Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Astronomický ústav Akademie věd České republiky, Oddělení meziplanetární hmoty, Fričova 298, 251 65 Ondřejov
http://www.asu.cas.cz/

Na observatoři Astronomického ústavu v Ondřejově (525 m n. m.) se nachází ústředí české části Evropské bolidové sítě, odkud se řídí jednotlivé pozorovací základy a kde se vyhodnocují pořízené záběry. Kromě toho je v Ondřejově instalována jedna z autonomních stanic, speciální horizontální kamery pokrývající vzdálený obzor, resp. spektrální kamery, pomocí nichž lze odhadnout chemické složení meteorů. Podrobnější informace o Evropské bolidové síti viz stanice na Churáňově.

Do výbavy Astronomického ústavu v Ondřejově náleží i osmimetrový meteorický radar, který je až na drobné přestávky (opravy, vylepšení) v provozu od roku 1958. Postaven byl na základě německého radaru Freya ze druhé světové války, avšak s ryze českou elektronikou. Slouží k monitorování aktivity denních meteorických rojů, resp. velmi slabých meteorů (až do 9 mag).

geografická poloha 14° 47′ 0″ | 49° 55′ 0″ | 525 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Prvního Pluku 17, 186 00 Praha
tel. 420 224 918 288 | http://www.czechspace.cz/ | info@czechspace.cz

Česká kosmická kancelář (CSO – Czech Space Office) je nezisková organizace, která se již od založení v roce 2003 snaží o rozvoj kosmonautiky v České republice. Slouží jako informační a poradenské centrum v oblasti kosmických aktivit a zároveň působí jako prostředník pro navazování kontaktů mezi českými a mezinárodními institucemi v oblasti kosmonautiky.

Kromě informačních a konzultačních služeb se pracovníci CSO zabývají tvorbu analýz a studií o projektových příležitostech a zapojení českých pracovišť do kosmických programů, pořádáním seminářů a školení o pravidlech fungování ESA a příležitostech v evropském kosmickém programu včetně programu GMES, propagací českých pracovišť na mezinárodních výstavách a pořádáním vzdělávacích akcí pro školy, univerzity i širokou veřejnost.

geografická poloha 14° 26′ 31″ | 50° 5′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hradčanské náměstí 2, 118 00 Praha

Na komíně Schwarzenberského paláce v těsné blízkosti Pražského hradu jsou zřejmě nestarší pražské, pěkně dekorované, sluneční hodiny z roku 1567 (viditelné od domu U dvou sluncí na Nerudově ulici). U hodin je patrný i symbol dne – kohout, symbol noci – sova a latinský nápis "Hodina se řítí". Schwarzenberský palác je příkladem tzv. české renesance, byl vystavěn roku 1545 Agostinem Gallim pro Jana mladšího z Lobkovic. Sgrafitová výzdoba dokončená roku 1567 má celkovou plochu 7000 metrů čtverečních, v současnosti je rozsáhle rekonstruována. V paláci nyní sídlí Vojenské historické muzeum.

geografická poloha 14° 23′ 48″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Dům dětí a mládeže, Nušlova 51/V, 377 01 Jindřichův Hradec
tel. 384 322 564 | http://hvezdarnajh.nuabi.cz

Hvězdárna byla v Jindřichově Hradci otevřena již roku 1961, od roku 1996 ji vedlo Gymnázium V. Nováka, od roku 2000 spadá pod Dům dětí a mládeže. Nachází se na nejjižnějším okraji panelového sídliště, poblíž silnice Brno-České Budějovice, na nejvyšším bodě Jindřichova Hradce. V programové nabídce najdete jak pořady pro školy, tak odborné přednášky, astronomický kroužek, pravidelná veřejná pozorování Slunce a hvězdné oblohy. K dispozici jsou dva dalekohledy na společné montáži ve čtyřmetrové kopuli (cassegrain 250/3700, newton 160/1200), které doplňuje několik menších, přenosných přístrojů. Na budově hvězdárny najdete hned tři pamětní desky, jedna je věnována zakladateli prof. Františku Neuwirthovi (1883-1968), další dvě rodákovi prof. Františku Nušlovi (1867-1951).

František Nušl působil jako profesor matematiky na České vysoké škole technické a jako profesor astronomie na Univerzitě Karlově, byl spoluzakladatelem a ředitelem hvězdárny v Ondřejově, věnoval se geometrické optice a praktické astronomii. Je také jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Nušl (na odvrácené straně) má průměr 61 km a nachází se v blízkosti dvou dalších kráterů Trumpler a Shayn.

Přímo hvězdárenskou zahradou navíc prochází 15. poledník, cca 4 - 4,5m východně od
vchodu do budovy.

geografická poloha 14° 59′ 59″ | 49° 7′ 53″ | 496 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hvězdárna Kleť, 382 03 Holubov-Krasetín

Na vrcholu Kleti, nedaleko známé hvězdárny, jsou zřejmě nejvýše položené sluneční hodiny v České republice (1038 m n. m.), které byly zbudovány v roce 1974 architektem P. Peškem jako pozoruhodné technické i výtvarné dílo. Čtveřice hodin (polární jižní, polární prstencové, východní a západní) ukazují čas po celý den a celý rok. Navíc jsou doplněny dvěma tabulkami - se dny vstupu do jednotlivých znamení a odchylkami středního času od slunečního.

geografická poloha 14° 17′ 1″ | 48° 51′ 55″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
radnice

Na rohu radnice na náměstí se nacházejí sluneční hodiny, které pravděpodobně vznikly v roce 1581.

geografická poloha 16° 36′ 40″ | 49° 54′ 45″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
AK – Kulturní dům, Opavská 161, 747 22 Dolní Benešov
tel. 553 651 340 (večer) | http://hvezdarnadbenesov.unas.cz | františek.gaidecka@agroup.cz

Pozorovatelna Astronomického kroužku v Dolním Benešově byla otevřena v roce 1986 a dnes disponuje dalekohledy typu newton 150/100 a 200/2000 (vlastní konstrukce), které jsou umístěné na střešním prostoru Kulturního domu pod odsuvnou střechou. Řešení je námětem pro levné a rychle zhotovené stanoviště. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena od září do poloviny května každý pátek večer za příznivého počasí, při mimořádných úkazech (zatmění, zákryty apd.) a na požádání i v jiném období. Pozorování je bohužel rušeno místním osvětlením, k dispozici je však řada menších mobilních dalekohledů využívaných při externích pozorováních.

geografická poloha 18° 6′ 44″ | 49° 55′ 14″ | 240 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Na Valech, 412 01 Litoměřice

V nejzachovalejší části gotického opevnění královského města Litoměřice, v tzv. hranolové věžici, byl roku 1705 zřízen vyhlídkový pavilon - "Lusthaus", nazývaný též "Jezuitská hvězdárna". Zda sloužil i k astronomickým pozorováním však není známo.

geografická poloha 14° 7′ 48″ | 50° 32′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Náměstí Hynka Kličky 293, 261 01 Příbram - Březové Hory
tel. 318 626 307 | http://www.muzeum-pribram.cz | info@muzeum-pribram.cz

Hornické muzeum Příbram je situováno v areálu historického Ševčinského dolu zaraženého v roce 1813 na místě středověké šachty ze 16. století. Součástí geologických expozic je výstava vltavínů. Pro geology, amatéry i profesionály muzeum nabízí v areálu na odvalu Ševčinské šachty sběr minerálů z části deponovaného historického odvalu dolu Lill z roku 1857.

Zajimavé je, že v Příbrami od 60. let 20. století existovala menší hvězdárna (na ulici Pod Hvězdárnou, čtvrť Příbram II), o jejím osudu však není mnoho známo - dnes je budova využívána k jiným účelům.

geografická poloha 13° 59′ 16″ | 49° 40′ 58″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Náměstí VMS 4, 434 01 Most
tel. +420 417 639 352 | http://www.asm.wms.cz/ | asm@wms.cz

Planetárium Most (otevřené roku 1984) prošlo po dvaceti letech provozu rekonstrukcí, původní přístroj typu Carl Zeiss Jena ZKP-2 byl nahrazen projekčním planetáriem ZKP-3 s plně automatickým digitálním provozem. V sále s kapacitou 45 návštěvníků v klimatizované kopuli o průměru deset metrů vzniklo moderní multifunkční centrum, které nabízí nejen informace z astronomie a příbuzných oborů, ale také poskytuje hodnotné kulturní zážitky.

Programová nabídka mosteckého planetária je v průběhu týdne zaměřena zejména na školy, pro veřejnost jsou vyhrazeny čtvrtky a soboty. Planetárium připravuje speciální programy při příležitosti mimořádných astronomických úkazů. Návštěvu je možné dohodnout telefonicky i mimo plánovanou provozní dobu. Vybrané pořady jsou k dispozici v cizích jazycích –anglicky, německy, arabsky.

Planetárium Most provozuje Astronomická společnost Most se statutem pobočky České astronomické společnosti. Zajímavostí je celkové architektonické řešení, planetárium je totiž umístěno ve 12 metrů velké kouli na střeše kulturního domu REPRE, přístupné prostřednictvím válcové "nohy" se 104 schody.

geografická poloha 13° 38′ 31″ | 50° 30′ 16″ | 266 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.