Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Lysá hora

Na Lysé hoře (1324 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 18° 26′ 0″ | 49° 33′ 0″ | 1324 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Floriánské náměstí, 272 01 Kladno

V Kladně na Floriánské náměstí (vedle kaple sv. Floriana) jsou umístěny velké moderní sluneční hodiny (2004, architektonický návrh Karel Albrecht, František Müller, gnómonický návrh Pavel Marek) jejichž hodinové značky ukazují čas i v noci pomocí řízených světel. Stín vrhá ukazatel dlouhý téměř 8 metrů, celková plocha číselníku je 30x20 metrů.

geografická poloha 14° 6′ 3″ | 50° 8′ 46″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Komenského náměstí 1044, 570 01 Litomyšl

Na ulici Havlíčková (Komenského náměstí 1044), v místech již neexistujícího rodného domku, stojí originální památník Zdeňka Kopala, jednoho z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století. Symbolizuje Kopalovo ústřední téma – dvě nekulové kapkovité hvězdy na karbonové tyči, které obíhají kolem společného těžiště těsné dvojhvězdy. Plastika je světovým unikátem nejen pro svůj obsah, ale také díky materiálu a technologii. Kapkovité hvězdy jsou navinuty z uhlíkového vlákna, v zemi je zasazen displej s pohyblivým textem vyznačující půdorys rodného domu. Zdeněk Kopal (1914-1993) významně přispěl k pochopení přenosu hmoty mezi těsnými dvojhvězdami, nepopíratelné zásluhy má i v oblasti numerické matematiky a při fotografickém průzkumu Měsíce pro program Apollo.

geografická poloha 16° 18′ 28″ | 49° 52′ 29″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Červená hora

Na Červené hoře (750 m n. m.) mezi Budišovem nad Budišovkou a Moravským Berounem se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 17° 33′ 0″ | 49° 47′ 0″ | 750 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
K letišti 144, P.O.Box 175, 360 01 Karlovy Vary
tel. 353 225 772 | http://www.astropatrola.cz | info@astropatrola.cz

První hvězdárna na jihovýchodním okraji Karlových Varů byla na takzvané Josefské vyhlídce na Hůrkách otevřena již v roce 1963. V listopadu roku 1971 vyhořela, obnovena byla až v roce 1977. Hlavním přístrojem ukrytým pod odsuvnou střechou je dalekohled typu newton 250/1500 a dva refraktory 100/1200, resp. 80/880, které doplňuje několik přenosných dalekohledů. Na hvězdárně se konají pozorování Slunce, večerní oblohy, přednášky pro školy, schůzky astronomických kroužků i nejrůznější odborná pozorování. K dispozici je přednáškový sál pro 55 osob doplněný moderní audiovizuální technikou. Hvězdárnu provozuje obecně prospěšná společnost Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary.

geografická poloha 12° 54′ 19″ | 50° 12′ 55″ | 615 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlova 4, 110 00 Praha

Johannes Kepler (1571-1630) byl německý matematik a astronom, který se zabýval i mechanikou, krystalografií a optikou. Od roku 1600 pobýval v Praze, stal se asistentem Tychona Brahe a po jeho smrti císařským matematikem Rudolfa II. (mj. sestavoval astrologické předpovědi).

Právě za svého pražského pobytu (na základě pozorování planety Mars Tychonem Brahe) objevil první dva zákony o pohybu planet: Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce. Plochy opsané průvodičem planety (spojnice planety a Slunce) za stejný čas jsou stejně velké.

Výjimečný astronom bydlel v Praze na několika různých místech. Nejdříve v domě svého mecenáše barona Hoffmanna, vzápětí na Pohořelci v domě po vicekancléři Jakubovi Kurzovi, který císař Rudolf II. zakoupil pro Tychona Brahe. Polohu domu dnes připomíná sousoší Tychona Brahe a Johannesa Keplera, před Gymnáziem Jana Keplera. Poté přesídlil do blízkosti dnešního Faustova domu na Karlově náměstí. Od podzimu 1604 bydlel na koleji krále Václava IV. na Ovocném trhu č. 12 (nedaleko Karolina), kde ze zahrady sledoval novu v souhvězdí Hadonoše a později dírkovou komorou sluneční skvrnu, kterou však omylem považoval za Merkur přecházející přes sluneční kotouč. Posledních pět let svého pražského pobytu (1607-1612) se usídlil v domě Hectora Udarta v Karlově ulici 4 (též "U francouzské koruny"), na tomto domě je pamětní deska a na vnitřním nádvoří i fontánka s latinským nápisem "Ubi materia ibi geometria", v překladu "Kde je hmota, tam je geometrie." Viz též samostatné odkazy.

Během pražského pobytu (1600 až 1612) Kepler sepsal celou řadu významných prací, zejména "Novou astronomii", dále pak "Optickou část astronomie", "Důkladnou zprávu o neobvyklé nové hvězdě, která se poprvé objevila v říjnu roku 1604", "Dioptriku" a "Rozpravu s Galileiho ‘Hvězdným poslem’". Rozvinul též teorii dalekohledu, vysvětlil tvar sněhových vloček, přesně vyložil optickou funkci lidského oka. V kostele sv. Jiljí (http://www.jilji.op.cz/) je pochována Keplerova první žena a syn.

geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 5′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámecký park, Růžová zahrada, 769 01Holešov
tel. 728 605 017 | http:// hvezdarna-holesov.wz.cz | patrik.trncak@centrum.cz

Hvězdárna v bývalém altánku v tzv. Růžové zahradě – několik desítek metrů od holešovského zámku a zámecké obory – byla otevřena již roku 1959. Po odchodu posledních nadšenců v roce 1987 chátrala až téměř zanikla. Znovu začala být obnovována v roce 2006 – v kopuli o průměru 6 metrů je nyní umístěn dalekohled Nexstar 102 SLT (102/660). Na hvězdárně se organizují pozorování večerní oblohy, astronomický kroužek (děti i dospělí), prohlídka vybavení, případně i přednášky. Otevřeno má po předchozí domluvě, event. během výjimečných astronomických úkazů.

geografická poloha 17° 35′ 3″ | 49° 19′ 56″ | 230 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
V Pevnosti 5b, 128 00 Praha
http://www.praha-vysehrad.cz

Místo "pobytu" kněžny Libuše s knížetem Přemyslem a inspirace Johannesa Keplera v "Měsíčním snu". Dnes se zde mj. nachází "národní hřbitov" Slavín, kde spočívají ostatky mnoha slavných astronomů a fyziků. Poblíž chrámu sv. Petra a Pavla najdete náhrobky např. Zdeňka Kopala (těsné dvojhvězdné systémy), Jaroslava Heyrovského (Nobelova cena za chemii), Františka Křižíka, Josefa Jana Friče (spoluzakladatel observatoře v Ondřejově) nebo Karla Čapka.

Jaroslav Heyrovský (1890-1967) je jeden z mála Čechů, po kterém byl pojmenován měsíční kráter. Má průměr 16 km a nachází se poblíž známého Mare Orientale (ze Země je pozorovatelný jen za výjimečně příznivé librace).

geografická poloha 14° 25′ 4″ | 50° 3′ 53″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Masarykovo náměstí 30/1, 697 01 Kyjov
tel. 518 697 411

Na radnici v Kyjově je zazděn "loket", dnes již nepoužívaná jednotka délky (75 cm).

geografická poloha 17° 7′ 20″ | 49° 0′ 37″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kunžak

Nedaleko Kunžaku u Jindřichova Hradce (656 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 15° 12′ 0″ | 49° 6′ 0″ | 656 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.