Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Stará Bělá

Poblíž Staré Bělé, jihozápadně od Ostravy, byl v polovině 19. století vyorán železný meteorit o hmotnosti 3,9 kg. Půl století byl uchováván jako rodinná kuriozita, pravá podstata byla rozpoznána až v roce 1898. K pádu došlo nejpozději v polovině 18. století, možná i dříve. Drtivá část meteoritu je nyní uchována v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 18° 15′ 0″ | 49° 46′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zahrádky 42, 378 53 Zahrádky

Před obecním úřadem v Zahrádkách nedaleko Jindřichova Hradce jsou od roku 2002 umístěny analematické sluneční hodiny se znameními zvěrokruhu, u kterých se člověk stává nezbytným ukazatelem (zhotovil Jan Zeman). Nechybí ani podrobný popis funkce hodin.

geografická poloha 15° 14′ 31″ | 49° 12′ 3″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Malé náměstí, 383 01 Prachatice

Na Malém náměstí v Prachaticích byla v roce 1970 postavena unikátní plastika slunečních hodin z mramoru (P. Příhoda, Z. Šimek), jejichž hodinové rysky od 12. do 18. hodiny jsou na samostatných sloupcích, kdežto pro 6. až 11. hodinu dopolední na jednom společném sloupu.

geografická poloha 14° 0′ 1″ | 49° 0′ 50″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Královská obora 233, 170 21 Praha
tel. 220 999 001 | http://www.planetarium.cz

Italský filozof a astronom Giordano Bruno (1548-1604) se ztotožnil s dílem Mikuláše Koperníka a přes odpor katolické církve veřejně hlásal, že Země ani Slunce není středem vesmíru a že existuje nekonečně mnoho sluncí s planetami, které mohou být také obydlené. Za protikřesťanské a rouhačské myšlenky byl nakonec upálen na římském náměstí Campo de´fiori. Giordano Bruno pobýval v roce 1588 půl roku na dvoře císaře Rudolfa II. Konkrétní místo jeho pobytu není známo, jeho návštěvu tak připomíná malá pamětní plaketa na pražském planetáriu ve Stromovce.

Je však pravda, že v místech, kde se nachází dnešní planetárium, od nepaměti stával zájezdní hostinec s konírnou... Je tudíž velmi pravděpodobné, že tudy Giordano Bruno alespoň prošel.

geografická poloha 14° 25′ 39″ | 50° 6′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hradec Králové

Planetární stezku v měřítku 1:1 000 000 000 postavili v roce 2005 členové Astronomické společnosti v Hradci Králové a pracovníci Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Začíná u hvězdárny, v délce 6,5 km vede krajinou Nového Hradce Králové, Zámečku, Roudničky a Kluků, končí u lesního hřbitova. Na každé zastávce najdete model planety a informační tabuli. Vyznačena je i planetka Ceres, stejně jako poloha jádra komety Halley.

geografická poloha 15° 50′ 21″ | 50° 10′ 40″ | 278 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Červená hora

Na Červené hoře (750 m n. m.) mezi Budišovem nad Budišovkou a Moravským Berounem se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 17° 33′ 0″ | 49° 47′ 0″ | 750 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Brno

Instantní astronomické noviny (zkr. IAN) vznikly 9. října 1997 na brněnské hvězdárně jako pokračovatel internetových stránek Instantní Bílý trpaslík, zpravodaje společnosti Amatérská prohlídka oblohy.

V pravěku českého internetu představovaly nové médium, kterým chtěl spolek nadšenců seznamovat veřejnost s novinkami z astronomie a kosmonautiky. V IAN jste nalezli kromě novinek, také rozhovory, multimediální překvapení, systém alertů na mobilní telefon (v případě polárních září nebo jiných výjimečných událostí), záznamy přednášek, galerii krásných astronomických snímků a mnohé další informace.

V průběhu let se na stránkách Instantních astronomických novin v průměru pravidelně objevovaly tři stovky článků ročně, které si přečetlo několik tisíc čtenářů nejen z České republiky, ale také ze Slovenska a vůbec jakéhokoli místa, kde se nacházejí česky mluvící astronomičtí nadšenci.

Instantní astronomické noviny zanikly někdy v průběhu roku 2009.

geografická poloha 16° 0′ 0″ | 49° 0′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní náměstí, 785 01 Šternberk

Na římskokatolickém kostele Zvěstování Páně ve Šternberku, v rekordní výšce 35 metrů nad zemí, jsou sluneční hodiny z roku 1783.

geografická poloha 17° 18′ 4″ | 49° 43′ 55″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
504 01 Nový Bydžov

V centru města Nový Bydžov, na jednom z obytných domů nedaleko Jiráskova divadla, jsou pozůstatky (kopule) hvězdárny dr. Haněla, průkopníka rentgenologie.

geografická poloha 15° 29′ 18″ | 50° 14′ 22″ | 233 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlova 4, 110 00 Praha 1
tel. +420 608 971 236 | http://www.KeplerovoMuzeum.cz | provas@volny.cz

Muzeum se nachází v místě, kde Johanes Kepler během svého pražského pobýval letech 1607 až 1612, tedy do doby, kdy Prahu opustil. Muzeum vzniklo laskavostí restituentky domu paní Steinwaldové. Ve spolupráci Českou astronomickou společností jej realizovala Agentury ProVás. Muzeum, na vzdor malému prostoru, svojí originalitou budí pozornost českých i zahraničních návštěvníků. Výtvarně poutavé panely srozumitelně přibližují život i dílo tohoto genia renesance. S velkou odezvou se setkává displejová stěna s animacemi, které ilustrují Keplerovy zákony. Je zde ukázán také autentický záznam růstu sněhové vločky, jednoho z témat, kterým se Kepler jako první zabýval. Šíři Keplerova záběru ilustuje funkční model zubového čerpadla, dnes nejrozšířenějšího čerpadlového systému vůbec, které Kepler navrhl již v roce 1604. Celý klenutý strop je noční obohou, která je nebeskou mapou podle Andrease Cellaria. V souhvězdí Hadonoše svítí Keplerova supernova, jejíž obraz zahycený satelitními teleskopy v rentgenovém spektru může návštěvník též vidět v názorném předvedení. Pro malé návštěvníky stěna skrývá několik překvapení v průhledech, které, na rozdíl od dospělých, děti nikdy neminou.

geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 5′ 9″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.