Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
třída Míru 62, 530 02 Pardubice

Počátkem 20. století zřídil baron Arthur Kraus (1854-1930) v Pardubicích první lidovou hvězdárnu v Čechách – před první světovou válkou nejdříve na pardubickém zámku upravil věž pro astronomická pozorování v předposledním patře a k 1. lednu 1913 pak otevřel terasu domu Na staré poště (viz pamětní deska na dnešní třídě Míru). K dispozici byl nejen dalekohled o průměru objektivu 16 cm (dnes na Hvězdárně v Úpici), ale také protuberanční spektroskop pro pozorování Slunce. Součástí byla rozsáhlá knihovna, sám baron Kraus vydal několik návodů pro pozorovatele noční oblohy, knihy nechal na vlastní náklady vázat. Po jeho úmrtí v roce 1930 hvězdárna zanikla.

geografická poloha 15° 46′ 29″ | 50° 2′ 13″ | 228 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Dům dětí a mládeže DELTA, Gorkého ul. 2658, 530 02 Pardubice
tel. 466 310 563 | http://hbak.kavalek.net | hvezpce@atlas.cz

Pardubická hvězdárna vás u vstupních prostor uvítá velkými slunečními hodinami. Observatoř se nachází na střeše Domu dětí a mládeže DELTA, otevřena byla v roce 1992, v její kopuli je instalována celá řada dalekohledů na paralaktické montáži s automatickým naváděním. Je zde např. kombinovaný newton-cassegrain 450/6750, chromosférický refraktor 127/1200, které doplňují přenosné přístroje (vč. dobsonu 300/1800). V programové nabídce figurují jak pravidelná pozorování Slunce a večerní oblohy, tak přednášky pro školy, astronomické kroužky či odborné přednášky na téma zatmění, kosmonautika a jiné. Součástí hvězdárny je pozorovací terasa s bezmála 150 čtverečními metry, kde se pořádají přednášky pod širým nebem, promítání odborných filmů i nejrůzněšjí další setkání.

geografická poloha 15° 46′ 1″ | 50° 1′ 32″ | 233 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Antonína Sovy 743, 393 01 Pelhřimov – sídlo sdružení
tel. +420 777 889 193 | http://www.astroklub.cz/ | akp.pe@email.cz

Občanské sdružení Astronomický klub (zal. 1994) se věnuje popularizaci astronomie na Vysočině, zejména v okrese Pelhřimov, pořádá pravidelná pozorování pro veřejnost i nepravidelná pozorování zajímavých úkazů na denní i noční obloze. Organizuje též populárně vědecké přednášky pro základní a střední školy. Klub má k dispozici několik přenosných astronomických dalekohledů, zejména newton 200/1000 a newton 114/900 a 76/700.

geografická poloha 15° 12′ 59″ | 49° 25′ 45″ | 506 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
747 18 Píšť

Monumentální parkové sluneční hodiny v Píšti u Opavy, na křižovatce před kostelem (10 km od D. Benešova a Hlučína), zhotovené v roce 2005 (autor Jana Chalcařová a Petr Weiss). Jedny z největších svého druhu v České republice. Dominantou hodin je erbovní znak pánů ze Zvole, majitelů obce Píšť v 16. století.

geografická poloha 18° 11′ 37″ | 49° 58′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ploskovice

Krátce po poledni 22. června 1723 došlo mezi Ploskovicemi a Liběšicemi k hromadnému pádu kamenných meteoritů (tzv. chondritů), celkem 33 nalezených exemplářů mělo úhrnnou hmotnost 37 kg. Mnohé z nich podle nálezců zapáchaly po síře. Zvukový doprovod této události byl slyšitelný až v Praze. Většina meteoritů se do dnešní doby nedochovala, v nejrůznějších muzeích jsou vystaveny jen velmi malé vzorky (Londýn 26 g, Vídeň 3 g).

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 14° 7′ 0″ | 50° 32′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U Dráhy 11, 318 00 Plzeň
tel. 377 388 400 | http://hvezdarna.plzen-city.cz | hvezdarna@mmp.plzen-city.cz

Hvězdáři působí v Plzni již pět desetiletí. V současnosti ale jenom v náhradních prostorách (planetárium ZKP-2 je mimo provoz), které tvoří kromě administrativní a technické části i učebna pro 24 osob. Ta slouží pro školní výuku, kroužky a kurzy. Přednášky pro veřejnosti i výstavy se pořádají v zapůjčených prostorách. Pracovníci hvězdárny také organizují pozorování přenosnými dalekohledy v rámci města i mimo něj; letní astronomické praktikum a některá odborná pozorování. Největším přenosným přístrojem je dalekohled Meade LX200R 305/3050. Přehled všech chystaných akcí hledejte ve hvězdárenském zpravodaji.

geografická poloha 13° 20′ 57″ | 49° 44′ 38″ | 350 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Čapkovo náměstí 1, 326 00 Plzeň

Na školní budově na Slovanech (dnes Fakultní nemocnice Plzeň) byla v roce 1936 vybudována třímetrová kopule s refraktorem 108/1600. Tehdejší astronomická společnost měla k dispozici klubovnu a terasu pro přenosné dalekohledy. Přístup na hvězdárnu byl však již od počátku velmi omezený, po druhé světové válce zcela nemožný. Dávno nefunkční kopule se však zachovala až do dnešní doby.
Na plzeňské renesanční radnici (postavil G. De Statia v letech 1554 až 1559) je také vyobrazen císař Rudolf II. (s globem a dalekohledem).

geografická poloha 13° 24′ 0″ | 49° 43′ 49″ | 365 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Tělocvičná 24, 301 00 Plzeň

Na tzv. Jižním předměstí v Plzni jsou sluneční hodiny zobrazující okamžiky pravého poledne ve světě; dále má tři číselníky pro čas místního poledníku, středoevropský a letní středoevropský; datové čáry pro vstup do zvířetníkových znamení. Vytvořeny byly Františkem Marešem v roce 1995.

geografická poloha 13° 22′ 31″ | 49° 44′ 18″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Police nad Metují

Ráno 16. září 1969 dopadl na střechu rodinného domku č. p. 147 v obci Suchý Důl severovýchodně od Police nad Metují kamenný meteorit (chondrit), ze kterého se po nárazu do dřevěného krovu odštěpilo několik malých úlomků.

Díky rychlému zásahu pracovníků nedaleké Hvězdárny v Úpici byl hlavní exemplář letecky převezen do výzkumného ústavu Maxe Plancka v německém Heidelbergu k radioizotopickému studiu. Právě tam byly shodou okolností zkoumány i některé vzorky hornin přivezené z Měsíce posádkou Apollo 11, "polický" meteorit se tak stal prvním tělesem tohoto druhu na světě, které mohlo být zkoumáno stejným způsobem. Původní těleso mělo hmotnost 840 gramů, z čehož na úlomky připadlo asi 60 gramů. Je uchováno v Národním muzeu v Praze.

geografická poloha 16° 15′ 48″ | 50° 32′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hegerova ul., 572 01 Polička-Horní Předměstí

Na Hegerově ulici v Poličce (v parku Jezerní říše na sídlišti) je kamenná plastika od Jindřicha Pevného (2002), v jejímž tlustém ukazateli je průzor, kterým prosvítá Slunce v pravé poledne, o rovnodennostech a slunovratech.

geografická poloha 16° 16′ 48″ | 49° 43′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Svépomoc 199, 572 01 Polička
tel. 736 449 536 | http://astro-lab.wbs.cz/ | astro-lab@unet.cz

Soukromá hvězdárna v Poličce existuje od roku 1985, v roce 2001 byla provedena přestavba do současné podoby. Je vybavena odsuvnou střechou, hlavními přístroji jsou newton 30 cm, refraktor 15 cm, dobson 20 cm a řada menších dalekohledů pro vizuální i CCD pozorování. Hlavní náplň je CCD fotometrie proměnných hvězd, pozorování sluneční fotosféry, zákrytů hvězd Měsícem a astrofotografie. Návštěva je možná kdykoliv po telefonické dohodě.

geografická poloha 16° 15′ 36″ | 49° 43′ 0″ | 558 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Polom

U osady Polom na úpatí Orlických hor (748 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 16° 19′ 0″ | 50° 21′ 0″ | 748 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Potůčky

V Krušných horách v česko-německém pohraničí bylo v letech 1751 až 1861 nalezeno několik kameno-železných meteoritů o celkové hmotnosti sto kilogramů (největší exemplář 87 kg u Rittersgrünu). Jedná se o pozůstatek hromadného pádu v době před několika sty roky. S drobnými ukázkami těchto meteoritů se setkáte ve většině světových expozic, Národní muzeum v Praze vlastní jenom malý vzorek z nálezu ve Steinbachu (78 g).

geografická poloha 12° 30′ 0″ | 50° 30′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Korunní 2, 120 00 Praha
http://www.arcig.cz

Pražské Arcibiskupské gymnázium na rohu Korunní ulice a náměstí Míru bylo otevřeno v říjnu 1938. Přístup na tamní hvězdárnu s menším dalekohledem byl již od počátku velmi omezený, kopule, dnes bez dalekohledu, je na střeše dodnes viditelná.

geografická poloha 14° 26′ 17″ | 50° 4′ 30″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
V Holešovičkách 2, 180 00 Praha
tel. 221 912 572 | http://astro.troja.mff.cuni.cz/ | mfau@mbox.troja.mff.cuni.cz

Astronomický ústav Univerzity Karlovy byl na sklonku 19. století založen Augustem Seydlerem (1849-1891), profesorem teoretické fyziky a astronomie. Dnes je součástí Matematicko-fyzikální fakulty, nachází se v areálu kampusu v Tróji a zajišťuje výuku astronomie a astrofyziky pro studenty magisterského i doktorandského studia. Studenti absolvují přednášky ze stelární i relativistické astrofyziky, nebeské mechaniky, sluneční fyziky, kosmologie, galaktické astronomie a dalších. Součástí je praxe u největších dalekohledů Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově, stejně jako zahraniční stáže.

geografická poloha 14° 27′ 26″ | 50° 7′ 3″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Mariánské hradby 1, 118 00 Praha

Renesanční královský letohrádek Belvedér nechal v letech 1535 až 1537 vybudovat Ferdinand I. pro manželku královnu Annu (odtud druhý název letohrádek královny Anny). Traduje se, že zde byly v roce 1601 uloženy Tychonovy astronomické přístroje a snad odtud slavný astronom spolu s Keplerem i pozoroval. V současnosti slouží k officiálním účelům kanceláře prezidenta republiky. Další informace o Brahe i Keplerovi hledejte v samostatných odkazech.

geografická poloha 14° 24′ 19″ | 50° 5′ 38″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Markétská 1, 169 01 Praha
http://www.brevnov.cz

V Břevnovském klášteru (zal. 993) se na vnitřním nádvoří nacházejí troje bohatě zdobené sluneční hodiny z počátku 18. století. Ty východní zdobí obraz s viděním sv. Benedikta, které proběhlo za úplného zatmění Slunce. Kotouček naší denní hvězdy by na nich tudíž měl být vykreslen černě. Jedinečné jsou ovšem hodiny z 19. stoeltí uvnitř budovy, u kterých je instalováno malé zrcadlo ve spodní části dveří odrážející paprsky směrem na malovaný strop.

geografická poloha 14° 21′ 26″ | 50° 5′ 7″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Astronomický ústav AV CR, v. v. i. Boční II/1401
tel. 267 103 040 | http://www.astro.cz/ | cas@astro.cz

Česká astronomická společnost (zkr. ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. Česká astronomická společnost dbá o rozvoj astronomie v českých zemích a vytváří pojítko mezi profesionálními a amatérskými astronomy. Je kolektivním členem Evropské astronomické společnosti a spolupracuje se zahraničními astronomickými společnostmi. Viz též Praha - Havlíčkovy sady

geografická poloha 14° 28′ 34″ | 50° 2′ 27″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Prvního Pluku 17, 186 00 Praha
tel. 420 224 918 288 | http://www.czechspace.cz/ | info@czechspace.cz

Česká kosmická kancelář (CSO – Czech Space Office) je nezisková organizace, která se již od založení v roce 2003 snaží o rozvoj kosmonautiky v České republice. Slouží jako informační a poradenské centrum v oblasti kosmických aktivit a zároveň působí jako prostředník pro navazování kontaktů mezi českými a mezinárodními institucemi v oblasti kosmonautiky.

Kromě informačních a konzultačních služeb se pracovníci CSO zabývají tvorbu analýz a studií o projektových příležitostech a zapojení českých pracovišť do kosmických programů, pořádáním seminářů a školení o pravidlech fungování ESA a příležitostech v evropském kosmickém programu včetně programu GMES, propagací českých pracovišť na mezinárodních výstavách a pořádáním vzdělávacích akcí pro školy, univerzity i širokou veřejnost.

geografická poloha 14° 26′ 31″ | 50° 5′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Staroměstké náměstí 17, 110 00 Praha

V domě U Jednorožce na Staroměstském náměstí měla salon paní Berta Fantová (1865-1918), matka architekta Josefa Fanty (autor nejstarších budov hvězdárny v Ondřejově, hlavního nádraží v Praze atd.), kde se scházela pražská intelektuální (převážně židovská) elita, např. Franz Kafka nebo Max Brod, za jehož klavírního doprovodu hrával na housle i Albert Einstein. Výjimečné místo připomíná bronzový reliéf odkazující na Einsteinovy první úvahy o obecné teorii relativity, ohyb světelného paprsku v gravitacním poli Slunce nad Karlovým mostem, po němž slavný fyzik procházel cestou do Klementina a rozmýšlel své prednášky. Pikantní je, že poslední měsíce svého osobního života trávil Albert Einstein s Johannou Fantovou, dcerou své bývalé hostitelky...

geografická poloha 14° 25′ 20″ | 50° 5′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Královská obora 233, 170 21 Praha
tel. 220 999 001 | http://www.planetarium.cz

Italský filozof a astronom Giordano Bruno (1548-1604) se ztotožnil s dílem Mikuláše Koperníka a přes odpor katolické církve veřejně hlásal, že Země ani Slunce není středem vesmíru a že existuje nekonečně mnoho sluncí s planetami, které mohou být také obydlené. Za protikřesťanské a rouhačské myšlenky byl nakonec upálen na římském náměstí Campo de´fiori. Giordano Bruno pobýval v roce 1588 půl roku na dvoře císaře Rudolfa II. Konkrétní místo jeho pobytu není známo, jeho návštěvu tak připomíná malá pamětní plaketa na pražském planetáriu ve Stromovce.

Je však pravda, že v místech, kde se nachází dnešní planetárium, od nepaměti stával zájezdní hostinec s konírnou... Je tudíž velmi pravděpodobné, že tudy Giordano Bruno alespoň prošel.

geografická poloha 14° 25′ 39″ | 50° 6′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
120 00 Praha-Vinohrady

V pražských Havlíčkových sadech lze nalézt rozpadající se zazděný výklenek s umělým jezírkem a skalkou, u kterého od jara 1921 až do jara 1923 konala pravidelná pozorování večerní oblohy nově ustavená Česká astronomická společnost.

Česká astronomická společnost (http://www.astro.cz), jako spolek sdružující zájemce o astronomii z nejširších vrstev obyvatelstva, vznikla 8. prosince 1917. Patří tak mezi nejstarší vědecké společnosti nejen v České republice. U její kolébky stáli takoví významní astronomové jako Vojtěch Šafařík, Antonín Bečvář, Josef Klepešta, Karel Anděl, František Nušl a mnozí další.

Je příznačné, že řada těchto amatérů i profesionálů byla nakonec poctěna kráterem na Měsíci - bohužel na jeho odvrácené straně. Bečvář je kráter o průměru 67 km, Nušl je jenom o 6 km menší a Šafařík má v průměru 27 kilometrů.

Česká astronomická společnost od roku 1920 vydávala výjimečný časopis Říše hvězd (zanikl počátkem 90. let dvacátého století), jehož prostřednictvím významně ovlivňovala astronomický život v celém tehdejším Československu (především v době první republiky a za druhé světové války). Díky nezměrnému úsilí jejích členů před druhou světovou válkou také vybudovala Štefánikovu hvězdárnu na Petříně (1928), která je nyní součástí Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy.

Česká astronomická společnost je v současnosti občanských sdružením asi pěti stovek amatérů a profesionálů, s řadou regionálních i tématických poboček a přidružených organizací.

geografická poloha 14° 26′ 36″ | 50° 4′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hradčanské náměstí 2, 118 00 Praha

Na komíně Schwarzenberského paláce v těsné blízkosti Pražského hradu jsou zřejmě nestarší pražské, pěkně dekorované, sluneční hodiny z roku 1567 (viditelné od domu U dvou sluncí na Nerudově ulici). U hodin je patrný i symbol dne – kohout, symbol noci – sova a latinský nápis "Hodina se řítí". Schwarzenberský palác je příkladem tzv. české renesance, byl vystavěn roku 1545 Agostinem Gallim pro Jana mladšího z Lobkovic. Sgrafitová výzdoba dokončená roku 1567 má celkovou plochu 7000 metrů čtverečních, v současnosti je rozsáhle rekonstruována. V paláci nyní sídlí Vojenské historické muzeum.

geografická poloha 14° 23′ 48″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Nový svět 1, 118 00 Praha

Pamětní deska na barokním domě "U zlatého noha" nedaleko Hradčanského náměstí a kostela sv. Jana Nepomuckého připomíná krátký pobyt Tycho Brahe v roce 1601, než se přestěhoval do domu po vícekancléři Jakubovi Kurzovi.

geografická poloha 14° 23′ 35″ | 50° 5′ 27″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U smíchovského hřbitova 1, 150 00 Praha

Na smíchovském hřbitově na Malvazinkách je sloup se čtveřicí slunečních hodin a reliéfy biblických postav. Vznikly v roce 1737 a rekonstruovány byly v roce 2002. Na jednotlivých hodinách jsou latinské nápisy "Kopím probodený smiluj se nad námi", "Matko bolestná, modli se za nás", "Otřtinovaný, ztlučený, slituj se nad námi" a "Muži andělský, modli se za nás". Podobně sluneční hodiny jsou i v Kinského zahradě na Smíchově.

geografická poloha 14° 23′ 22″ | 50° 3′ 43″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Pod hvězdárnou 768, 182 00 Praha - Ďáblice
tel. 283 910 644, 233 376 452 | http://www.planetarium.cz/dabliceobs | dabliceobs@planetarium.cz

Hvězdárnu vybudoval astronomický kroužek, jenž v Ďáblicích založil Zdeněk Corn (1921-2003); odborným poradcem byl dr. Hubert Slouka 1903-1973). Do provozu byla uvedena 3. listopadu 1956, roku 1960 byla budova dostavěna do dnešní podoby, v roce 1969 byla instituce připojena ke Štefánikově hvězdárně. V západní kopuli je na německé paralaktické montáži refraktor 190/3000 (optika Reinfelder-Hertel) s reflektorem typu newton 300/1500 (z pozůstalosti selenografa Mgr. Fischera), k němuž je připojen koronograf o průměru objektivu 100 mm. Ve východní kopuli je refraktor 150/2380 (konstrukce Gajdušek) a reflektor 400/7200 mm s montáží typu coude (konst. Rolčík). Původní otevírací doba pro veřejnost, pondělky a čtvrtky večer, byla postupně rozšířena o nedělní odpoledne a o pořady pro školní výpravy.

geografická poloha 14° 28′ 36″ | 50° 8′ 27″ | 325 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Královská obora 233, 170 21 Praha
tel. 220 999 001 | http://www.planetarium.cz | planetarium@planetarium.cz

Největší středisko Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy sídlí v budově postavené v letech 1958 až 1960 podle návrhu profesora J. Frágnera na okraji Královské obory, zvané Stromovka (činnost oficiálně zahájilo 20. listopadu 1960 v rámci dnes již neexistujícího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka). Jeho základem je kulová kopule o průměru 23,5 metru, pod kterou bylo nejdříve instalováno projekční planetárium GP-II firmy Carl Zeiss Jena (1955-1988), od roku 1991 nahrazené strojem Zeiss Cosmorama (jediné v České republice), doplněným od roku 1996 novým automatizovaným řízením a dalšími projektory, vč. laserové aparatury. Planetárium má kapacitu 210 diváků, jeho klenba sahá až 15 metrů vysoko a s celkovou plochou 843 metrů čtverečních představuje největší projekční plochu v České republice; tvoří je jemně děrované hliníkové plechy nastříkané bílou barvou.

Původní kinosál byl roku 2002 rekonstruován na sál Starvid (94 míst), ve kterém je od roku 2005 projekční systém Digistar 3. V rozsáhlém foyer planetária je stálá výstava astronomie a kosmonautiky vč. automatizovaného malého planetária ZKP-1 (původně v Plzni, rok výroby před 1957) s unikátní projekční kopulí o průměru 7 metrů. Součástí expozice je i starý přístroj projekčního planetária GP-II.

Planetárium Praha je otevřeno denně kromě pátků. Dopoledne slouží zejména školním výpravám, odpoledne, večer a o víkendech veřejnosti.

geografická poloha 14° 25′ 40″ | 50° 6′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Petřín 205, 118 46 Praha
tel. 257 320 540 | http://www.observatory.cz | informace@observatory.cz

Nejstarší ze tří středisek příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, které bylo (nejen) z prostředků magistrátu hlavního města vybudováno péčí České astronomické společnosti – na místě obecního domku číslo 205 v petřínských sadech u Hladové zdi (nejdříve jako "Lidová hvězdárna Štefánikova", od roku 1979 jako součást zastřešující organizace). Pro členy České astronomické společnosti byla hvězdárna otevřena již 24. června 1928, pro veřejnost 4. května 1929. Tehdy měla jen tzv. "východní" kopuli (původně hradební věž), další byly přistavěny v roce 1930.

Za druhé světové války byla pod podlahami hvězdárny ukryta část československého vojenského archívu, na jejím sklonku byla značně poškozena bombardováním. Do současné podoby se podařilo hvězdárnu dostavět v letech 1971 až 1976.

Název "Štefánikova" nesla do okupace, poté v letech 1945 až 1950, krátce po roce 1968 a od roku 1990 až do současnosti.

Největším přístrojem (1967) je v tzv. západní kopuli (5 m) reflektor typu maksutov-cassegrain 350/370/3300, doplněný pointačním refraktorem 130/1950. V "hlavní" kopuli o průměru 8 metrů je na pilíři vysokém 15 metrů (z toho 7,5 m ve skále) od roku 1930 instalován dalekohled, jenž vyrobila v letech 1905 až 1907 firma Zeiss na zakázku pro vídeňského selenografa barona Rudolfa Königa (1832-1901, kráter na Měsíci). Přístroj byl z jeho pozůstalosti zakoupen roku 1929 (110 000 Kčs), přičemž čtvrtinu nákladů pokryl dar prezidenta T. G. Masaryka. Na původní montáži jsou nyní čtyři refraktory: 200/3000 pro pozorování sluneční fotosféry; 180/3430 mm pro noční pozorování; hledáček 60/400 mm a od roku 1957 i sluneční koronograf 160/2900. Celková váha dalekohledu je 5,5 tuny(!), z toho polovina připadá na protizávaží...

V pilíři tohoto dalekohledu jsou poněkud kuriózně umístěny urny dvou českých astronomů Jaroslava Štycha (1881-1941) a Karla Anděla (1884-1948). Druhý jmenovaný byl významným českým selenografem, autorem díla Mappa Selenographica (1926). Jakkoli tato mapa (průměr 60 cm) vyšla jenom v malém nákladu, byla natolik kvalitní, že se Mezinárodní astronomická unie rozhodla ještě za autorova života pojmenovat jeden z kráterů na přivrácené straně Měsíce Andělovým jménem (průměr 35 km, nedaleko přistála v roce 1972 posádka Apolla 16). Karel Anděl také pracoval na velmi rozsáhlém měsíčním atlase, bohužel nedokončil jej a o osmi (z celkově třinácti) dochovaných tiskových podkladech není nic známo.

Nejstarší "východní kopule" z roku 1928 dnes slouží pro odborná pozorování, je zde systém MARK – reflektor MEADE LX200 (schmidt-cassegrain 406/4060) se CCD kamerou, jehož robotizace byla dokončena roku 2006. Posledním stanovištěm hvězdárny je tzv. pozorovací domeček s odsuvnou střechou dobudovaný roku 1975. Zejména pro odborná pozorování zde slouží "Hledač komet" - refraktor firmy Zeiss 200/1370, dále refraktor 110/1130 a fotokomora Aero-Xenar 100/325.

Interiér hvězdárny, podstatně rekonstruovaný v letech 2004 až 2006, nabízí návštěvníkům moderně vybavený kinosál a nově instalovanou astronomickou výstavu (její součástí jsou některé historické přístroje a publikace). Od roku 1978 stojí před hvězdárnou sluneční hodiny (dílo akademického sochaře P. Vilímka podle návrhu O. Hlada) a od roku 1994 také socha Milana Rastislava Štefánika (dílo sochaře B. Kafky). Viz též samostatné odkazy.

Štefánikova hvězdárna je otevřena pro veřejnost denně kromě pondělí jak pro denní, tak i noční pozorování; dopolední provoz je věnován zejména školním výpravám.

Od roku 1973 je společným pracovištěm Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a Hvězdárny a planetária České Budějovice také "Koperníkova kopule" na vrcholu Kleť, která je vybavena refraktorem 300/4500.

geografická poloha 14° 23′ 53″ | 50° 4′ 53″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hrad III. nádvoří, 119 00 Praha 1 - Hradčany
http://www.hrad.cz/

V kryptě chrámu svatého Víta, Václava a Vojtěcha je pochován císař Rudolf II. (1552-1612), za jehož vlády došlo k nebývalému rozkvětu přírodovědného bádání nejen v Praze, ale i ve zbytku Čech a Moravy. Na Svatovítské katedrále na Pražském hradě byl podle dochovaných záznamů z roku 1477 umístěn orloj (o jeho konkrétní podobě není nic známo). V polovině 16. století byl ale nejspíš zničen při rozsáhlém požáru hradu.

geografická poloha 14° 23′ 59″ | 50° 5′ 27″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Melantrichova 12, 110 00 Praha

Pamětní deska na domě "U zelené lípy" v Melantrichově ulici připomíná pobyt Jana Marka Marci (1595-1667). Z malé observatoře odtud dalekohledem mj. pozoroval Jupiterovy měsíce. Věžička hvězdárny je zachycena i na Langweilově modelu Prahy (1826-1834). Viz též Marciho rodiště v Lanškrounu.

V souvislosti s Janem Markem Marcim je vhodné zmínit i jeho současníka, kapucínského mnicha českého původu Antonína Maria Šírka z Rejty (1597-1660), který jako jeden z prvních sestroj dalekohled teoreticky navrhnutý J. Keplerem (a zavedl pojem objektiv a okulár) a jenž v roce 1645 vydal na svou dobu vynikající mapu Měsíce. V díle Oculus Enoch et Eliae, které inspirovalo Jana Amose Komenského v Orbis Pictus, je povrch našeho vesmírného souseda zobrazen tak, jak se jeví v převracejícím dalekohledu. Latinizovaným jménem Rheita je pojmenován kráter (70 km) v jihozápadní části přivrácené strany Měsíce s nápadným údolím Vallis Rheita (500 km). Poctivé je také přiznat, že se o životě Antonína Šírka příliš informací nedochovalo a existují tudíž oprávněné spekulace, že se narodil na území dnešního Rakouska (zemřel v italské Raveně).

geografická poloha 14° 25′ 15″ | 50° 5′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlova 4, 110 00 Praha

Johannes Kepler (1571-1630) byl německý matematik a astronom, který se zabýval i mechanikou, krystalografií a optikou. Od roku 1600 pobýval v Praze, stal se asistentem Tychona Brahe a po jeho smrti císařským matematikem Rudolfa II. (mj. sestavoval astrologické předpovědi).

Právě za svého pražského pobytu (na základě pozorování planety Mars Tychonem Brahe) objevil první dva zákony o pohybu planet: Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce. Plochy opsané průvodičem planety (spojnice planety a Slunce) za stejný čas jsou stejně velké.

Výjimečný astronom bydlel v Praze na několika různých místech. Nejdříve v domě svého mecenáše barona Hoffmanna, vzápětí na Pohořelci v domě po vicekancléři Jakubovi Kurzovi, který císař Rudolf II. zakoupil pro Tychona Brahe. Polohu domu dnes připomíná sousoší Tychona Brahe a Johannesa Keplera, před Gymnáziem Jana Keplera. Poté přesídlil do blízkosti dnešního Faustova domu na Karlově náměstí. Od podzimu 1604 bydlel na koleji krále Václava IV. na Ovocném trhu č. 12 (nedaleko Karolina), kde ze zahrady sledoval novu v souhvězdí Hadonoše a později dírkovou komorou sluneční skvrnu, kterou však omylem považoval za Merkur přecházející přes sluneční kotouč. Posledních pět let svého pražského pobytu (1607-1612) se usídlil v domě Hectora Udarta v Karlově ulici 4 (též "U francouzské koruny"), na tomto domě je pamětní deska a na vnitřním nádvoří i fontánka s latinským nápisem "Ubi materia ibi geometria", v překladu "Kde je hmota, tam je geometrie." Viz též samostatné odkazy.

Během pražského pobytu (1600 až 1612) Kepler sepsal celou řadu významných prací, zejména "Novou astronomii", dále pak "Optickou část astronomie", "Důkladnou zprávu o neobvyklé nové hvězdě, která se poprvé objevila v říjnu roku 1604", "Dioptriku" a "Rozpravu s Galileiho ‘Hvězdným poslem’". Rozvinul též teorii dalekohledu, vysvětlil tvar sněhových vloček, přesně vyložil optickou funkci lidského oka. V kostele sv. Jiljí (http://www.jilji.op.cz/) je pochována Keplerova první žena a syn.

geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 5′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlovo náměstí 13, 121 35 Praha
http://www2.fs.cvut.cz/

Na Karlově náměstí v budově Českého vysokého učení technického je umístěno Foucaultovo kyvadlo: na 21 metrů dlouhém závěsu je závaží o hmotnosti 34 kilogramů. Pomocí tohoto zařízení byl získán jeden z přímých důkazů o rotaci Země.

geografická poloha 14° 25′ 8″ | 50° 4′ 31″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlovo náměstí 20, 120 00 Praha

Rakušan Christian Doppler (1803-1853) ve třicátých letech 19. století vyučoval na pražské polytechnice v Husově ulici (dnes České vysoké učení technické). Jako první popsal změnu vlnové délky signálu způsobenou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače. Pamětní desku má odhalenu v místě svých bydlišť na Karlově náměstí 20 a U obecního dvora 7 (viz samostatný odkaz).

geografická poloha 14° 25′ 11″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Praha

Druhý nejstarší most na území České republiky s délkou 516 metrů a šířkou téměř 10 metrů. Základní kámen byl s astronomickými i astrologickými pohnutkami položen císařem Karlem IV. 9. července 1357 v 5:31 hodin ráno. V tomto okamžiku byly všechny v té době známé planety (vyjma Marsu) nad pražským horizontem. Saturn byl přitom v konjunkci se Sluncem, což bylo nejšťastnější období roku – jeho astrologicky "neblahý vliv" překrylo působením "nejpříznivějšího" tělesa (Sluncem).

Ve stejné chvíli také bylo souhvězdí Lva (heraldický symbol českého království a astrologický symbol českého krále) v ascendentu - astrologicky nejvýznamnějším bodu. Mars, symbol války, ale také velkých činů, vyšel během obřadu, kromě něj a Měsíce byly všechny planety ve vodních znameních – Raku a Rybách. Symetrické datum navíc odráželo "touhu po absolutní dokonalosti".

Celé průčelí mostu má dodnes dochovanou astrologicko-astronomickou symboliku; je členěno na čtyři sféry, horní je hvězdná, pak sluneční a oblouk tvoří sféru měsíční. Čtvrtá sféra pozemského bytí je pod hranami lomeného oblouku. Hlavním stavitelem mostu byl Petr Parléř (1332?-1399), dokončen byl roku 1402.

geografická poloha 14° 24′ 49″ | 50° 5′ 10″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Železná 541, 110 00 Praha
http://www.cuni.cz

Řídí otáčení nebeské klenby nejen živly a to, co z nich pochází, ale také přirozené jednání lidí, či nikoli? Má se Luna nazývat sestrou, dcerou či manželkou Slunce? Působí pohyb hvězd nebeských sfér nějaký zvuk? Takové otázky padaly při bakalářských zkouškách na Univerzitě Karlově na přelomu 16. a 17. století.

V Karolinu se od 14. století nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou v roce 1348 založil císař Karel IV. Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 nejen jako sídlo pražských profesorů, kteří zde vyučovali a bydleli, ale stalo se také slavnostním shromaždištěm univerzity, rezidencí rektora, akademických představitelů i úřadů. Už od počátku se zde na tzv. artistické fakultě vyučovalo sedmero svobodných umění: gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba, přičemž mezi nejvýše hodnocené patřila pro své logické myšlení právě astronomie. Tehdejší absolvent univerzity mohl tedy být podle dosaženého stupně vzdělání jak lékař, tak teolog, astronom apod.

Na Univerzitě Karlově pobývala celá řada výjimečných astronomů: Mistr Křišťan z Prachatic (1368-1439), autor oblíbených spisů o astrolábu, Jan Ondřejův Šindel (1375-1450), myšlenkový autor Staroměstského orloje, Cyprián Lvovický ze Lvovic (1514-1574), jenž udržoval kontakty s Tychonem Brahe a je také autorem spisu o nové hvězdě v Kasiopeji z roku 1572, Tadeáš Hájek z Hájku (1525?-1600), Martin Bacháček (1539-1612), který podporoval J. Keplera, a mnozí další.

Např. Tadeáš Hájek z Hájku se významnou měrou zasloužil o příchod Tychona Brahe do Prahy. Sám aktivně sledoval hvězdnou oblohu; dokázal, že "nová hvězda" z roku 1572 v Kasiopeji, stejně jako jasná kometa z roku 1577, ležely v "supralunární" sféře za Měsícem. Navíc byl osobním lékařem císaře Rudolfa II. a Maxmiliána II., překladem "Herbáře" od Pietro Andreo Mathioliho, díky kterému položil základy českého botanického názvosloví.

Tadeáš Hájek z Hájku je proto právem zařazen mezi několik málo Čechů, po kterých byl pojmenován měsíční kráter. Útvar Hagecius (podle latinského jména Hájka) o průměru 76 km se nachází poblíž jihovýchodního kraje přivrácené strany Měsíce.

V Karolinu se také nachází Vlastenecký sál, v němž Christian Doppler přednesl 25. května 1842 poprvé na veřejnosti přednášku o svém slavném principu.

geografická poloha 14° 25′ 24″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlova 4, 110 00 Praha 1
tel. +420 608 971 236 | http://www.KeplerovoMuzeum.cz | provas@volny.cz

Muzeum se nachází v místě, kde Johanes Kepler během svého pražského pobýval letech 1607 až 1612, tedy do doby, kdy Prahu opustil. Muzeum vzniklo laskavostí restituentky domu paní Steinwaldové. Ve spolupráci Českou astronomickou společností jej realizovala Agentury ProVás. Muzeum, na vzdor malému prostoru, svojí originalitou budí pozornost českých i zahraničních návštěvníků. Výtvarně poutavé panely srozumitelně přibližují život i dílo tohoto genia renesance. S velkou odezvou se setkává displejová stěna s animacemi, které ilustrují Keplerovy zákony. Je zde ukázán také autentický záznam růstu sněhové vločky, jednoho z témat, kterým se Kepler jako první zabýval. Šíři Keplerova záběru ilustuje funkční model zubového čerpadla, dnes nejrozšířenějšího čerpadlového systému vůbec, které Kepler navrhl již v roce 1604. Celý klenutý strop je noční obohou, která je nebeskou mapou podle Andrease Cellaria. V souhvězdí Hadonoše svítí Keplerova supernova, jejíž obraz zahycený satelitními teleskopy v rentgenovém spektru může návštěvník též vidět v názorném předvedení. Pro malé návštěvníky stěna skrývá několik překvapení v průhledech, které, na rozdíl od dospělých, děti nikdy neminou.

geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 5′ 9″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Klementinum 190, 110 00 Praha
tel. 221 663 111 | http://www.nkp.cz

Padesát metrů vysokou Astronomickou věž Klementina, která byla dostavěna roku 1722 z iniciativy rektora jezuitské university Františka Retze, zdobí socha Atlanta, držícího nebeskou sféru, s korouhvicí a zlatým Sluncem. Astronomickými a meteorologickými přístroji začala být vybavována až od poloviny 18. století (zásluhou Josefa Steplinga); pravidelná a nepřerušená řada měření teploty, atmosférického tlaku a množství dešťových srážek začala už v lednu 1775 a pokračuje dodnes. Zdi Astronomické věže zdobilo několik slunečních hodin (v celém Klementinu jsou dvě desítky slunečních hodin), dodnes se v plné kráse dochovaly jenom jedny (na východní straně).

V současnosti nejsou ve věži žádné původní astronomické přístroje, zachovaly se pouze do zdi zabudované zední kvadranty (ve druhém poschodí). Ve stejné místnosti je i malý otvor pro projekci Slunce, s nímž se určovalo místní sluneční poledne. Máváním praporem z věže pak bývalo od roku 1842 až do února roku 1926 oznamováno poledne (určované nejdříve podle Slunce, později pomocí přesných hodin), které od roku 1891 doplňoval výstřel děla na hradbách.

V roce 1918 se Klementinum stalo sídlem Státní hvězdárny (ředitel prof. František Nušl), která se ale od roku 1928 postupně stěhovala na novou observatoř v Ondřejově věnovanou státu dr. Josefem J. Fričem. Astronomové z Klementina definitivně odešli v roce 1938, dnes patří Národní knihovně.

Celý prostor Astronomické věže je zrekonstruován (2000), vybaven dobovými měřícími přístroji a zpřístupněn veřejnosti. Za pozornost stojí také dva barokní sály s freskami na téma věda a umění, včetně modelů planetárních systémů Ptolemaia, Koperníka, Tychona a Riccioliho, soubor zeměpisných a astronomických globů a kouzelný výhled na Prahu z ochozu Astronomické věže.

Autorem dvou největších glóbů v Barokním knihovním sále je Caspar Pflieger (1665-1730) – hvězdný glóbus (na jižní straně) byl dokončen zřejmě v roce 1725, inspirací mu byly atlasy Uranometria od Johanna Bayera (1603) a Uranographia od Johanna Hevelia (1690), celkem je na něm vyznačeno 61 souhvězdí, navíc jej poháněl hodinový strojek. Zeměpisný glóbus Pflieger již dokončit nestihl (chybí jižní polokoule). Glóby mají shodnou velikost – průměr 127 cm, a stojí na stejných podstavcích, prakticky jsou součástí pevně vestavěného nábytku.

Před vstupem do Astronomické věže najdete také památník prvního ředitele hvězdárny Josefa Steplinga (1716-1778). Ve sbírkách Národní knihovny se navíc ukrývá celá řada jedinečných spisů, vč. rukopisu Euklidových "Základů geometrie" z přelomu 13. a 14. století, a Bibliotheca Tychoniana – sbírky knih z pozůstalosti Tychona Brahe (včetně darů od G. Bruna a J. J. Scaligeriho s jejich osobním věnováním).

geografická poloha 14° 24′ 59″ | 50° 5′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Klementinum 190, 110 00 Praha 1

O systematická meteorologická pozorování se v minulých staletích pokoušela celá řada badatelů i institucí. Nejdelší a dosud nepřerušenou řadu měření však v roce 1752 založil v pražském Klementinu Josef Stepling (1716-1778), snad nejvýznamnější fyzik, astronom i matematik v období českého osvícení.

Některá data z počátečního období se bohužel ztratila anebo nejsou úplná, každopádně od 1. ledna 1775 začíná velmi kvalitní řada měření teploty a tlaku vzduchu (několikrát denně), ke kterým se 1. května 1804 přidaly i záznamy o atmosférických srážkách. Jednotlivé meteorologické přístroje byly původně umístěny přímo v bytě Josefa Steplinga, později se dostaly do Astronomické věže a od roku 1786 jsou až dodnes umístěny v nenápadné, trojúhelníkové "budce" naproti věži v prvním patře na severní stěně jižního křídla na hlavním nádvoří Klementina (teplota a vlhkost vzduchu). Měření srážek a slunečního svitu se provádí na střešní plošině na východním křídle technické knihovny. Absolutně nejnižší teplota -27,6 °C zde byla naměřena 1. března 1785, nejvyšší +37,8 °C 27. července 1983. Ačkoli jsou tato měření značně ovlivněna a zkreslena (umístěním přístrojů, polohou v samotném středu města), díky 250leté tradici představují světově unikátní zdroj informací o stavu počasí.

geografická poloha 14° 24′ 59″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Klementinum 190, 110 00 Praha 1
http://www.klementinum.cz/

V areálu Klementina je dochováno patnáctero barokních malovaných slunečních hodin na čtyřech nádvořích a polední vláknové hodiny v Astronomické věži. Jedná se tak o největší seskupení slunečních hodin na území České republiky. Snad nejhodnotnější jsou dvoje z roku 1658 na stěnách Studentského nádvoří – mají číselníky pro pravý čas a hodiny počítané od východu a západu Slunce.

Další jsou umístěny na stěnách Hospodářského dvora (východní hodiny ukazují čas od posledního západu Slunce, latinské nápisy prozrazují, že "Nejen chlebem živ je člověk" a "Slovo tělem učiněno jest")a na Révovém nádvoří (veřejnosti uzavřeno).

Z klasické představy se vymykají vláknové hodiny v Astronomické věži. Její nejvyšší obdélníkové okno na jižní stěně má místo skleněných tabulek tři malá nezasklená okénka. Nejmenší (levé) je opatřeno otvorem o průměru asi jeden centimetr, které na podlaze tzv. Meridiánové místnosti vytváří obraz Slunce o průměru několik centimetrů. Středem nabílené podlážky vede napjatá struna znázorňující poledník; pokud rozdělí sluneční kotouč přesně na poloviny, nastává místní pravé sluneční poledne. Pomocí tohoto jednoduchého zařízení se od roku 1842 do počátku 20. století s přesností na sekundy měřil čas (pak jej nahradily mechanické hodiny sloužící až do okupace německou armádou v roce 1939). Poledne bylo z Klementina oznamováno máváním praporu, které od roku 1891 do roku 1926 doplnil výstřel z děla na pražských Mariánských hradbách (později na Opyši). Od roku 1925 začal časový signál vysílat Radiožurnál a tím tyto hodiny pozbyly na významu. Naposledy bylo na Klementinu zamáváno praporem v červenci 1928.

geografická poloha 14° 24′ 54″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Michalská, 110 00 Praha

V kostele sv. Michala Archanděla nedaleko Staroměstského náměstí působil od roku 1406 jako farář a kazatel Křišťan z Prachatic (1360?-1439), vůdčí osobnost astronomie a matematiky na Univerzitě Karlově (čtyřikrát zvolen rektorem), který je autorem několika spisů o používání astrolábu "De composicione astrolabii" a "De utilitate (usu) astrolabii" dochované v mnoha opisech v evropských knihovnách. Sepsal též "Algorismus prosaycus" o aritmetice a "Computus cyrometricalis" o měření času a "Lékařské knihy" o léčení ran a lécích, o pouštění krve, s herbářem a poznatky z astronomie a astrologie. Mezi jeho žáky patřil Jan Hus, za nějž roku 1415 osobně intervenoval v Kostnici. Nakonec byl sám zajat a propuštěn jen na přímluvu císaře Zikmunda.

geografická poloha 14° 25′ 13″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Josefská 8, 118 01 Praha
http://www.augustiniani.cz

V pražském kostelu sv. Tomáše na Josefské ulici je pochován Jakub Kurz ze Senftenavy (1554-1594), císařský místokancléř dvora Rudolfa II. I když se proslavil především jako politik, byl vzdělán i v přírodních vědách, stal se prostředníkem mezi císařem a učenci, kteří se v Praze tehdy soustředili, a navrhoval vlastní astronomické přístroje. Po předčasné smrti se v jeho domě na čas usídlil Tycho Brahe (viz samostatný odkaz).

geografická poloha 14° 24′ 20″ | 50° 5′ 19″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Lesnická 7, 150 00 Praha

Jeden z nejznámějších fyziků 20. století vyučoval v roce 1910 a 1911 jako profesor teoretické fyziky na pražské německé univerzitě. Albert Einstein (1879-1955) bydlel na Smíchově v Lesnické ulici 7 (snad ve čtvrtém patře s výhledem na Vltavu), v domě moderního secesního stylu.

Einsteinův pobyt v Praze připomíná několik dalších pamětních desek (např. Dům u Jednorožce na Staroměstském náměstí nebo na Viniční 7). Viz samostatné odkazy.

geografická poloha 14° 24′ 31″ | 50° 4′ 26″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Letiště Praha-Kbely, Mladoboleslavská 2, 197 00 Praha
tel. 973 207 504 | http://www.militarymuseum.cz/

Letecké muzeum bylo založeno v roce 1968 v areálu vojenského letiště Praha-Kbely, dnes jej spravuje Historický ústav Armády České republiky. S množstvím exponátů sice patří mezi největší sbírky tohoto druhu v Evropě, ovšem kosmonautika je zde více než opomíjena. Až na pár drobných ukázek věnovaných letu Vladimíra Remka v roce 1978 do vesmíru (kosmická strava, model Sojuzu, několik fotografií) jsou veškeré české úspěchy dokonale ignorovány.

geografická poloha 14° 31′ 19″ | 50° 7′ 7″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlovo náměstí 23 ,120 00 Praha

Na Novoměstské radnici na rohu Karlova náměstí a Vodičkovy ulice je zazděn "loket", délková míra 59,1 cm, podle které si kupci cejchovali vlastí měřidla. Československá republika přistoupila na metrický systém jednotek SI až v roce 1922. Jednotkou délky se stal 1 metr, definovaný speciální platinovou tyčí, jejíž délka vycházela (mylně) z desetimilionté části kvadrantu zemského poledníku. Od roku 1983 je ale metr definován jako délka dráhy, kterou projde světlo ve vakuu za 1/299 792 458 sekundy. Kopie původního platinového metru z roku 1928 připadla při dělení Československa Slovenské republice a je uložena v Bratislavě.

geografická poloha 14° 25′ 16″ | 50° 4′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Loretánská 1, 118 00 Praha

Na dveřích Staré radnice v těsné blízkosti Hradčanského náměstí je vyznačen kovový loket (stará délková míra) s několika ryskami (největší 59,4 cm).

geografická poloha 14° 23′ 43″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Albertov 6, 128 43 Praha 2
tel. 221 951 490 | http://www.natur.cuni.cz/~mmuzeum

Inventář Mineralogického muzea Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy čítá více než 22 tisíc položek, z nichž je kolem dvou tisíc vystaveno ve dvou sálech ve vitrínách; rozměrnější vzorky v prosklených skříních. Kromě systematické sbírky je součástí muzea kolekce syntetických krystalů a menší sbírka tektitů (převážně vltavínů), čítající 272 položek. Součástí je i tzv. studentská sbírka sloužící k demonstraci minerálů při výuce mineralogie. Muzeum je po dohodě přístupné pro veřejnost.

geografická poloha 14° 25′ 28″ | 50° 4′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Královská obora 56, 170 76 Praha

Na rohu terasy Místodržitelského letohrádku nad Stromovkou jsou umístěny kulové sluneční hodiny z roku 1698 (renovovány 1772). Na globu s pohyblivým ukazatelem jsou mj. vyznačeny latinské nápisy "Polus Arcticus", "Zenith", "Occasus Solis", "Ortus Solis", "Aequinoctium", "Tropicus Capricorni", "Tropicus Cancri", značky znamení, Slunce, Měsíce a planet.

geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 6′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Na Zlatnici, 147 00 Praha-Podolí

Ve vilové čtvrti v Praze-Podolí jsou uchovány zbytky soukromé hvězdárny Františka Fischera (1886-1966). V kopuli o průměru skoro 5 metrů byl mj. instalován refraktor 190/3000, dnes ve vlastnictví pobočky Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy v Ďáblicích.

geografická poloha 14° 25′ 26″ | 50° 3′ 24″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Václavské náměstí 68, 115 79 Praha 1
tel. 224 497 111 | http://www.nm.cz | nm@nm.cz

V pěti sálech mineralogicko-petrologické expozice je vystaveno více než 10 tisíc ukázek nerostů, broušených drahých kamenů, hornin, meteoritů a tektitů. Často jde o zcela unikátní vědecké exponáty, uložené v původních vitrínách z doby výstavby muzea. Součástí je světově významná sbírka meteoritů a tektitů, moldavitů, vltavínů a systematická sbírka hornin. Nepřehlédnutelné jsou dva čedičové sloupy z Panské skály u Kamenického Šenova a modely velkých železných meteoritů, které byly nalezeny na našem území (Loket, Broumov).

Astronomickou symboliku má i sama budova Národního muzea postavená v letech 1885 až 1890 (za tehdejší 2 miliony zlatých). Na jejích vnějších zdech jsou totiž v podobě pamětních desek zapsána jména významných přírodovědců, kteří v Praze působili za vlády císaře říše Římské a českého krále Rudolfa II. (1552-1612). Směrem na Václavské náměstí je to Křišťan z Prachatic, Rudolf II., Jiří Agricola a Tadeáš Hájek z Hájku, do Mezibranské ulice Tycho Brahe, Martin Bacháček, Jan Jessenius, Johanes Kepler a Jan Marek Marci. Z Legererovy ulice jsou patrní Josef Stepling, Jan Tesánek, Christian Doppler. Kromě toho jsou na budově další astronomické odkazy – okřídlené sluneční hodiny, globus, postava bohyně Uránie...

Budova Národního muzea nikdy neprošla zásadní rekonstrukcí, na její fasádě se podepsal nejen čas, ale i boje na sklonku druhé světové války, stejně jako sovětská vojska za okupace v srpnu 1968. Je tudíž ve velmi špatném stavu.

geografická poloha 14° 25′ 50″ | 50° 4′ 45″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kostelní 42, 170 78 Praha
tel. 220 399 200 | http://www.ntm.cz | info@ntm.cz

Ve sbírkách Národního technického muzea je celá řada astronomických unikátů, především dva z pěti dochovaných sextanů z počátku 17. století – Habermelův a Bürgiho (s druhým pravděpodobně pozoroval sám Johannes Kepler).

Joost Bürgi (1552-1632) a především pak Erasmus Habermel (?1538-1606) patřili mezi nejvýznamnější konstruktéry přelomu 16. a 17. století. Druhý z nich pracoval v Praze nejen jako dvorní konstruktér císaře Rudolfa II., ale také pro další významné osobnosti, např. pro Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Národní technické muzeum má ve svých sbírkách třináct Habermelových přístrojů, např. sextant, sluneční hodiny, rýsovací a měřické pomůcky.

Kromě vynikající kolekce slunečních hodin vlastní muzeum i kabinetní orloj od Engelberta Seigeho z konce 18. století. Budova a všechny expozice muzea nyní procházejí rozsáhlou rekonstrukcí, znovuotevření je naplánováno na polovinu roku 2008.

geografická poloha 14° 25′ 31″ | 50° 5′ 51″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vinohradská 153, 130 00 Praha

Na nejrozsáhlejších pražských hřbitovech odpočívá přes dva miliony zesnulých – první nebožtíci zde byli pochováváni už v době velké morové epidemie v roce 1680, kdy menší hřbitovy uvnitř Prahy nestačily pojmout více než třicet tisíc zemřelých. Od té doby zde poslední útočiště nalezla také celá řada významných astronomů, působících na území dnešní České republiky. Pokud bychom se měli omezit pouze na ty, jejichž jméno se dostalo až na měsíční povrch, musíme jmenovat profesora Vojtěcha Šafaříka (1829-1902), jenž na své soukromé vinohradské hvězdárně studoval sluneční skvrny, Měsíc a proměnné hvězdy (přes 20 tisíc odhadů jasností). Podporoval též Josefa J. Friče při budování observatoře v Ondřejově, které dokonce věnoval dalekohledy a astronomickou knihovnu. Jako vystudovaný chemik zasáhl i do sporu rukopis královevodvorský a zelenohorský (popřel jejich autentičnost). Kráter Šafařík má průměr 27 kilometrů a nalézá se poblíž středu odvrácené strany Měsíce.

Na Olšanských hřbitovech je také hrob Ladislava Weineka (1848-1913), významného rakouského selenografa, který působil jako profesor na německé části Univerzity Karlovy a byl také ředitelem hvězdárny v Klementinu. V roce 1874 sledoval z Antarktidy přechod Venuše přes sluneční kotouč, podílel se na měření kolísání výšky zeměpisného pólu, snad nejvýznamnějšího objevu provedeného na půdě pražského Klementina. Pomocí fotografických záběrů pořízených na Lickově observatoři v Kalifornii (refrakor o průměru objektivu 91 cm, tehdy největší dalekohled na světě a dnes největší čočkový dalekohled na světě) sestavil kreslený atlas vybraných částí měsíčního povrchu v měřítku 1:115 000. Celkově se jedná o dvě stě listů formátu A3, na nichž jsou krátery a další detaily zobrazeny vždy při osvětlení zleva a zprava, aby vynikla jejich plastičnost. Jedna předloha pro tisk přitom vyžadovala až 400 hodin kreslení u speciálního prohlížeče desek... Nevýrazný kráter Weinek o průměru 32 km leží blízko jižního okraje Moře Nektaru (Mare Nektaris).

Mezi další významné osobnosti pochované na Olšanských hřbitovech patří August Seydler (1849-1891), zakladatel Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, Josef Klepešta (1896-1976), spoluzakladatel České astronomické společnosti, její mecenáš a také odborník na astronomickou fotografii, Vincenc Nechvíle (1880-1964), jeden z ředitelů hvězdárny v Klementinu, stejně jako Adam Bittner (1777-1844), jenž propracoval systém vysílání časového signálu a jehož náhrobní kámen zdobí globus s dalekohledem, nebo Gustav Gruss (1854-1922), pozorovatel planet, komet a proměnných hvězd, autor populární knížky "Z říše hvězd".

geografická poloha 14° 28′ 1″ | 50° 4′ 51″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ovocný trh 7, 110 00 Praha

Na Ovocném trhu 7 bývaly fyzikální laboratoře, ve kterých pracoval Ernst Mach (1838-1916). Prováděl zde pokusy s rázovými vlnami a elektrickými jiskrami, ověřoval Dopplerův princip. Mach byl v letech 1868-1895 profesorem fyziky na pražské univerzitě (dokonce se stal rektorem), poté odešel do Vídně. Viz též samostatný odkaz v místě jeho rodiště v Brně-Modřicích.

geografická poloha 14° 25′ 28″ | 50° 5′ 10″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ovocný trh 12, 110 00 Praha

V domě na Ovocném trhu číslo 12 pobýval od podzimu 1604 do roku 1607 Johannes Kepler. Pamětní deska připomíná, že zde stávala kolej založená králem Václavem IV. pro mistry svobodných umění na tehdejší Univerzitě Karlově. Stejně tak se uvádí, že zde Martin Bacháček nechal pro Johanna Keplera vystavět malou pozorovatelnu. Dům byl na sklonku 19. století kompletně přestavěn. Více o J. Keplerovi ve zvláštním odkazu.

geografická poloha 14° 25′ 31″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Gymnázium Jana Keplera, Parléřova 2, 169 00 Praha

V místech dnešního Gymnázia Jana Keplera stával domům po vicekancléři Jakubovi Kurzovi, ve kterém krátce pobýval jak Tycho Brahe, tak Johannes Kepler. Dům byl zbořen v polovině 17. století, avšak jeho existenci potvrdily archeologické vykopávky počátkem 20. století. Dnes zde stojí sousoší obou astronomů (Brahe drží v ruce sextant, Kepler svitek listin) od J. Vajce a V. Pýchy vztyčené v roce 1984. Podrobněji o obou astronomech v samostatných odkazech.

geografická poloha 14° 23′ 17″ | 50° 5′ 18″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Švédská 8, 150 00 Praha

Od roku 1900 až do roku 1997 sídlil Astronomický ústav Univerzity Karlovy (založený v roce 1885 prof. A. Seydlerem) na pražském Smíchově ve Švédské ulici číslo 7. Jakkoli zde nebyly příznivé pozorovací podmínky, obloha se zde sledovala až do poloviny 20. století. Hlavním přístrojem hvězdárny s kopulí o průměru 4 metry byl refraktor o průměru objektivu 22 cm. Dnes je pozorovatelna v soukromých rukou, sice zrekonstruována, ale původním účelům již neslouží. Astronomický ústav Univerzity Karlovy sídlí v Tróji (V Holešovičkách 2).

geografická poloha 14° 23′ 36″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlovo náměstí 13, 121 35 Praha

V první polovině 20. století byla v rámci Českého vysokého učení technického zřízena Katedra astronomie, která disponovala několika jednoduchými pozorovatelnami na střeše pražské techniky na Karlově náměstí. Vybaveny byly přístroji nezbytnými pro praktická cvičení studentů ve sférické a praktické astronomii. Katedra byla později zrušena, zbytky pozorovatelen dnes využívají mobilní operátoři.

geografická poloha 14° 25′ 8″ | 50° 4′ 35″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Thákurova 7, 166 29 Praha
http://www.fsv.cvut.cz

Na střeše Stavební fakulty Českého vysokého učení technického v Praze se nachází mála pozorovatelna s kopulí. Nejspíš není nijak využívána (alespoň ne k astronomickým účelům).

geografická poloha 14° 23′ 14″ | 50° 6′ 12″ | 257 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha

Nedaleko Staroměstského orloje je v dlažbě Staroměstského náměstí vyznačena poloha pražského poledníku (14° 25´ 17"), který s pomocí mariánského sloupu ukazoval pravé poledne. Jelikož ale lidé později sloup spojovali s porážkou českých stavů na Bílé hoře, byl v roce 1918 fanatickým davem zbořen (stával v sousedství památníku Jana Husa). Český a latinský nápis na mosazné desce prozrazuje, že jde o "Poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas. Meridianus quo olim tempus pragense dirigebatur."

geografická poloha 14° 25′ 16″ | 50° 5′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Královská obora 233, 170 00 Praha
http://sdruzeni.hvezdarna.cz

Sdružení hvězdáren a planetárií je dobrovolnou organizací českých a slovenských hvězdáren, stejně jako dalších právnických či fyzických osob. Spolupracuje při ochraně obecných i specifických zájmů hvězdáren, podílí se na přípravě předpisů a norem, pomáhá svým členům formou poradenské, expertní a koordinační činnosti, zajišťuje vzájemnou informovanost o věcech společného zájmu, ovlivňuje odborný růst pracovníků hvězdáren a může své členy zastupovat ve sporech týkajících se astronomické činnosti.

Občanské sdružení vzniklo na počátku roku 1991, dnes je jeho členem většina velkých hvězdáren (planetárií) a řada menších institucí, včetně jednotlivců. Za tu dobu se podílelo na vydání řady astronomických publikací, například Hvězdné nebe bez dalekohledu, Báječný svět hvězd, Hvězdářská antiročenka 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002, Vademecum demonstrátora hvězdárny, několika datafonů, vzdělávacích plakátů, astronomických CD a sborníků ze seminářů.

Sdružení hvězdáren a planetárií se také podílí na přípravě této Astronomické mapy České republiky.

geografická poloha 14° 25′ 40″ | 50° 6′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
dům U zlaté labutě, Sněmovní 10, 118 00 Praha

Na domě "U zlaté labutě" ve Sněmovní ulici 10 na Malé straně jsou svislé sluneční hodiny pravděpodobně z konce 16. století.

Dům U zlaté labutě představuje jeden z nejvýznamnějších renesančních domů Malé Strany, pro měšťana Michala Lagranda jej v roce 1589 postavil Oldřich Avostalis. Jedná se o částečně opevněný renesanční dům, který nebyl nikdy ve větší míře přestavěn a barokizován, takže si zachoval stylovou čistotu.

geografická poloha 14° 24′ 15″ | 50° 5′ 25″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha

Staroměstský orloj je jedním z nejznámějších a nejstarších orlojů na světě (tři čtvrtiny dílů jsou dosud původní). Jeho první, stále ještě funkční části zkonstruoval před rokem 1410 hodinářský mistr Mikuláš z Kadaně, pod vedením mistra Jana Ondřejův zvaného Šindel (1375-1445), profesora astronomie a pozdějšího rektora Karlovy univerzity. První písemná zmínka totiž pochází ze 14. října 1410, ze které je patrno, že Mikuláš z Kadaně "za dokončenou práci na astrolábu dostává v Praze dům u Havelské brány a na domě jest mu zapsáno 150 kop hotových peněz".

Původní podobu orloje výrazně poznamenaly husitské války, jeho další vzhled – v hrubých rysech zachovaný dodnes – ve druhé polovině 15. století ovlivnil Jan Hanuš řečený Růže, který jej nejen opravil, ale pravděpodobně i zdokonalil natolik, že byl po dlouhou dobu pokládám za jeho tvůrce (od něj se zřejmě odvíjí legenda o oslepeném orlojníkovi). Údržba komplikovaného hodinového stroje však nebyla jednoduchá, takže orloj mnohdy několik desetiletí nepracoval. Ve druhé polovině 18. století byl v tak žalostném stavu, že se dokonce uvažovalo o jeho likvidaci – na záchraně se mj. aktivně podílel profesor Antonín Strnad (1746-1799), zakladatel systematické řady meteorologických měření v nedalekém Klementinu. Podruhé měl orloj namále v polovině 19. století, opět se jej ale podařilo zprovoznit, od té doby šel až na nezbytné opravy prakticky bez přestávky. V posledních dnech druhé světové války ale Staroměstská radnice vyhořela a celé časoměrné zařízení bylo více než poškozeno. I přes návrh hodinářské firmy nahradit původní stroj novým, došlo díky nadšencům k rekonstrukci původních částí, takže se hodiny v červenci 1948 opět roztikaly – až na restaurátorské zásahy snad navždy.

Orloj lze rozdělit do tří hlavních částí. Bezesporu nejzajímavější je astronomická, ze které lze vyčíst polohu Slunce a Měsíce jak vzhledem k obzoru, tak vůči zvířetníku. Z ciferníku je možné odvodit i astronomický nebo občanský soumrak, stejně jako okamžik východu a západu Slunce. Koule symbolizující Měsíc je z poloviny světlá a z poloviny tmavá, ukazuje tak měsíční fáze.

Astronomický ciferník zobrazuje nejen běžný čas, ale také babylonský, siderický i staročeský čas, který začínal západem Slunce. Pod ní je umístěno kalendářní kolo (původně instalované kolem roku 1490), které v roce 1866 nově namaloval Josef Mánes (dnes je zde kopie). Pozlacená ručička ukazuje vždy konkrétní den, jeho datum, dva svaté (muže a ženu), měsíc a znamení zvěrokruhu. Kolem astronomické části jsou umístěny pohyblivé figurky pro pobavení diváků (nejstarší je smrtka, instalovaná na sklonku 15. století), včetně procesí dvanácti apoštolů, kteří se při zvonění ukazují každou hodinu. Dlužno podotknout, že právě tato nejméně významná část Staroměstského orloje vzbuzuje u turistů největší zájem...

Je pravděpodobné, že ve středověku vzniklo v českých zemích několik dalších orlojů. Podle dochovaných zmínek se podobný hodinový stroj nacházel například na chrámu svatého Víta na Pražském hradu, stejně jako na radnici v Kutné hoře (zničeny během požárů). Na přelomu 15. a 16. století svůj orloj získala i Olomouc, dnešní "moderní" podoba však pochází z 50. let dvacátého století (neměl jednoduše takové štěstí jako Staroměstský a byl po zásahu granátem na sklonku druhé světové války zcela přestavěn).

Velmi starý orloj je umístěn i uvnitř katedrály ve Strasbourgu (nedochoval se v původní podobě, ta současná pochází z poloviny 19. století), švédském Lundu (1424, restaurován 1923), švýcarském Bernu (16. století), francouzském Lyonu (14. století) a Rouenu (16. století). Staroměstský orloj ale všechny překonává komplikovaností, zachovalostí a podivuhodnou historií.

geografická poloha 14° 25′ 14″ | 50° 5′ 14″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U starého hřbitova, 110 00 Praha

Na Starém židovském hřbitově je v podobě pětibokého náhrobního kamene (nápis v hebrejštině, židovská hvězda a symbol jména – husa) hrob Davida Ganse (1541-1613), významné postavy rudolfínské Prahy. Byl žákem Rabbiho Löwa a zabýval se nejen historií, ale také matematikou a astronomií. Gans je autorem několika učebnic, popsal pozorovatelnu a přístroje Tychona Brahe instalované toho času v Benátkách nad Jizerou.

geografická poloha 14° 24′ 59″ | 50° 5′ 23″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Strahovské nádvoří 1, 118 00 Praha 1
http://www.strahovskyklaster.cz

Strahovský patří mezi nejstarší doposud existující kláštery premonstrátského řádu na světě (zal. 1143). V knihovním sále, dnes označovaném jako Teologický (postaven 1679), je uloženo přes 18 tisíc svazků, přičemž celá severní stěna je zaplněna výhradně různými vydáními Bible či jejích částí v mnoha jazycích. Po obou stranách Teologického sálu stojí řady glóbů, jak zemských, tak astronomických.

Některé z nich jsou z dílny rotterdamské rodiny Blaeu, která se v 16. a 17. století specializovala na výrobu map, atlasů a glóbů. Na jednom z globů je vyznačena jedna z prvních známých proměnných hvězd P Cygni, Doslova je zde uvedeno: "Nová hvězda v Labuti, kterou jsem poprvé sledoval 8. srpna 1600, kdy měla 3. velikost. Určil jsem její polohu ... z měření vůči Veze a Albireu. I když v této pozici nadále setrvala, nyní není jasnější než pět magnitud."

Ve spojovací chodbě a kabinetu kuriozit jsou v klášteru vystaveny různé sbírky, včetně pozůstatků vyhynulého ptáka blbouna nejapného. V tzv. Filozofickém sále je 42 tisíc svazků (astronomie, matematika, historie, filologie a další). Mezi nejcennější památky patří kodex ze 14. století označovaný jako DA II 13, na jehož úvodních stránkách je rukopis "Catalogus stellarum fixatorum" od arabského učence Al-Súfiho (9. stol. n. l.), jendoho z prvních katalogů a atlasů hvězd.

Jižní stěnu nádvoří strahovského kláštera zdobí hned šestery sluneční hodiny.

geografická poloha 14° 23′ 23″ | 50° 5′ 10″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Mochovská 681/23a, 198 00 Praha-Hloubětín
tel. +420 284 820 939 | http://www.celestron.cz/

Prodej dalekohledů a příslušenství firem Celestron Int., SkyWatcher, Vixen, Baader-Planetarium a dalších. Poradenství, předvádění, servis.

geografická poloha 14° 32′ 12″ | 50° 6′ 26″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Petřín 205, 118 46 Praha

Před budovou Štefánikovy hvězdárny na Petříně stojí socha československého politika a také astronoma Milana Rastislava Štefánika (1880 - 1919) od akademického sochaře B. Kafky. Generál francouzské armády, letec, diplomat a spoluzakladatel československého státu vystudoval na Univerzitě Karlově astronomii, díky kontaktům s francouzskými astronomy Camille Flammarionem a Julesem Janssenem začal spolupracovat s hvězdárnou v Meudonu, odkud podnikl několik expedic za úplným zatměním Slunce, pomáhal vybudovat pozorovatelnu na tichomořském ostrově Tahiti a alpském Mount Blanku (šestkrát vystoupal na vrchol). Za první světové války vstoupil do francouzské armády (průzkumný letec), organizoval československé legie, a stal se spoluzakladatelem samostatného Československa. Tragicky zemřel při letecké nehodě u Bratislavy 4. května 1919.

geografická poloha 14° 23′ 51″ | 50° 4′ 53″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Petřín 205, 118 46 Praha
http://www.observatory.cz

Přímo před Štefánikovou hvězdárnou na Petříně stojí čtvery moderní sluneční hodiny se třemi kulisovými ukazateli a analemou, zhotovené v roce 1976 O. Hladem a P. Vilímkem. Hned vedle je socha Milana Rastislava Štefánika (1880-1919). V historické expozici na hvězdárně jsou vystaveny přenosné sluneční hodiny od Jana Engelbrechteho (1726?-1807), který je spolu se svým synem Antonínem konstruktérem řady slunečních hodin z druhé poloviny 18. století po celém území České republiky. Na témže místě jsou i vzácné, přenosné měsíční hodiny v barokní úpravě s dřevěným stolkem, který slouží i jako přepravní schránka.

geografická poloha 14° 23′ 52″ | 50° 4′ 53″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Malostranské náměstí 7, 113 00 Praha.

Na nároží Šternberského paláce na Malé straně (sídlo Parlamentu České republiky - Poslanecké sněmovny) jsou dvoje sluneční hodiny z roku 1609, objevené při rozsáhlé rekonstrukci v roce 1994. Palác stojí na místě dvou gotických domů, jeho současná podoba je výsledkem jejich renesanční i barokní přestavby na počátku 18. století. Tehdy objekt patřil rodu Šternberků.

geografická poloha 14° 24′ 17″ | 50° 5′ 19″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha
tel. 731 167 679 | http://tynska.farnost.cz

V kostelu Panny Marie před Týnem (pol. 14. století), jenž tvoří jednu z dominant Staroměstského náměstí, leží vpravo od hlavního oltáře hrob dánského astronoma Tychona Brahe (1546-1601), zhotovený ze slivenského mramoru Jakubem Tipotiusem. Latinský nápis v překladu znamená: "Ni lesk, ni poklady, Umění toliko žezlo věčně trvá. Léta páně 1601 dne 24. října umřel jest šlechetný a osvícený pán Tycho Brahe, pán na Knutsdorpu, přednosta Uranienburku a Jeho Cís. král. Milosti tajný rada. Jeho kosti zde odpočívají". Podle dochovaných záznamů pohřební řeč za Tychona Brahe přednesl doktor Jan Jesenský, v průvodu kráčel i astronomův oblíbený kůň. Po jeho boku je pohřbena i manželka Kristen (+1604).

Tento nejvýznamnější pozorovatel 16. století zpočátku pobýval na dánském ostrově Hven (dnes ostrov Ven ve Švédsku), kde roku 1575 vybudoval observatoře Uranienborg a Stjerneborg. V roce 1599 byl císařem Rudolfem II. pozván do Prahy, nejdříve krátce pobýval v Benátkách nad Jizerou, později nedaleko Pražského hradu. Jeho plány však zmařila náhlá smrt v roce 1601.

Tycho Brahe pozoroval v listopadu 1572 výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeji, vytvořil kompromisní kosmologickou teorii (Země je středem vesmíru, kolem obíhá Měsíc a Slunce s planetami) a přesným měřením paralaxy dokázal, že se komety nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě jeho vynikajících pozorování (především planety Mars) formuloval Johannes Kepler zákony o oběhu planet.

Tycho Brahe má po Praze hned několik památníků – před Keplerovým gymnáziem na Hradčanech a na ulici Nový svět 1/76 v místech domu, kde dočasně pobýval. Traduje se, že v letohrádku Belvedér byly uloženy Tychonovy astronomické přístroje a snad odtud s Keplerem i pozoroval.

Nejvýznamějším astronomickým dílem, které Tycho sepsal za svého (bohužel krátkého) pobytu v Praze je "Astronomiae instauratae progymnasmata" (vydané 1603), ve kterém uvádí že jím objevená nová hvězda (supernova 1572) a nápadné komety neměly měřitelnou paralaxu. Byly tedy od Země vzdáleny víc než Měsíc. Nejcennější dochované památky – knihy – na Tychona Brahe najdete v Klementinu, jsou v původní renesanční vazbě s portrétem majitele a jeho erbem.

V literatuře se s oblibou zdůrazňuje poněkud kuriózní smrt Tychona Brahe: 13. října 1601 se zúčastnil hostiny u Petra Voka z Rožmberka. Zvyklosti prý nedovolovaly nikomu vstát od stolu dříve než hostitel, a proto musel Tycho tak dlouho potlačovat svou potřebu, až mu praskl močový měchýř. O několik dní později na to zemřel.
Podle všech náznaků sice na selhání ledvin skutečně zemřel – ne však proto, že by se nemohl kvůli dvorní etiketě vymočit, nýbrž na vážné (tehdy neléčitelné) onemocnění ledvin nebo močového ústrojí.

geografická poloha 14° 25′ 21″ | 50° 5′ 16″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U Obecního dvora 7, 110 00 Praha

Pamětní deska připomíná zdejší pobyt (v prvním patře) Christian Dopplera v letech 1843 až 1847 (nápis v češtině i němčině).

geografická poloha 14° 25′ 23″ | 50° 5′ 29″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
17. listopadu 2, 110 00 Praha
tel. 251 093 111 | http://www.upm.cz | info@upm.cz

Součástí sbírky Umělecko průmyslového muzea je celá řada stolních slunečních hodin (např. Jan a Antonín Engelbrechtové), astronomických i měřících přístrojů z doby rudolfinské (např. práce Erasma Habermela).

geografická poloha 14° 25′ 1″ | 50° 5′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Valdštejnská 158, 118 01 Praha
http://www.senat.cz

Valdštejnský palác na Malé straně nechal v letech 1623 až 1629 postavit jako svou pražskou rezidenci Albrecht z Valdštejna (1583-1634). Dnes je sídlem Senátu Parlamentu České republiky. V tzv. Astronomické nebo též Astrologické chodbě je celá řada unikátních fresek. Přestože vznikly pouze dvě desetiletí od vynálezu dalekohledu, reflektují Galileovy objevy (kromě Jupiterových měsíců i fáze Venuše a Saturn doprovázený dvěma domnělými satelity - prstenec byl pozorován až v roce 1656 Christianem Hyugensem).

Další kresby vyobrazují jednotlivá znamení zvěrokruhu a "planety" (Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venuši, Merkur i Měsíc), na bočních stěnách jsou symbolicky zakresleny čtyři tehdy známé světadíly (Asie, Afrika, Evropa a Amerika). Zajímavé je, že Slunce jako jediná z "planet" na heraldickém voze stojí, což je interpretováno jako přihlášení se ke Koperníkovu heliocentrickému názoru, a dále, že severní čelo u "pozemského" konce řady planet je výtvarně ukončené, kdežto jižní čelo za Saturnem jakoby přerušené uprostřed výzdoby – autor zde naznačuje víru v další objevy, neukončenost poznání. Výzdobu, která potvrzuje Valdštejnovu zálibu v astrologii, vytvořil Baccio del Bianco.

geografická poloha 14° 24′ 22″ | 50° 5′ 24″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U radnice 13, 110 00 Praha

Na Starém městě pražském (U Radnice 13) se na sklonku 19. století scházel Jan Neruda s bratry Josefem a Janem Fričovými. Názory autora "Písní kosmických" vedly bratry Friče k založení astronomické observatoře v Ondřejově.

geografická poloha 14° 25′ 10″ | 50° 5′ 14″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Viničná 7, 128 00 Praha

Pamětní deska na budově dnešní Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy prozrazuje, že zde v letech 1911 až 1912 působil Albert Einstein. Tamní pracovnu i seminář však příliš nevyužíval, jako profesor teoretické fyziky na německé univerzitě přednášel hlavně v Klementinu. Na druhé straně Viniční ulice se nachází zahrady dřívějšího ústavu pro choromyslné, dnes Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. Traduje se historka, že Albert Einstein ukazoval svým návštěvám z okna chovance ústavu se slovy "To jsou ti blázni, kteří se nezabývají teorií relativity".

Jak ale sám Einsten později uvedl: "V tichých místnostech ústavu pro teoretickou fyziku pražské německé univerzity ve Viničné jsem objevil, že z principu ekvivalence vyplývá odchylka světelných paprsků v blízkosti Slunce v míře pozorovatelné, aniž jsem tehdy věděl, že před více než sto lety byl podobný závěr odvozen z Newtonovy mechaniky a korpuskulární teorie světla. V Praze jsem také objevil důsledek posunu spektrálních čar k červenému konci spektra." Je tedy zřejmé, že základy jeho obecné teorie relativity vznikly právě za pražského pobytu. Dodejme, že první gravitační čočka kvasar 0957+561 byla objevena až v roce 1979. Viz též další odkazy.

geografická poloha 14° 25′ 27″ | 50° 4′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Křižovnické nám. 2, 110 00 Praha
http://salvator.farnost.cz

Spekuluje se, že eliptický tvar Vlašské kaple kostela Nanebevstoupení panny Marie (1590-1597) v Karlově ulici na Starém městě inspiroval Johannesa Keplera k myšlence o pohybu Marsu po eliptické dráze (s ohniskem ve Slunci). Ve své době to totiž byla jediná eliptická stavba na sever od Alp. I v Itálii jich bylo sotva deset.

Vlašská kaple byla postavena v roce 1590 (vysvěcena 1600) italskými řemeslníky z kolonie Italů-Vlachů žijících v Praze, ostatně dodnes je spravována italským státem.

geografická poloha 14° 24′ 57″ | 50° 5′ 10″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
V Holešovičkách 2, 180 00 Praha
http://www.fjfi.cvut.cz/

V areálu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Troji se nachází školní jaderný reaktor VR-1, přezdívaný Vrabec. Jedná se o lehkovodní reaktor bazénového typu s tepelným výkonem srovnatelným s rychlovarnou konvicí (odtud jeho přezdívka). V podstatě jej tvoří kruhová nádoba o průměru přes dva metry a hloubce skoro 5 metrů, na jejímž dně se nacházejí palivové články s obohaceným uranem. Celý reaktor je naplněn čistou vodou, která současně slouží jako moderátor, chlazení i stínění. Zařízení se využívá pouze k experimentům a k výuce studentů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického.

geografická poloha 14° 26′ 59″ | 50° 6′ 57″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
V Pevnosti 5b, 128 00 Praha
http://www.praha-vysehrad.cz

Místo "pobytu" kněžny Libuše s knížetem Přemyslem a inspirace Johannesa Keplera v "Měsíčním snu". Dnes se zde mj. nachází "národní hřbitov" Slavín, kde spočívají ostatky mnoha slavných astronomů a fyziků. Poblíž chrámu sv. Petra a Pavla najdete náhrobky např. Zdeňka Kopala (těsné dvojhvězdné systémy), Jaroslava Heyrovského (Nobelova cena za chemii), Františka Křižíka, Josefa Jana Friče (spoluzakladatel observatoře v Ondřejově) nebo Karla Čapka.

Jaroslav Heyrovský (1890-1967) je jeden z mála Čechů, po kterém byl pojmenován měsíční kráter. Má průměr 16 km a nachází se poblíž známého Mare Orientale (ze Země je pozorovatelný jen za výjimečně příznivé librace).

geografická poloha 14° 25′ 4″ | 50° 3′ 53″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zborovská, 150 00 Praha

Na půdě pražského činžovního domu ve Zborovské ulici nedaleko Jiráskova mostu jsou zbytky originální soukromé pozorovatelny, v podobě jehlanovité střešní nástavby s odklápěcí střechou. Majitel Karel Novák (1887-1958) zde až do své smrti prováděl nejrůznější pozorování, vč. meteorologických měření.

geografická poloha 14° 24′ 26″ | 50° 4′ 38″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Maiselova 18, 110 00 Praha

Židovské hodiny na věži bývalé židovské radnice u Staronové synagogy pocházejí z 18. století (vznikla přestavbou původní radnice Mordechaje Maisela ze 16. století). Jelikož se většina východních jazyků čte zprava doleva, točí se i tyto hodiny obráceně. Naše malá ručička je u židovských velká a naopak, jednotlivé číslice jsou zobrazeny písmeny hebrejské abecedy. Dnes je v budově sídlo Rady židovských náboženských obcí.

geografická poloha 14° 25′ 7″ | 50° 5′ 22″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Malé náměstí, 383 01 Prachatice

Na Malém náměstí v Prachaticích byla v roce 1970 postavena unikátní plastika slunečních hodin z mramoru (P. Příhoda, Z. Šimek), jejichž hodinové rysky od 12. do 18. hodiny jsou na samostatných sloupcích, kdežto pro 6. až 11. hodinu dopolední na jednom společném sloupu.

geografická poloha 14° 0′ 1″ | 49° 0′ 50″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Proseč

Planetární stezka v Proseči u Skutče je modelem sluneční soustavy v měřítku je 1:1 000 000 000. Začátek najdete u obecní knihovny, pak vás zavede kolem areálu základní školy po místních cykloturistických trasách do okolí městečka (až k rozhledně Terezka), končí opět v Proseči. Stezka měří 6 km a tvoří ji 11 zastavení. Na každém je uveden popis planety, vyobrazení tělesa a mapka trasy, nad cedulí nechybí modely planet. Planetární stezku vytvořili v roce 2006 žáci místní školy.

geografická poloha 16° 6′ 45″ | 49° 48′ 23″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kolářovy sady 3348, 796 01 Prostějov
tel. 582 344 130 | http://hvezdarnapv.cz

Lidová hvězdárna v Prostějově, p.o. se nachází uprostřed zeleně Kolářových sadů v západní části města nedaleko silnice na Plumlov, Boskovice a Žďár nad Sázavou. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1961. Kromě denních i nočních pozorování nabízí výstavy, pořady pro školy všech stupňů (i přímo ve školách), filmové večery, přednášky, zapůjčení odborné literatury, konzultace apod. Ke sledování oblohy jsou k dispozici zrcadlové dalekohledy typu newton 330/3110 a 440/2850, Meade LX 200 254/2500, stejně jako několik přenosných přístrojů. Od roku 1973 se na hvězdárně provádějí základní meteorologická pozorování.

geografická poloha 17° 5′ 54″ | 49° 28′ 9″ | 225 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
nám. T. G. Masaryka 130/12-14, 796 01 Prostějov

Na průčelí prostějovské Nové radnice nelze přehlédnout orloj, který ukazuje kalendářní měsíce v roce, postavení Měsíce a Slunce na obloze. Radnice s 66 metrů vysokou věží pochází z počátku 20. století (stejně tak i orloj).

geografická poloha 17° 6′ 33″ | 49° 28′ 19″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
P. O. Box 75, Nordic Park, Seifertova 33, 750 02 Přerov
tel. 581 735 844 | http://www.atc-astro.cz/

V Přerově sídlí soukromá firma ATC, Astro Telescope Company, a. s., která se zabývá výrobou a prodejem astronomické techniky, nejen dalekohledů vhodných pro amatéry, nýbrž i speciální optikou.

geografická poloha 17° 27′ 2″ | 49° 27′ 46″ | 223 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Želatovská, 750 02 Přerov
tel. 581 203 719

O stavbu hvězdárny se v Přerově nejrůznější nadšenci pokoušeli již od 30. let 20. století, jednoduchá pozorovatelna z dvojice montovaných domků byla nakonec otevřena až v květnu 1970. Hvězdárna se nachází na východním okraji Přerova, směrem na obec Želátovice, na kopci "U hrušky", v blízkosti silnice E150. Pod odsuvnou střechou je instalována celá řada dalekohledů, např. reflektor 500/3000 mm, refraktory 130/500 mm a 80/1210 mm a další. Disponuje také přednáškovým sálem, malou knihovnou a nocležnou. V 70. letech 20. století byla místem, kde se pořádaly tzv. meteorářské expedice. O jejím současném stavu a přístupnosti bohužel není nic známo.

geografická poloha 17° 28′ 47″ | 49° 26′ 50″ | 250 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Jičínská 247, 742 58 Příbor
tel. 737 311 810, 556 725 029 | http://web.quick.cz/ddmluna

Hvězdárna v Příboře, kterou provozuje Dům dětí a mládeže LUNA, je umístěna na střeše domu v Jičínské ulici číslo 247 (otev. 1953). Vybavena je dvěma většími dalekohledy (refraktor 150/1500 a reflektor 240/2200).

Hvězdárna je v současnosti (listopad 2006) z technických důvodů uzavřena. Pozorování oblohy na předem dohodnutém místě (s přenosným dalekohledem Celestron newton C8-NGT) lze dohodnout telefonicky. Akce se uskuteční, je-li zaplaceno vstupné nejméně za pět osob.

geografická poloha 18° 8′ 21″ | 49° 38′ 28″ | 420 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Náměstí Hynka Kličky 293, 261 01 Příbram - Březové Hory
tel. 318 626 307 | http://www.muzeum-pribram.cz | info@muzeum-pribram.cz

Hornické muzeum Příbram je situováno v areálu historického Ševčinského dolu zaraženého v roce 1813 na místě středověké šachty ze 16. století. Součástí geologických expozic je výstava vltavínů. Pro geology, amatéry i profesionály muzeum nabízí v areálu na odvalu Ševčinské šachty sběr minerálů z části deponovaného historického odvalu dolu Lill z roku 1857.

Zajimavé je, že v Příbrami od 60. let 20. století existovala menší hvězdárna (na ulici Pod Hvězdárnou, čtvrť Příbram II), o jejím osudu však není mnoho známo - dnes je budova využívána k jiným účelům.

geografická poloha 13° 59′ 16″ | 49° 40′ 58″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Příbram

Večer 7. dubna 1959 osvětlil polovinu Čech i část Moravy velmi jasný meteor, jehož průlet zachytilo také několik speciálních fotografických komor Astronomické observatoře Akademie věd České republiky v Ondřejově. Poprvé v lidské historii se tak podařilo spočítat nejen předcházející dráhu tělesa v kosmickém prostoru, ale i místo pádu jeho ohořelých zbytků. Původní těleso mělo před vstupem do zemské atmosféry průměr přibližně 1 metr, vážilo kolem 15 tun a kolem Slunce se pohybovalo po velmi protáhlé dráze mezi dráhou Merkuru a Jupiteru. Na zemský povrch dopadlo na oba břehy Vltavy mezi Příbramí a Sedlčany několik kilogramů kamenných meteoritů (chondritů).

Největší z nich byl nalezen u vesničky Luhy již dva dny po události (4,5 kg), v dalších týdnech se podařilo odhalit ještě meteorit u obce Velká, kam se do lánu ovsa zřítil exemplář o hmotnosti 0,8 kg, třetí v jetelině u obce Hojšín (0,4 kg) a poslední u Dražkova (0,1 kg). Všechny čtyři vzorky prvního "meteoritu s rodokmenem" jsou dnes uloženy v Národním muzeu v Praze. Událost byla za vznik Evropské bolidové síti (viz samostatný odkaz).

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 14° 2′ 0″ | 49° 40′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Přimda

Na Přimdě (745 m n. m.), mezi hraničním přechodem Rozvadov a městečkem Bor, se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 12° 41′ 0″ | 49° 40′ 0″ | 745 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.