Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Olomouc

V roce 1573 byla v Olomouci založena druhá nejstarší univerzita v českých zemích – jezuitská akademie. Na její půdě působila celá řada středověkých astronomů (např. Johannes Hancke, Jakub Kresa a především Valentin Stansel - autor první české mapy Měsíce).

V letech 1853 až 1858 pracoval na soukromé hvězdárně kanovníka Eduarda Unckrechtsberga v Olomouci jeden z největších pozorovatelů 19. století – Johann F. J. Schmidt (1825-1884), pozdější ředitel athénské observatoře, ale především autor podrobné mapy Měsíce, spoluautor známého atlasu Bonner Durchmusterung a objevitel řady jasných proměnných hvězd.

V letech 1954 až 2000 existovala v Olomouci hvězdárna i nedaleko vesnice Slavonín, jihozápadně od města. Do zrušení kvůli dálničnímu obchvatu disponovala celou řadou astronomických přístrojů, včetně dalekohledu pro sledování slunečních protuberancí.

geografická poloha 17° 15′ 59″ | 49° 35′ 43″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
270 06 Kounov

Nedaleko Kounova na Rakovnicku jsou tisíce plochých balvanů o průměru až několik metrů, poskládaných do stovek metrů dlouhých, relativně rovnoběžných řad (v odstupu nanejvýš třicet metrů). S jejich vyhledáním pomůže naučná stezka začínající u nádraží v Mutějovicích. Kamenné řady pravděpodobně vznikly někdy kolem sedmého století před naším letopočtem, dnes jsou rozmístěny jak v mlází tak v lese. Největší balvan byl novodobě pojmenován Gibon I. a váží zhruba šest tun. Co inspirovalo pravěkého člověka k takové stavbě, není zřejmé. Mimo jiné se spekuluje o kalendářních a astronomických funkcích, žádná z nich ale nebyla věrohodně potvrzena.

geografická poloha 13° 41′ 45″ | 50° 13′ 26″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Křížkovského 8 , 771 47 Olomouc

Na nádvoří bývalého Proboštského domu (nyní rektorát a filozofická fakulta Univerzity Palackého) v Olomouci na Křížkovského ulici 8 jsou dvoje sluneční hodiny (dopolední a odpolední) z počátku 19. století.

geografická poloha 17° 15′ 34″ | 49° 35′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Královská obora 56, 170 76 Praha

Na rohu terasy Místodržitelského letohrádku nad Stromovkou jsou umístěny kulové sluneční hodiny z roku 1698 (renovovány 1772). Na globu s pohyblivým ukazatelem jsou mj. vyznačeny latinské nápisy "Polus Arcticus", "Zenith", "Occasus Solis", "Ortus Solis", "Aequinoctium", "Tropicus Capricorni", "Tropicus Cancri", značky znamení, Slunce, Měsíce a planet.

geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 6′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Veselí nad Moravou

V areálu Hvězdárny Veselí nad Moravou (176 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 17° 22′ 13″ | 48° 57′ 15″ | 176 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlova 4, 110 00 Praha

Johannes Kepler (1571-1630) byl německý matematik a astronom, který se zabýval i mechanikou, krystalografií a optikou. Od roku 1600 pobýval v Praze, stal se asistentem Tychona Brahe a po jeho smrti císařským matematikem Rudolfa II. (mj. sestavoval astrologické předpovědi).

Právě za svého pražského pobytu (na základě pozorování planety Mars Tychonem Brahe) objevil první dva zákony o pohybu planet: Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce. Plochy opsané průvodičem planety (spojnice planety a Slunce) za stejný čas jsou stejně velké.

Výjimečný astronom bydlel v Praze na několika různých místech. Nejdříve v domě svého mecenáše barona Hoffmanna, vzápětí na Pohořelci v domě po vicekancléři Jakubovi Kurzovi, který císař Rudolf II. zakoupil pro Tychona Brahe. Polohu domu dnes připomíná sousoší Tychona Brahe a Johannesa Keplera, před Gymnáziem Jana Keplera. Poté přesídlil do blízkosti dnešního Faustova domu na Karlově náměstí. Od podzimu 1604 bydlel na koleji krále Václava IV. na Ovocném trhu č. 12 (nedaleko Karolina), kde ze zahrady sledoval novu v souhvězdí Hadonoše a později dírkovou komorou sluneční skvrnu, kterou však omylem považoval za Merkur přecházející přes sluneční kotouč. Posledních pět let svého pražského pobytu (1607-1612) se usídlil v domě Hectora Udarta v Karlově ulici 4 (též "U francouzské koruny"), na tomto domě je pamětní deska a na vnitřním nádvoří i fontánka s latinským nápisem "Ubi materia ibi geometria", v překladu "Kde je hmota, tam je geometrie." Viz též samostatné odkazy.

Během pražského pobytu (1600 až 1612) Kepler sepsal celou řadu významných prací, zejména "Novou astronomii", dále pak "Optickou část astronomie", "Důkladnou zprávu o neobvyklé nové hvězdě, která se poprvé objevila v říjnu roku 1604", "Dioptriku" a "Rozpravu s Galileiho ‘Hvězdným poslem’". Rozvinul též teorii dalekohledu, vysvětlil tvar sněhových vloček, přesně vyložil optickou funkci lidského oka. V kostele sv. Jiljí (http://www.jilji.op.cz/) je pochována Keplerova první žena a syn.

geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 5′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Červená hora

Na Červené hoře (750 m n. m.) mezi Budišovem nad Budišovkou a Moravským Berounem se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 17° 33′ 0″ | 49° 47′ 0″ | 750 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Radovan Kováč, Platanová 647, 29 471 Benátky nad Jizerou
tel. 775 331 321 | http://www.muzeumbenatky.cz/ | radovan.kovac@volny.cz

Lidová hvězdárna v Benátkách nad Jizerou byla otevřena v roce 1980; nachází se na severozápadním okraji města, vedle silnice na Slivno a Měčeříž. Pod pětimetrovou kopulí zde najdete dalekohled typu meniscus-cassegrain 150/2250 doplněný Sometem binarem 25x100. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena na základě telefonické domluvy, event. v případě zajímavých nebeských úkazů.

geografická poloha 14° 48′ 39″ | 50° 17′ 20″ | 240 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Lysá hora

Na Lysé hoře (1324 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 18° 26′ 0″ | 49° 33′ 0″ | 1324 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Dělnická 42, 779 00 Olomouc
tel. 774 567 853 | http://www.hvezdarna.olomouc.cz | hvezdarna@olomouc.cz

Občanské sdružení "Hvězdárna Olomouc" se věnuje popularizaci astronomie a snahám o vybudování nové hvězdárny. Je majitelem a provozovatelem malé hvězdárny, která se nachází v městské části Lošov (asi 9 km severovýchodně od Olomouce) na kopci s dalekým rozhledem. Hvězdárna byla postavena v letech 1954-1957. Pro veřejnost nabízí za příznivého počasí pozorování noční oblohy pomocí dalekohledů (především Celestron Celestron NexStar 8 GPS o průměru 20 cm), v případě nepříznivého počasí promítání pořadů s astronomickou tematikou.

geografická poloha 17° 22′ 19″ | 49° 37′ 19″ | 385 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.