Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
zámek Mělník, Svatováclavská 19, 276 01 Mělník
http://www.lobkowicz-melnik.cz/

Na budově na nádvoří zámku v Mělníku jsou svislé sluneční hodiny z roku 1555(?). Zámek byl původně obýván vdovami českých králů a knížat (naposledy manželkou Jiřího z Poděbrad), od poloviny 18. století je v majetku rodu Lobkowiczů.

geografická poloha 14° 28′ 24″ | 50° 21′ 3″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Lysá hora

Na Lysé hoře (1324 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 18° 26′ 0″ | 49° 33′ 0″ | 1324 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Teplá

V září 1909 byl při orání bývalé paseky kláštera v Teplé v západních Čechách nalezen železný meteorit o celkové hmotnosti 17 kg. Při nárazu pluhu se rozpadl na dva menší kusy. Další exempláře byly údajně nalezeny kolem roku 1911, jejich odřezky nabízel jeden z mnoha vídeňských obchodníků s nerosty. Doba pádu tohoto meteoritu není známa, má však podobné chemické složení jako železný meteorit uchovávaný na hradě Loket. Blízkost obou nalezišť svádí k domněnce o společném původu. Největší části rychle se rozpadajícího meteoritu z Teplé se nyní v zakonzervovaném stavu nacházejí v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 12° 52′ 0″ | 49° 59′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602 00 Brno
tel. 541 141 111 | http://tubo.fce.vutbr.cz/

Nejstarší dochovaná hvězdárna na území Brna sice leží na Kraví hoře, nikoli však na jejím vrcholu, nýbrž na střeše Fakulty stavební Vysokého učení technického. Malá observatoř vznikla při Ústavu nižší a vyšší geodézie tzv. České techniky v roce 1911. Její skutečný rozvoj však nastal po roce 1922, kdy profesor Bohumil Kladivo (1888-1943) začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, na které byl od roku 1924 jmenován zatímním správcem astronomického ústavu. Astronomické přístroje této fakulty byly dočasně instalovány právě v pozorovatelně Techniky – jednalo se například o refraktor o průměru objektivu 13 cm, přesné hodiny a další. Hvězdárna se také stala základním geodetickým bodem pro celé Brno, profesor Kladivo se významně angažoval při měření tíhového zrychlení v prostoru Moravy, v suterénu budovy A na ulici Veveří stanovil první referenční tíhový bod pro naše státní území. Během druhé světové války však bylo vybavení observatoře buď vráceno na Přírodovědeckou fakultu nebo rozkradeno.

Zajímavé je, že se tato pozorovatelna používá dodnes: Spravuje ji Ústav geodézie Vysokého učení technického a vybavena je nejmodernějšími přístroji pro určování zeměpisných souřadnic. Nachází se zde časová základna, meteorologická stanice a na původním astronomickém pilíři (probíhá celou budovou) je nyní zeměměřičský bod TUBO, který slouží pro síť GPS a výzkum místního gravitačního pole Země (v České republice se druhá taková stanice nachází na vrcholu Pecný v Ondřejově). Také díky němu víme, že se euro-asijská kontinentální deska, na které leží i Kraví hora, posouvá rychlostí 27 mm/rok směrem na severovýchod.

U příležitosti 60. výročí úmrtí v únoru 2003 byla pozorovatelna přejmenována na Kladivovu observatoř. Nejstarší (zachovaná) brněnská hvězdárna sice není veřejnosti přístupná, je však viditelná z křižovatky ulic Rybkova a Žižkova, na vrcholu budovy Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

geografická poloha 16° 35′ 35″ | 49° 12′ 21″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
9. ZŠ, ulice 17. listopadu 1325, 293 01 Mladá Boleslav
http://hvezdarna.mb-net.cz | HvezdarnaMB@seznam.cz

Hvězdárna města Mladá Boleslav (od roku 1996) je dominantní součástí budovy 9. ZŠ (zvané též „Pastelka“ či „Vega“), která se nachází na severním okraji města (mezi Ml. Boleslaví a Kosmonosy) hned u silniční přeložky I/38. Aktuální otevírací doba, program a další informace jsou uvedeny na webových stránkách. Hvězdárna se zaměřuje na popularizaci astronomie a přírodních věd a jejich historický vývoj, zvláště na rekonstrukci starodávných měřicích metod a přístrojů. Pozorovatelna je vybavena řadou dalekohledů, dominantní je především cassegrain o průměru objektivu 20 cm. V současné době se připravuje modernizace hlavního dalekohledu - aktuální stav lze zjistit na www stránkách.

geografická poloha 14° 54′ 37″ | 50° 26′ 2″ | 245 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 611 37 Brno
tel. 541 211 214 | http://monoceros.muni.cz

Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (zal. 1919) nabízí studium astrofyziky na bakalářské, magisterské i doktorandské úrovni. V centru pozornosti je zejména výzkum horkých hvězd a hvězdných systémů s horkými složkami, speciálně pak fyziky hvězdných atmosfér horkých hvězd, hvězdného větru hnaného zářením, chemicky pekuliárních hvězd a proměnných hvězd, včetně metodologie zpracování a interpretace pozorovacího materiálu všeho druhu. Pod Katedru teoretické fyziky a astrofyziky pak spadá i astronomická pozorovatelna na Kraví hoře (v centru Brna) vybavená reflektorem o průměru objektivu 60 centimetrů (viz samostatný odkaz).

geografická poloha 16° 35′ 49″ | 49° 12′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Královská obora 56, 170 76 Praha

Na rohu terasy Místodržitelského letohrádku nad Stromovkou jsou umístěny kulové sluneční hodiny z roku 1698 (renovovány 1772). Na globu s pohyblivým ukazatelem jsou mj. vyznačeny latinské nápisy "Polus Arcticus", "Zenith", "Occasus Solis", "Ortus Solis", "Aequinoctium", "Tropicus Capricorni", "Tropicus Cancri", značky znamení, Slunce, Měsíce a planet.

geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 6′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
zámek Buchlovice, 687 08 Buchlovice
http://www.zamek-buchlovice.cz/

Na jedné ze zdí zámku v Buchlovicích se nachází svislé sluneční hodiny s letopočtem 1546. Řadí se tak mezi nejstarší na našem území. Zámek v Buchlovicích vznikl na přelomu 17. a 18. století ve stylu římské vily na stupňovitých terasách. Patří k němu výjimečná zahrada a park, které představují jedny z našich nejvýznamnějších pamatek tzv. historické zeleně.

geografická poloha 17° 20′ 12″ | 49° 5′ 2″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Masarykovo náměstí, 256 01 Benešov

Na bývalé piaristické koleji (zal. počátkem 18. století) s chrámem sv. Anny na benešovském Masarykově náměstí jsou troje zachovalé sluneční hodiny z poloviny 18. století (východní, jižní a západní nádvoří). Podobné sluneční hodiny bývaly ve většině obdobných klášterů.

geografická poloha 14° 41′ 20″ | 49° 46′ 56″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Albertov 6, 128 43 Praha 2
tel. 221 951 490 | http://www.natur.cuni.cz/~mmuzeum

Inventář Mineralogického muzea Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy čítá více než 22 tisíc položek, z nichž je kolem dvou tisíc vystaveno ve dvou sálech ve vitrínách; rozměrnější vzorky v prosklených skříních. Kromě systematické sbírky je součástí muzea kolekce syntetických krystalů a menší sbírka tektitů (převážně vltavínů), čítající 272 položek. Součástí je i tzv. studentská sbírka sloužící k demonstraci minerálů při výuce mineralogie. Muzeum je po dohodě přístupné pro veřejnost.

geografická poloha 14° 25′ 28″ | 50° 4′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.