Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Masarykovo nám. 100, 688 01 Uherský Brod

V Uherském Brodě se nachází tři jedinečná časoměrná zařízení: Radniční orloj (vznik 1715) upoutá pozornost pohyblivou figurkou Černého Janka a Měsícem – polokoulí – demonstrujícím střídání měsíčních fází. Nivnický orloj v Muzeu Jana Amose Komenského naopak dokládá dovednost lidových kutilů (1922). Hodinový stroj pohání část astronomickou, kalendářní a figurální. Součástí je několik časových ciferníků, vč. kalendářní desky. Na orloji jsou vyřezávané figurky, představujících anděly strážné, kteří bijí do zvonků zvonkohry.

Astronomické hodiny Vilibalda Růžičky (první polovina 20. století) vystavené v budově radnice vynikají technickou dokonalostí. Kromě hlavního ciferníku jsou jejich součástí další čtyři samostatné ciferníky, ukazující sekundy, měsíce v roce, dny v týdnu a datum v měsíci. Hodinový stroj řídí pohyb ručně zhotovené mapky hvězdné oblohy s Mléčnou dráhou, znázorňující aktuální polohu hvězd nad jižním obzorem. Mapa se otočí jednou za hvězdný den. Pod ní je malý globus demonstrující rozhraní dne a noci na Zemi. V nejvyšší části hodin je umístěn astronomický ciferník udávající polohu Slunce mezi jednotlivými souhvězdí ekliptiky, začátky občanského i astronomického soumraku, polohu a fázi Měsíce. Nechybí ani aktuální hodnota časové rovnice.

geografická poloha 17° 38′ 51″ | 49° 1′ 30″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Petřín 205, 118 46 Praha
http://www.observatory.cz

Přímo před Štefánikovou hvězdárnou na Petříně stojí čtvery moderní sluneční hodiny se třemi kulisovými ukazateli a analemou, zhotovené v roce 1976 O. Hladem a P. Vilímkem. Hned vedle je socha Milana Rastislava Štefánika (1880-1919). V historické expozici na hvězdárně jsou vystaveny přenosné sluneční hodiny od Jana Engelbrechteho (1726?-1807), který je spolu se svým synem Antonínem konstruktérem řady slunečních hodin z druhé poloviny 18. století po celém území České republiky. Na témže místě jsou i vzácné, přenosné měsíční hodiny v barokní úpravě s dřevěným stolkem, který slouží i jako přepravní schránka.

geografická poloha 14° 23′ 52″ | 50° 4′ 53″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Lovecká 678, 696 32 Ždánice

V městečku Ždánice, dvacet kilometrů jižně od Vyškova, byla v roce 1965 otevřena hvězdárna (součást víceúčelového zařízení) s dvěmi kopulemi vybavenými celou řadou astronomických přístrojů (mj. refraktor 200/2400, koronograf, schmidtova fotografická komora). Později byla přistavena kopule pro malé planetárium (přístroj nebyl nikdy instalován). V průběhu desetiletí se zde konala celá řada vzdělávacích akcí zaměřených především na výuku astronomie a proměnné hvězdy. Na sklonku devadesátých let 20. století však hvězdárna zanikla a dnes ji připomíná pouze trojice kopulí.

geografická poloha 17° 2′ 16″ | 49° 3′ 57″ | 255 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Klášter Zlatá Koruna, 381 01 Český Krumlov
http://www.zlatakoruna.cz

Klášter Zlatá Koruna se nachází nedaleko Českého Krumlova na ostrohu obtékaném řekou Vltavou. V září 1263 jej založil sám Přemysl Otakar II., jenž mu daroval údajný trn z Kristovy koruny (získaný od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého). V roce 1785 byl klášter zrušen výnosem císaře Josefa II. a stal se majetkem rodu Schwarzenberků. V areálu kláštera (dnes muzeum) je hned deset různých slunečních hodin (největší koncentrace po pražském Klementinu), některé pocházejí až z 15. století. Ty nejstarší hledejte na kamenné zídce vpravo vedle vchodu. Za zmínku stojí i sluneční hodiny z počátku 19. století na portálu bývalé klášterní sýpky.

geografická poloha 14° 22′ 17″ | 48° 51′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Poděbradova 661, 440 62 Louny
http://www.glouny.cz

Na střeše Gymnázia Václava Hlavatéhoa v Lounech byl v roce 1910 instalován astronomický dalekohled (otáčející se kopule byla dokončena až roku 1929). Jeho současný stav není znám.

geografická poloha 13° 47′ 48″ | 50° 21′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Smetanovo náměstí, 570 01 Litomyšl

Na věži staré radnice na Smetanově náměstí (původně z roku 1418) je k vidění litomyšlský loket měřící 59,5 cm, jenž sloužil trhovcům při odměřování látek, tabulka výšky vody při povodni roku 1781 a secesní orloj z roku 1907 (sestrojil Karel Adamec, malba Antonín Růžička). Ten je vybaven 24hodinovým ukazatelem času, ekliptikou s dvanácti znameními zvěrokruhu a pohyblivými symboly Slunce a Měsíce. Součástí orloje byla výtvarná kompozice čtyř žen, zobrazujících čtvero ročních období, stejně jako latinský nápis (chronogram) „virtus oMni loco nasCitur, oMnes InvItat serVos reges“, v překladu „Ctnost se rodí na každém místě, všechny vybízí, otroky i krále.“

geografická poloha 16° 18′ 39″ | 49° 52′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Těšice

15. července 1878 ve 13 hodin 45 minut se na částečně zamračené obloze objevil zářící mrak, ze kterého za nápadného rachotu vypadl černý, na dotek teplý kámen. Nalezen byl zemědělci pracujícími na poli u Těšic, severovýchodně od Vyškova. Meteorit původně vážil 29 kg, očití svědci si však ulámali řadu kousků "na památku". Z obavy před dalším znehodnocením byl uložen v blízkém ovčíně, později u starosty obce a nakonec v místní kapličce.

Během srpnových žní téhož roku byly poblíž místa pádu objeveny další meteority o úhrnné hmotnosti 0,6 kg. Hlavní kamenný meteorit (chondrit) se nakonec dostal do sbírek Muzea přírodní historie ve Vídni, jeho drobné úlomky jsou v Moravském zemském muzeu v Brně a Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 17° 9′ 19″ | 49° 19′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vnorovy

Za zcela jasné oblohy 9. září 1831 kolem 15. hodiny a 30. minuty sledovala řada očitých svědků pád černého kamene o hmotnosti 3,8 kg (16x10x5 cm) na bažinaté pole sedláka T. Otrhálka z Vnorov, nedaleko Veselí nad Moravou. Událost doprovázela mohutná detonace, kamenný meteorit se zřítil vedle dvojice na poli pracujících žen (po dopadu byl nápadně teplý). Nalezený exemplář putoval do sbírek Muzea přírodní historie ve Vídni.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 17° 23′ 0″ | 48° 57′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U radnice 13, 110 00 Praha

Na Starém městě pražském (U Radnice 13) se na sklonku 19. století scházel Jan Neruda s bratry Josefem a Janem Fričovými. Názory autora "Písní kosmických" vedly bratry Friče k založení astronomické observatoře v Ondřejově.

geografická poloha 14° 25′ 10″ | 50° 5′ 14″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hrad III. nádvoří, 119 00 Praha 1 - Hradčany
http://www.hrad.cz/

V kryptě chrámu svatého Víta, Václava a Vojtěcha je pochován císař Rudolf II. (1552-1612), za jehož vlády došlo k nebývalému rozkvětu přírodovědného bádání nejen v Praze, ale i ve zbytku Čech a Moravy. Na Svatovítské katedrále na Pražském hradě byl podle dochovaných záznamů z roku 1477 umístěn orloj (o jeho konkrétní podobě není nic známo). V polovině 16. století byl ale nejspíš zničen při rozsáhlém požáru hradu.

geografická poloha 14° 23′ 59″ | 50° 5′ 27″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.