Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Vícenice

Náhodně, při vykopávce cihlářské hlíny pro stodolu ve Vícenicích u Náměště nad Oslavou, podařilo se v říjnu 1911 objevit železný meteorit o hmotnosti 4,3 kg. Po nějakou dobu byl uchováván jako kuriozita, pak sloužil coby zátěž při lisování včelího vosku. Do rukou odborníků se dostal až v roce 1964, celý kus je nyní uložen ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 16° 7′ 52″ | 49° 12′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 5 návštěvníků
 
Blanická 1095, 258 01 Vlašim
tel. 317 842 390 | http://www.vas.cz | hvezdarna@vas.cz

Astronomický kroužek ve Vlašimi vznikl roku 1953, o pět let později se začalo s výstavbou hvězdárny (ot. 1961). Tu nyní provozuje Vlašimská astronomická společnost, která poskytuje astronomické informace i poradenství a podporuje spolkovou činnost. Velký ohlas mají mezioborové semináře "O mezních otázkách", pořádané od roku 1986. Od dubna do září je hvězdárna otevřena pravidelně každý pátek (květen až srpen od 21.00 h., duben, září ve 20.00). Jiné dny v týdnu a v ostatních měsících roku lze hvězdárnu navštívit jen po předchozí telefonické dohodě. V kopuli je jako hlavním přístrojem newton 300/1580, doplněný refraktorem 150/2250. K dispozici je několik menších přenosných dalekohledů. Na hvězdárně se také provádí jednoduché radioastronomické pozorování Slunce. Na pozemku před hvězdárnou jsou kovové polární sluneční hodiny s větrnou korouhví.

geografická poloha 14° 53′ 41″ | 49° 41′ 31″ | 431 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vnorovy

Za zcela jasné oblohy 9. září 1831 kolem 15. hodiny a 30. minuty sledovala řada očitých svědků pád černého kamene o hmotnosti 3,8 kg (16x10x5 cm) na bažinaté pole sedláka T. Otrhálka z Vnorov, nedaleko Veselí nad Moravou. Událost doprovázela mohutná detonace, kamenný meteorit se zřítil vedle dvojice na poli pracujících žen (po dopadu byl nápadně teplý). Nalezený exemplář putoval do sbírek Muzea přírodní historie ve Vídni.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 17° 23′ 0″ | 48° 57′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Jabloňová 231, 755 11 Vsetín
tel. 571 411 819 | http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz | info@hvezdarna-vsetin.cz

Hvězdárna Vsetín byla otevřena v roce 1950 z iniciativy členů místní pobočky Československé astronomické společnosti. V roce 2005 se stala součástí Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně. Na hvězdárně jsou pořádány přednášky a besedy nejen pro veřejnost, ale především pro základní a střední školy z východní části Zlínského kraje. Pro zájemce jsou zajišťována astronomická pozorování Slunce i noční oblohy refraktorem 200/3000 s hledáčkem 120/2800. Pro některá odborná pozorování je k dispozici i reflektor typu newton 150/1200 se CCD kamerou. Jako malé zařízení nabízí Hvězdárna Vsetín návštěvníkům méně formální přístup k popularizaci astronomie než je obvyklý u velkých organizací tohoto typu.

geografická poloha 17° 59′ 47″ | 49° 20′ 39″ | 389 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
755 01 Vsetín

Na vsetínském sídlišti Trávníky byla v roce 1973 umístěna mramorová plastika na téma "dobývání kosmu", která je věnována americkým i ruským pokusům o dobývání vesmíru. Jedná se o kamenný obelisk s daty letů kosmických lodí Gemini, Apollo, Vostok a Sojuz. Ve své době šlo o zcela výjimečnou realizaci, neboť autor, akademický sochař Oldřich Hradilík (1932-1987) byl ryzí figuralista a tento milník-sloup, je jediným geometricky abstrahovaným architektonickým objektem v jeho celoživotním díle, které se uplatnilo v exteriéru.

geografická poloha 17° 59′ 23″ | 49° 20′ 23″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
pošt. př. 43, 682 01 Vyškov
tel. 517 348 668 | http://www.zoo-vyskov.cz

Hvězdárna ve Vyškově-Marchanicích byla otevřena roku 1970, od roku 1986 do roku 2009 byla pracovištěm Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, nyní je součástí Zoo parku Vyškov. Nachází se tři kilometry od centra města směrem na Kroměříž, v místní části Marchanice. V těsné blízkosti je navštěvovaný "dinopark". Hvězdárna je vybavena zrcadlovými dalekohledy o průměru objektivu až 40 cm, pro veřejná pozorování slouží též menší přístroje (Somet binar 25x100, dělostřelecký binar 10x80 a další). Nabízí též vzdělávací pořady pro školy.

geografická poloha 17° 0′ 0″ | 49° 0′ 0″ | 254 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zahrádky 42, 378 53 Zahrádky

Před obecním úřadem v Zahrádkách nedaleko Jindřichova Hradce jsou od roku 2002 umístěny analematické sluneční hodiny se znameními zvěrokruhu, u kterých se člověk stává nezbytným ukazatelem (zhotovil Jan Zeman). Nechybí ani podrobný popis funkce hodin.

geografická poloha 15° 14′ 31″ | 49° 12′ 3″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Klášter Zlatá Koruna, 381 01 Český Krumlov
http://www.zlatakoruna.cz

Klášter Zlatá Koruna se nachází nedaleko Českého Krumlova na ostrohu obtékaném řekou Vltavou. V září 1263 jej založil sám Přemysl Otakar II., jenž mu daroval údajný trn z Kristovy koruny (získaný od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého). V roce 1785 byl klášter zrušen výnosem císaře Josefa II. a stal se majetkem rodu Schwarzenberků. V areálu kláštera (dnes muzeum) je hned deset různých slunečních hodin (největší koncentrace po pražském Klementinu), některé pocházejí až z 15. století. Ty nejstarší hledejte na kamenné zídce vpravo vedle vchodu. Za zmínku stojí i sluneční hodiny z počátku 19. století na portálu bývalé klášterní sýpky.

geografická poloha 14° 22′ 17″ | 48° 51′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zlínská astronomická společnost, Hvězdárna Zlín, Lesní čtvrť III/5443, 760 01 Zlín
tel. 732 804 937 | http://www.zas.cz | zas@zas.cz

Nejmladší hvězdárna svého typu v České republice (přístupná od roku 2004) nahradila "provizorní" dřevěnou hvězdárnu z roku 1953. Hvězdárnu v majetku města Zlína provozuje Zlínská astronomická společnost, nabízí třikrát týdně pozorování večerní oblohy (po, st, pá), Slunce, astronomické a cestopisné přednášky, besedy pro školy, výstavy, komorní divadelní představení či koncerty. Mladí zájemci o astronomii pracují ve dvou kroužcích, pro které se pořádá letní Astrotábor a víkendová soustředění. Odborná práce zahrnuje CCD fotografie, zákryty hvězd tělesy sluneční soustavy a sledování proměnných hvězd.

Hvězdárna s odsuvnou střechou je vybavena dvěma dalekohledy na počítačově řízené paralaktické montáži – refraktorem 130/1950, reflektorem typu newton 267/2136, dále přenosným refraktorem 80/1200 a některými menšími přístroji.

geografická poloha 17° 41′ 34″ | 49° 13′ 3″ | 349 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Přemyslovců 8, 669 45 Znojmo
tel. 515 282 211 | http://www.volny.cz/znojmuz | znojmuz@znojmuz.cz

V prostorách bývalého minoritského kláštera na ulici Přemyslovců je ve Znojmě od roku 2002 zpřístupněna expozice "Neživá příroda Znojemska". Širšímu okruhu návštěvníků se snaží přiblížit procesy utvářející v čase měřeném na stovky milionů let, "kamennou tvář" přírody a vztahy mezi organickými a anorganickými složkami životního prostředí. V části expozice je menší výstava vltavínů, které se na Znojemsku nachází především v okolí Kuchařovic a u Suchohrdel. Vedle moravských vltavínů jsou k vidění i tektity z jiných částí světa a také horniny pocházející z mateřského kráteru vltavínů.

geografická poloha 16° 2′ 43″ | 48° 51′ 26″ | 290 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
zámek, 564 01 Žamberk

Ve východočeském Žamberku působil na zámku barona Johna Parise (v jihozápadní části města na okraji svahu) v polovině devatenáctého století Theodor Brorsen (1819-1895). Dánský astronom zde objevil dvě komety, studoval pohyby hvězd, pozoroval skvrny na Slunci, zákryty hvězd Měsícem a všímal si polárních září i zvířetníkového světla. Po smrti mecenáše v roce 1859 hvězdárna zanikla. Pobyt Theodora Brorsena připomíná pamětní deska, hvězdárna se bohužel nedochovala. Zámek jako takový byl v roce 1990 vrácen dědicům z rodu Parishů.

geografická poloha 16° 28′ 3″ | 50° 5′ 6″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Lovecká 678, 696 32 Ždánice

V městečku Ždánice, dvacet kilometrů jižně od Vyškova, byla v roce 1965 otevřena hvězdárna (součást víceúčelového zařízení) s dvěmi kopulemi vybavenými celou řadou astronomických přístrojů (mj. refraktor 200/2400, koronograf, schmidtova fotografická komora). Později byla přistavena kopule pro malé planetárium (přístroj nebyl nikdy instalován). V průběhu desetiletí se zde konala celá řada vzdělávacích akcí zaměřených především na výuku astronomie a proměnné hvězdy. Na sklonku devadesátých let 20. století však hvězdárna zanikla a dnes ji připomíná pouze trojice kopulí.

geografická poloha 17° 2′ 16″ | 49° 3′ 57″ | 255 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Dům Kultury, Libušínská 183, 591 01 Žďár nad Sázavou
tel. +420 725 700 363 | http://www.hvezdarna-zr.cz/ | krizovic@seznam.cz

Na západním okraji města Žďár nad Sázavou byla v roce 1984 vybudována hvězdárna, později nepřístupná. Od roku 2009 je opět v provozu (pod Odborem školství a kultury Městského úřadu ve Žďáru nad Sázavou) astronomický, kroužek, který hvězdárnu využívá ke schůzkám a pozorování. Taktéž bylo obnoveno pozorování pro veřejnost - koná se za dobrého počasí, každý pátek. Organizace má ve vybavení dalekohled typu cassegrein 240/3540.

geografická poloha 15° 55′ 23″ | 49° 33′ 51″ | 570 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Pivovarská ulice, 267 53 Žebrák
tel. 602 530 515 | http://www.hvezdarnazebrak.wz.cz | hvezdarnazebrak@centrum.cz

Už od roku 1954 září na jižním okraji města Žebrák stříbrná kopule hvězdárny. Přesně o 50 let později obnovilo její činnost Sdružení Hvězdárna Žebrák. Probíhají zde astronomická pozorování pro veřejnost, výstavy, přednášky, multimediální programy, astronomický kroužek pro mládež, pořady pro školy… V kopuli o průměru 5,5 metru se ukrývají dva dalekohledy typu newton o průměru objektivu 35 cm a 10 cm. Druhý z nich je přizpůsoben ke sledování Slunce. Oba jsou umístěny na speciální montáží, která je kopií vidlice amerického Haleova pětimetrového dalekohledu na Mt. Palomar. K dispozici je i několik přenosných přístrojů. Z hvězdárny je krásný výhled na historické památky Žebrák a Točník. Informace o otvírací době hledejte na Internetu, zpravodaji hvězdárny a nebo si je ověřte telefonicky.

geografická poloha 13° 53′ 55″ | 49° 52′ 25″ | 370 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Žebrák

Nad ránem 24. října 1824 dopadlo několik kamenných meteoritů (chondritů) mezi Žebrákem a Praskolesy. Nalezeny byly dva exempláře s celkovou hmotností 2 kg. Větší z nich je nyní v Národním muzeu v Praze (10x7 cm, 861 g), druhý v Muzeu přírodní historie ve Vídni.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 13° 55′ 0″ | 49° 53′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.