Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Kerhartice, 407 21 Česká Kamenice

V Kerharticích nedaleko Nového Boru jsou na kostelu sv. Máří Magdalény pozdně barokní sluneční hodiny z počátku 19. století. Byly vytvořeny jako reliéf, s velmi jemným dělením stupnice po 5 minutách. Součástí je německý nápis s chronogramem "Země, Slunce, Měsíc, hvězdy a vše, co je, pomine. Ježíšovo učení však potrvá věčně."

geografická poloha 14° 23′ 58″ | 50° 46′ 16″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Nový svět 1, 118 00 Praha

Pamětní deska na barokním domě "U zlatého noha" nedaleko Hradčanského náměstí a kostela sv. Jana Nepomuckého připomíná krátký pobyt Tycho Brahe v roce 1601, než se přestěhoval do domu po vícekancléři Jakubovi Kurzovi.

geografická poloha 14° 23′ 35″ | 50° 5′ 27″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Markétská 1, 169 01 Praha
http://www.brevnov.cz

V Břevnovském klášteru (zal. 993) se na vnitřním nádvoří nacházejí troje bohatě zdobené sluneční hodiny z počátku 18. století. Ty východní zdobí obraz s viděním sv. Benedikta, které proběhlo za úplného zatmění Slunce. Kotouček naší denní hvězdy by na nich tudíž měl být vykreslen černě. Jedinečné jsou ovšem hodiny z 19. stoeltí uvnitř budovy, u kterých je instalováno malé zrcadlo ve spodní části dveří odrážející paprsky směrem na malovaný strop.

geografická poloha 14° 21′ 26″ | 50° 5′ 7″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Žebrák

Nad ránem 24. října 1824 dopadlo několik kamenných meteoritů (chondritů) mezi Žebrákem a Praskolesy. Nalezeny byly dva exempláře s celkovou hmotností 2 kg. Větší z nich je nyní v Národním muzeu v Praze (10x7 cm, 861 g), druhý v Muzeu přírodní historie ve Vídni.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 13° 55′ 0″ | 49° 53′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Strahovské nádvoří 1, 118 00 Praha 1
http://www.strahovskyklaster.cz

Strahovský patří mezi nejstarší doposud existující kláštery premonstrátského řádu na světě (zal. 1143). V knihovním sále, dnes označovaném jako Teologický (postaven 1679), je uloženo přes 18 tisíc svazků, přičemž celá severní stěna je zaplněna výhradně různými vydáními Bible či jejích částí v mnoha jazycích. Po obou stranách Teologického sálu stojí řady glóbů, jak zemských, tak astronomických.

Některé z nich jsou z dílny rotterdamské rodiny Blaeu, která se v 16. a 17. století specializovala na výrobu map, atlasů a glóbů. Na jednom z globů je vyznačena jedna z prvních známých proměnných hvězd P Cygni, Doslova je zde uvedeno: "Nová hvězda v Labuti, kterou jsem poprvé sledoval 8. srpna 1600, kdy měla 3. velikost. Určil jsem její polohu ... z měření vůči Veze a Albireu. I když v této pozici nadále setrvala, nyní není jasnější než pět magnitud."

Ve spojovací chodbě a kabinetu kuriozit jsou v klášteru vystaveny různé sbírky, včetně pozůstatků vyhynulého ptáka blbouna nejapného. V tzv. Filozofickém sále je 42 tisíc svazků (astronomie, matematika, historie, filologie a další). Mezi nejcennější památky patří kodex ze 14. století označovaný jako DA II 13, na jehož úvodních stránkách je rukopis "Catalogus stellarum fixatorum" od arabského učence Al-Súfiho (9. stol. n. l.), jendoho z prvních katalogů a atlasů hvězd.

Jižní stěnu nádvoří strahovského kláštera zdobí hned šestery sluneční hodiny.

geografická poloha 14° 23′ 23″ | 50° 5′ 10″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
747 18 Píšť

Monumentální parkové sluneční hodiny v Píšti u Opavy, na křižovatce před kostelem (10 km od D. Benešova a Hlučína), zhotovené v roce 2005 (autor Jana Chalcařová a Petr Weiss). Jedny z největších svého druhu v České republice. Dominantou hodin je erbovní znak pánů ze Zvole, majitelů obce Píšť v 16. století.

geografická poloha 18° 11′ 37″ | 49° 58′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
tel. 571 611 928 | http://www.astrovm.cz | info@astrovm.cz

Hvězdárna Valašské Meziříčí byla otevřena v roce 1955. Nachází se na jižním okraji města, na kopci zvaném Stínadla, poblíž nemocnice (v těsné blízkosti silnice Vsetín – Hranice na Moravě). Pro veřejnost organizuje večerní pozorování zajímavých objektů – otevřeno je každý pracovní den. Hvězdárna také pořádá pravidelné přednášky pro veřejnost, zajišťuje astronomické kroužky, letní astronomický tábor pro mládež, víkendové semináře, doplňkovou výuku pro školy apod. Organizované skupiny mohou hvězdárnu navštívit kdykoliv po předchozí domluvě. Od roku 2001 je součástí Hvězdárny Valašské Meziříčí nově zrekonstruovaný historický objekt Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, který je také přístupný veřejnosti.

Pracovníci hvězdárny se v současnosti věnují odbornému sledování Slunce, proměnných hvězd a meziplanetární hmoty. V několika kopulích je umístěna řada astronomických přístrojů, mj. refraktor coude 150/2250 – využíván při večerních programech pro veřejnost; ve východní kopuli reflektor cassegrain 355/2460 s CCD kamerou – pozorování proměnných hvězd; v západní kopuli reflektor newton 250/1500 s CCD kamerou, mobilní reflektor cassegrain 150/2250 – pozorování mimo areál hvězdárny; budova odborného pracoviště - reflektor Celestron 280/2800 – pozorování proměnných hvězd; refraktor AS Zeiss 200/3000 – detailní snímkování sluneční fotosféry; refraktor Zeiss 130/1930 – pořizování celkových snímků Slunce; protuberanční koronograf 150/1950 s polaroidem a Šolcovým dvojlomným monochromátorem pro čáru H-alfa – fotografování slunečních protuberancí; refraktor 110/1600 s filtrem DayStar – pozorování sluneční chromosféry. V areálu hvězdárny se také nachází meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu.

geografická poloha 17° 58′ 25″ | 49° 27′ 49″ | 333 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Loretánská 1, 118 00 Praha

Na dveřích Staré radnice v těsné blízkosti Hradčanského náměstí je vyznačen kovový loket (stará délková míra) s několika ryskami (největší 59,4 cm).

geografická poloha 14° 23′ 43″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Bohumilice

V září 1829 byl v poli u Bohumilic, jenom několik desítek metrů od tamního zámku, náhodně vyorán železný meteorit o hmotnosti 58 kg. Stalo se tak v místech, kde podle pověsti "v dávných letech sletěl čert z nebe a propadl se do země”. Meteorit byl baronem F. Malovcem věnován Národnímu muzeu v Praze.

V roce 1889 byl v blízkosti Smrčné, jižně od Bohumilic, vyorán druhý meteorit (1 kg), třetí exemplář (6 kg) se nalezl v roce 1925 u Výškovic (západně od Bohumilic). Není tudíž vyloučeno, že i dnes mohou být v okolí Bohumilic nalezeny další meteority. Existují sice náznaky, že k hromadnému pádu těchto meteoritů došlo již v 17. století, na druhou stranu se ale může jednat o mnohem starší pozůstatky.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 13° 48′ 59″ | 49° 5′ 46″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
351 01 Františkovy Lázně

Ve Františkových Lázních uprostřed parku u Františkova pramene je mramorový tvarovaný sloupek, na němž jsou svislé, vodorovné, troje rovníkové a troje polární hodiny. Zřejmě se jedná o dovoz z Itálie (1936). Františkův pramen je nejstarším známým místním pramenem. Je znám již od středověku, kdy tzv. nosičky vody donášely kyselku jako stolní vodu do blízkého Chebu.

geografická poloha 12° 21′ 1″ | 50° 7′ 4″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.