizerou, později nedaleko Pražského hradu. Jeho plány však zmařila náhlá smrt v roce 1601.

Tycho Brahe pozoroval v listopadu 1572 výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeji, vytvořil kompromisní kosmologickou teorii (Země je středem vesmíru, kolem obíhá Měsíc a Slunce s planetami) a přesným měřením paralaxy dokázal, že se komety nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě jeho vynikajících pozorování (především planety Mars) formuloval Johannes Kepler zákony o oběhu planet.

Tycho Brahe má po Praze hned několik památníků – před Keplerovým gymnáziem na Hradčanech a na ulici Nový svět 1/76 v místech domu, kde dočasně pobýval. Traduje se, že v letohrádku Belvedér byly uloženy Tychonovy astronomické přístroje a snad odtud s Keplerem i pozoroval.

Nejvýznamějším astronomickým dílem, které Tycho sepsal za svého (bohužel krátkého) pobytu v Praze je "Astronomiae instauratae progymnasmata" (vydané 1603), ve kterém uvádí že jím objevená nová hvězda (supernova 1572) a nápadné komety neměly měřitelnou paralaxu. Byly tedy od Země vzdáleny víc než Měsíc. Nejcennější dochované památky – knihy – na Tychona Brahe najdete v Klementinu, jsou v původní renesanční vazbě s portrétem majitele a jeho erbem.

V literatuře se s oblibou zdůrazňuje poněkud kuriózní smrt Tychona Brahe: 13. října 1601 se zúčastnil hostiny u Petra Voka z Rožmberka. Zvyklosti prý nedovolovaly nikomu vstát od stolu dříve než hostitel, a proto musel Tycho tak dlouho potlačovat svou potřebu, až mu praskl močový měchýř. O několik dní později na to zemřel.
Podle všech náznaků sice na selhání ledvin skutečně zemřel – ne však proto, že by se nemohl kvůli dvorní etiketě vymočit, nýbrž na vážné (tehdy neléčitelné) onemocnění ledvin nebo močového ústrojí.

geografická poloha 14° 25′ 21″ | 50° 5′ 16″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
zámek Jičín, Valdštejnovo náměstí, 506 01 Jičín

Na jičínské rezidenci pobýval v roce 1630 po tři týdny Johannes Kepler, tehdy soukromý astrolog Albrechta z Valdštejna (1583-1634). Zřejmě se jednalo o jeho poslední návštěvu Čech, téhož roku totiž slavný astronom zemřel v německém Řeznu. V Jičíně se také narodil Gustav Gruss (1854-1922), významný český astronom, který stál od roku 1892 v čele Astronomického ústavu při Karlově Univerzitě. Zasloužil se zejména o rozvoj studia proměnných hvězd a jejich pozorování u nás, napsal populární knížku "Z říše hvězd". Naproti místnímu gymnáziu (ul. Jiráskova 11) mu byla odhalena pamětní deska.

geografická poloha 15° 21′ 8″ | 50° 26′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Růžová

Poblíž vesnice Růžová (349 m n. m.)nedaleko Děčína a Hřenska se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 14° 17′ 0″ | 50° 50′ 0″ | 349 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.