Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Mariánské hradby 1, 118 00 Praha

Renesanční královský letohrádek Belvedér nechal v letech 1535 až 1537 vybudovat Ferdinand I. pro manželku královnu Annu (odtud druhý název letohrádek královny Anny). Traduje se, že zde byly v roce 1601 uloženy Tychonovy astronomické přístroje a snad odtud slavný astronom spolu s Keplerem i pozoroval. V současnosti slouží k officiálním účelům kanceláře prezidenta republiky. Další informace o Brahe i Keplerovi hledejte v samostatných odkazech.

geografická poloha 14° 24′ 19″ | 50° 5′ 38″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kostelní 42, 170 78 Praha
tel. 220 399 200 | http://www.ntm.cz | info@ntm.cz

Ve sbírkách Národního technického muzea je celá řada astronomických unikátů, především dva z pěti dochovaných sextanů z počátku 17. století – Habermelův a Bürgiho (s druhým pravděpodobně pozoroval sám Johannes Kepler).

Joost Bürgi (1552-1632) a především pak Erasmus Habermel (?1538-1606) patřili mezi nejvýznamnější konstruktéry přelomu 16. a 17. století. Druhý z nich pracoval v Praze nejen jako dvorní konstruktér císaře Rudolfa II., ale také pro další významné osobnosti, např. pro Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Národní technické muzeum má ve svých sbírkách třináct Habermelových přístrojů, např. sextant, sluneční hodiny, rýsovací a měřické pomůcky.

Kromě vynikající kolekce slunečních hodin vlastní muzeum i kabinetní orloj od Engelberta Seigeho z konce 18. století. Budova a všechny expozice muzea nyní procházejí rozsáhlou rekonstrukcí, znovuotevření je naplánováno na polovinu roku 2008.

geografická poloha 14° 25′ 31″ | 50° 5′ 51″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Blansko

Večer 25. listopadu 1833 došlo k hromadnému pádu kamenných meteoritů (chondritů) severozápadně od Blanska. Událost doprovázely velmi nápadné světelné efekty, které bylo možné sledovat nejen v Olomouci (50 km od místa dopadu), ale také v Opavě (110 km) a ve Vídni (120 km). Obyvatelé mnoha okolních obcí se domnívali, že "hoří celé Blansko", neboť se záře meteoru odrážela od mraků a přízemní mlhy.

Bezprostředně po průletu byly slyšitelné hromové rány, k pádu meteoritů pak došlo za silného hukotu. Není proto divu, že celá událost byla pokládána za skutečného "ohnivého draka". Díky náhodné přítomnosti sběratele meteoritů K. Reichenbacha se vzápětí rozběhla rozsáhlá pátrací akce, během které se podařilo nalézt sedm menších meteoritů. Další exemplář (větší než předcházející s hmotností 125 g) byl objeven J. Wankelem až 33 roků po události, dnes je uložen v Moravském zemském muzeu v Brně. Ostatní meteority najdete v řadě jiných sbírek, např. Národním muzeu v Praze nebo v Muzeu přírodní historie ve Vídni.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 16° 38′ 0″ | 49° 22′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Poděbradova 661, 440 62 Louny
http://www.glouny.cz

Na střeše Gymnázia Václava Hlavatéhoa v Lounech byl v roce 1910 instalován astronomický dalekohled (otáčející se kopule byla dokončena až roku 1929). Jeho současný stav není znám.

geografická poloha 13° 47′ 48″ | 50° 21′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Čapkovo náměstí 1, 326 00 Plzeň

Na školní budově na Slovanech (dnes Fakultní nemocnice Plzeň) byla v roce 1936 vybudována třímetrová kopule s refraktorem 108/1600. Tehdejší astronomická společnost měla k dispozici klubovnu a terasu pro přenosné dalekohledy. Přístup na hvězdárnu byl však již od počátku velmi omezený, po druhé světové válce zcela nemožný. Dávno nefunkční kopule se však zachovala až do dnešní doby.
Na plzeňské renesanční radnici (postavil G. De Statia v letech 1554 až 1559) je také vyobrazen císař Rudolf II. (s globem a dalekohledem).

geografická poloha 13° 24′ 0″ | 49° 43′ 49″ | 365 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U Obecního dvora 7, 110 00 Praha

Pamětní deska připomíná zdejší pobyt (v prvním patře) Christian Dopplera v letech 1843 až 1847 (nápis v češtině i němčině).

geografická poloha 14° 25′ 23″ | 50° 5′ 29″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Těšice

15. července 1878 ve 13 hodin 45 minut se na částečně zamračené obloze objevil zářící mrak, ze kterého za nápadného rachotu vypadl černý, na dotek teplý kámen. Nalezen byl zemědělci pracujícími na poli u Těšic, severovýchodně od Vyškova. Meteorit původně vážil 29 kg, očití svědci si však ulámali řadu kousků "na památku". Z obavy před dalším znehodnocením byl uložen v blízkém ovčíně, později u starosty obce a nakonec v místní kapličce.

Během srpnových žní téhož roku byly poblíž místa pádu objeveny další meteority o úhrnné hmotnosti 0,6 kg. Hlavní kamenný meteorit (chondrit) se nakonec dostal do sbírek Muzea přírodní historie ve Vídni, jeho drobné úlomky jsou v Moravském zemském muzeu v Brně a Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 17° 9′ 19″ | 49° 19′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ondřejov 244, 251 62 Ondřejov
tel. +420 323 649 235 | http://pecny.asu.cas.cz/

Geodetická observatoř Pecný je pracovištěm Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického. Její provoz byl v těsné blízkosti Astronomického ústavu v Ondřejově na vrcholu Pecný (546 m n. m.) zahájen v roce 1957. Dnes je geodetickou stanicí včetně výškového a gravimetrického referenčního bodu. Na observatoři se provádí zejména nepřetržité sledování sítě GPS, změn vertikální složky tíhového zrychlení, taktéž je sídlem Výzkumného centra dynamiky Země. Součástí observatoře je i areál Geodetické observatoře Skalka (1 km severovýchodně Pecný).

geografická poloha 14° 47′ 13″ | 49° 54′ 51″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
120 00 Praha-Vinohrady

V pražských Havlíčkových sadech lze nalézt rozpadající se zazděný výklenek s umělým jezírkem a skalkou, u kterého od jara 1921 až do jara 1923 konala pravidelná pozorování večerní oblohy nově ustavená Česká astronomická společnost.

Česká astronomická společnost (http://www.astro.cz), jako spolek sdružující zájemce o astronomii z nejširších vrstev obyvatelstva, vznikla 8. prosince 1917. Patří tak mezi nejstarší vědecké společnosti nejen v České republice. U její kolébky stáli takoví významní astronomové jako Vojtěch Šafařík, Antonín Bečvář, Josef Klepešta, Karel Anděl, František Nušl a mnozí další.

Je příznačné, že řada těchto amatérů i profesionálů byla nakonec poctěna kráterem na Měsíci - bohužel na jeho odvrácené straně. Bečvář je kráter o průměru 67 km, Nušl je jenom o 6 km menší a Šafařík má v průměru 27 kilometrů.

Česká astronomická společnost od roku 1920 vydávala výjimečný časopis Říše hvězd (zanikl počátkem 90. let dvacátého století), jehož prostřednictvím významně ovlivňovala astronomický život v celém tehdejším Československu (především v době první republiky a za druhé světové války). Díky nezměrnému úsilí jejích členů před druhou světovou válkou také vybudovala Štefánikovu hvězdárnu na Petříně (1928), která je nyní součástí Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy.

Česká astronomická společnost je v současnosti občanských sdružením asi pěti stovek amatérů a profesionálů, s řadou regionálních i tématických poboček a přidružených organizací.

geografická poloha 14° 26′ 36″ | 50° 4′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Raisova 310, 506 01 Jičín
tel. 493 525 648 | http://hvezdarna.jicin.cz

Hvězdárna vznikla začátkem 60. letech 20. století v objektu bývalé prachárny (na okraji Jičína u silnice směrem na Vokšice). Její činnost byla v 90. letech utlumena, v roce 2003 byl ale instalován nový zrcadlový dalekohled typu newton o průměru objektivu 50 cm. V současné době patří hvězdárna pod K-klub soustřeďující zájmové činnosti ve městě. Návštěvníkům nabízí klasická pozorování Slunce i večerní oblohy a občasné přednášky zvaných osobností. Informace hledejte ve věstníku městské informační služby. V případě zájmu lze po domluvě využít vybavení hvězdárny pro samostatná pozorování.

geografická poloha 15° 20′ 27″ | 50° 26′ 3″ | 275 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.