Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602 00 Brno
tel. 541 141 111 | http://tubo.fce.vutbr.cz/

Nejstarší dochovaná hvězdárna na území Brna sice leží na Kraví hoře, nikoli však na jejím vrcholu, nýbrž na střeše Fakulty stavební Vysokého učení technického. Malá observatoř vznikla při Ústavu nižší a vyšší geodézie tzv. České techniky v roce 1911. Její skutečný rozvoj však nastal po roce 1922, kdy profesor Bohumil Kladivo (1888-1943) začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, na které byl od roku 1924 jmenován zatímním správcem astronomického ústavu. Astronomické přístroje této fakulty byly dočasně instalovány právě v pozorovatelně Techniky – jednalo se například o refraktor o průměru objektivu 13 cm, přesné hodiny a další. Hvězdárna se také stala základním geodetickým bodem pro celé Brno, profesor Kladivo se významně angažoval při měření tíhového zrychlení v prostoru Moravy, v suterénu budovy A na ulici Veveří stanovil první referenční tíhový bod pro naše státní území. Během druhé světové války však bylo vybavení observatoře buď vráceno na Přírodovědeckou fakultu nebo rozkradeno.

Zajímavé je, že se tato pozorovatelna používá dodnes: Spravuje ji Ústav geodézie Vysokého učení technického a vybavena je nejmodernějšími přístroji pro určování zeměpisných souřadnic. Nachází se zde časová základna, meteorologická stanice a na původním astronomickém pilíři (probíhá celou budovou) je nyní zeměměřičský bod TUBO, který slouží pro síť GPS a výzkum místního gravitačního pole Země (v České republice se druhá taková stanice nachází na vrcholu Pecný v Ondřejově). Také díky němu víme, že se euro-asijská kontinentální deska, na které leží i Kraví hora, posouvá rychlostí 27 mm/rok směrem na severovýchod.

U příležitosti 60. výročí úmrtí v únoru 2003 byla pozorovatelna přejmenována na Kladivovu observatoř. Nejstarší (zachovaná) brněnská hvězdárna sice není veřejnosti přístupná, je však viditelná z křižovatky ulic Rybkova a Žižkova, na vrcholu budovy Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

geografická poloha 16° 35′ 35″ | 49° 12′ 21″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Želatovská, 750 02 Přerov
tel. 581 203 719

O stavbu hvězdárny se v Přerově nejrůznější nadšenci pokoušeli již od 30. let 20. století, jednoduchá pozorovatelna z dvojice montovaných domků byla nakonec otevřena až v květnu 1970. Hvězdárna se nachází na východním okraji Přerova, směrem na obec Želátovice, na kopci "U hrušky", v blízkosti silnice E150. Pod odsuvnou střechou je instalována celá řada dalekohledů, např. reflektor 500/3000 mm, refraktory 130/500 mm a 80/1210 mm a další. Disponuje také přednáškovým sálem, malou knihovnou a nocležnou. V 70. letech 20. století byla místem, kde se pořádaly tzv. meteorářské expedice. O jejím současném stavu a přístupnosti bohužel není nic známo.

geografická poloha 17° 28′ 47″ | 49° 26′ 50″ | 250 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Potůčky

V Krušných horách v česko-německém pohraničí bylo v letech 1751 až 1861 nalezeno několik kameno-železných meteoritů o celkové hmotnosti sto kilogramů (největší exemplář 87 kg u Rittersgrünu). Jedná se o pozůstatek hromadného pádu v době před několika sty roky. S drobnými ukázkami těchto meteoritů se setkáte ve většině světových expozic, Národní muzeum v Praze vlastní jenom malý vzorek z nálezu ve Steinbachu (78 g).

geografická poloha 12° 30′ 0″ | 50° 30′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
407 79 Mikulášovice

U hlavní silnice, na protější straně kostela sv. Mikuláše, stojí jednopatrový dům s balkónem a kulatou věží s kopulí o průměru 3 metry. Jedná se o pozůstatky soukromé hvězdárny Adolfa Krause. Pozorovatelna byla vybudována v roce 1913, zanikla po úmrtí majitele v roce 1939. Vybavena byla dalekohledem o průměru objektivu 15 cm.

geografická poloha 14° 21′ 38″ | 50° 57′ 58″ | 420 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Švédská 8, 150 00 Praha

Od roku 1900 až do roku 1997 sídlil Astronomický ústav Univerzity Karlovy (založený v roce 1885 prof. A. Seydlerem) na pražském Smíchově ve Švédské ulici číslo 7. Jakkoli zde nebyly příznivé pozorovací podmínky, obloha se zde sledovala až do poloviny 20. století. Hlavním přístrojem hvězdárny s kopulí o průměru 4 metry byl refraktor o průměru objektivu 22 cm. Dnes je pozorovatelna v soukromých rukou, sice zrekonstruována, ale původním účelům již neslouží. Astronomický ústav Univerzity Karlovy sídlí v Tróji (V Holešovičkách 2).

geografická poloha 14° 23′ 36″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Floriánské náměstí, 272 01 Kladno

V Kladně na Floriánské náměstí (vedle kaple sv. Floriana) jsou umístěny velké moderní sluneční hodiny (2004, architektonický návrh Karel Albrecht, František Müller, gnómonický návrh Pavel Marek) jejichž hodinové značky ukazují čas i v noci pomocí řízených světel. Stín vrhá ukazatel dlouhý téměř 8 metrů, celková plocha číselníku je 30x20 metrů.

geografická poloha 14° 6′ 3″ | 50° 8′ 46″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
K letišti 144, P.O.Box 175, 360 01 Karlovy Vary
tel. 353 225 772 | http://www.astropatrola.cz | info@astropatrola.cz

První hvězdárna na jihovýchodním okraji Karlových Varů byla na takzvané Josefské vyhlídce na Hůrkách otevřena již v roce 1963. V listopadu roku 1971 vyhořela, obnovena byla až v roce 1977. Hlavním přístrojem ukrytým pod odsuvnou střechou je dalekohled typu newton 250/1500 a dva refraktory 100/1200, resp. 80/880, které doplňuje několik přenosných dalekohledů. Na hvězdárně se konají pozorování Slunce, večerní oblohy, přednášky pro školy, schůzky astronomických kroužků i nejrůznější odborná pozorování. K dispozici je přednáškový sál pro 55 osob doplněný moderní audiovizuální technikou. Hvězdárnu provozuje obecně prospěšná společnost Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary.

geografická poloha 12° 54′ 19″ | 50° 12′ 55″ | 615 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlova 4, 110 00 Praha

Johannes Kepler (1571-1630) byl německý matematik a astronom, který se zabýval i mechanikou, krystalografií a optikou. Od roku 1600 pobýval v Praze, stal se asistentem Tychona Brahe a po jeho smrti císařským matematikem Rudolfa II. (mj. sestavoval astrologické předpovědi).

Právě za svého pražského pobytu (na základě pozorování planety Mars Tychonem Brahe) objevil první dva zákony o pohybu planet: Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce. Plochy opsané průvodičem planety (spojnice planety a Slunce) za stejný čas jsou stejně velké.

Výjimečný astronom bydlel v Praze na několika různých místech. Nejdříve v domě svého mecenáše barona Hoffmanna, vzápětí na Pohořelci v domě po vicekancléři Jakubovi Kurzovi, který císař Rudolf II. zakoupil pro Tychona Brahe. Polohu domu dnes připomíná sousoší Tychona Brahe a Johannesa Keplera, před Gymnáziem Jana Keplera. Poté přesídlil do blízkosti dnešního Faustova domu na Karlově náměstí. Od podzimu 1604 bydlel na koleji krále Václava IV. na Ovocném trhu č. 12 (nedaleko Karolina), kde ze zahrady sledoval novu v souhvězdí Hadonoše a později dírkovou komorou sluneční skvrnu, kterou však omylem považoval za Merkur přecházející přes sluneční kotouč. Posledních pět let svého pražského pobytu (1607-1612) se usídlil v domě Hectora Udarta v Karlově ulici 4 (též "U francouzské koruny"), na tomto domě je pamětní deska a na vnitřním nádvoří i fontánka s latinským nápisem "Ubi materia ibi geometria", v překladu "Kde je hmota, tam je geometrie." Viz též samostatné odkazy.

Během pražského pobytu (1600 až 1612) Kepler sepsal celou řadu významných prací, zejména "Novou astronomii", dále pak "Optickou část astronomie", "Důkladnou zprávu o neobvyklé nové hvězdě, která se poprvé objevila v říjnu roku 1604", "Dioptriku" a "Rozpravu s Galileiho ‘Hvězdným poslem’". Rozvinul též teorii dalekohledu, vysvětlil tvar sněhových vloček, přesně vyložil optickou funkci lidského oka. V kostele sv. Jiljí (http://www.jilji.op.cz/) je pochována Keplerova první žena a syn.

geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 5′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hradčanské náměstí 2, 118 00 Praha

Na komíně Schwarzenberského paláce v těsné blízkosti Pražského hradu jsou zřejmě nestarší pražské, pěkně dekorované, sluneční hodiny z roku 1567 (viditelné od domu U dvou sluncí na Nerudově ulici). U hodin je patrný i symbol dne – kohout, symbol noci – sova a latinský nápis "Hodina se řítí". Schwarzenberský palác je příkladem tzv. české renesance, byl vystavěn roku 1545 Agostinem Gallim pro Jana mladšího z Lobkovic. Sgrafitová výzdoba dokončená roku 1567 má celkovou plochu 7000 metrů čtverečních, v současnosti je rozsáhle rekonstruována. V paláci nyní sídlí Vojenské historické muzeum.

geografická poloha 14° 23′ 48″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Husova 77, 511 01 Turnov

Turnovská hvězdárna byla vybudována v 60. letech 20. století, v kopuli o průměru 6 metrů se ukrývá refraktor 160/2600, reflektor typu newton 200/1200 a Somet binar 25x100. Slouží potřebám astronomického kroužku, po předchozí dohodě je využívána třídami turnovských škol k doplňkové výuce. Akce pro veřejnost (pozorovací večery, přednášky) jsou oznámovány v místních sdělovacích prostředcích. Adresa je adresou sídla Střediska pro volný čas dětí a mládeže, které zastřešuje činnost astronomického kroužku, vlastní hvězdárna stojí na Vrchhůře (jihovýchodní část Turnova, poblíž silnice E442).

geografická poloha 15° 9′ 46″ | 50° 34′ 45″ | 316 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.