Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
náměstí Odboje 304, 544 01 Dvůr Králové nad Labem
tel. 499 320 189 | http://www.gym-dk.cz | hvezdarna@gym-dk.cz

Malá hvězdárna ve Dvoře Králové nad Labem je součástí budovy gymnázia (na střeše). Slouží k příležitostnému pozorování pro členy astronomického kroužku při gymnáziu, až na výjimky není určena pro veřejné pozorování. Ke sledování oblohy jsou používány triedry, Somet binar 25x100 a především schmidt-cassegrainův astronomický dalekohled Meade LX200 250/2500.

geografická poloha 15° 48′ 43″ | 50° 25′ 49″ | 320 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámeček 456/30, 500 08 Hradec Králové
tel. 495 264 087 | http://www.astrohk.cz | astrohk@astrohk.cz

Hvězdárna a planetárium v Hradeci Králové se nachází na jižním okraji města, na vyvýšeném hřbetu mezi Zámečkem a Novým Hradcem Králové (poblíž konečné trolejbusu), odkud je pěkný výhled na západ do polabské nížiny. Ve stejném objektu sídlí Český hydrometeorologický ústav a Ústav fyziky atmosféry. Základní kámen hvězdárny byl položen v dubnu 1947, svému účelu začala sloužit v roce 1954, v roce 1957 byl uveden do provozu přístroj planetária ZKP-1 (průměr projekční klenby 7 metrů).

V hlavní kopuli je instalován refraktor 200/3500, reflektor 250/1250 mm se CCD kamerou a sluneční dalekohled, v pozorovacím pavilonu s odsuvnou střechou schmidtova fotografická komora 420/610/1000 a reflektor 400/2000 se CCD kamerou. Pro veřejnost jsou určeny především vzdělávací programy, včetně pozorování (středa, pátek a sobota), pro základní a střední školy výukové pořady. Z dalších nabízených služeb lze zmínit odborné přednášky, výstavy, tvorbu a prodej astronomických publikací či pomůcek.

geografická poloha 15° 50′ 21″ | 50° 10′ 38″ | 287 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlovo náměstí 23 ,120 00 Praha

Na Novoměstské radnici na rohu Karlova náměstí a Vodičkovy ulice je zazděn "loket", délková míra 59,1 cm, podle které si kupci cejchovali vlastí měřidla. Československá republika přistoupila na metrický systém jednotek SI až v roce 1922. Jednotkou délky se stal 1 metr, definovaný speciální platinovou tyčí, jejíž délka vycházela (mylně) z desetimilionté části kvadrantu zemského poledníku. Od roku 1983 je ale metr definován jako délka dráhy, kterou projde světlo ve vakuu za 1/299 792 458 sekundy. Kopie původního platinového metru z roku 1928 připadla při dělení Československa Slovenské republice a je uložena v Bratislavě.

geografická poloha 14° 25′ 16″ | 50° 4′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Švabinského 5, 674 01 Třebíč
tel. 568 845 683 | http://mujweb.atlas.cz/www/tankista/hvezdarna

Hvězdárnu najdete na jihozápadním okraji Třebíče ve čtvrti Horka-Domky. Stará pozorovatelna byla v Třebíči postavena v roce 1957, nová slouží od roku 1980. Pod odsuvnou střechou se ukrývá dalekohled typu meniscus-cassegrain 150/2200 a refraktor 135/2000, k dispozici jsou také menší přenosné přístroje. Na hvězdárně probíhají pravidelná pozorování večerní oblohy, jejich začátky je ale nezbytné ověřit telefonicky.

geografická poloha 15° 52′ 33″ | 49° 12′ 25″ | 505 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Svépomoc 199, 572 01 Polička
tel. 736 449 536 | http://astro-lab.wbs.cz/ | astro-lab@unet.cz

Soukromá hvězdárna v Poličce existuje od roku 1985, v roce 2001 byla provedena přestavba do současné podoby. Je vybavena odsuvnou střechou, hlavními přístroji jsou newton 30 cm, refraktor 15 cm, dobson 20 cm a řada menších dalekohledů pro vizuální i CCD pozorování. Hlavní náplň je CCD fotometrie proměnných hvězd, pozorování sluneční fotosféry, zákrytů hvězd Měsícem a astrofotografie. Návštěva je možná kdykoliv po telefonické dohodě.

geografická poloha 16° 15′ 36″ | 49° 43′ 0″ | 558 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlova 4, 110 00 Praha

Johannes Kepler (1571-1630) byl německý matematik a astronom, který se zabýval i mechanikou, krystalografií a optikou. Od roku 1600 pobýval v Praze, stal se asistentem Tychona Brahe a po jeho smrti císařským matematikem Rudolfa II. (mj. sestavoval astrologické předpovědi).

Právě za svého pražského pobytu (na základě pozorování planety Mars Tychonem Brahe) objevil první dva zákony o pohybu planet: Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce. Plochy opsané průvodičem planety (spojnice planety a Slunce) za stejný čas jsou stejně velké.

Výjimečný astronom bydlel v Praze na několika různých místech. Nejdříve v domě svého mecenáše barona Hoffmanna, vzápětí na Pohořelci v domě po vicekancléři Jakubovi Kurzovi, který císař Rudolf II. zakoupil pro Tychona Brahe. Polohu domu dnes připomíná sousoší Tychona Brahe a Johannesa Keplera, před Gymnáziem Jana Keplera. Poté přesídlil do blízkosti dnešního Faustova domu na Karlově náměstí. Od podzimu 1604 bydlel na koleji krále Václava IV. na Ovocném trhu č. 12 (nedaleko Karolina), kde ze zahrady sledoval novu v souhvězdí Hadonoše a později dírkovou komorou sluneční skvrnu, kterou však omylem považoval za Merkur přecházející přes sluneční kotouč. Posledních pět let svého pražského pobytu (1607-1612) se usídlil v domě Hectora Udarta v Karlově ulici 4 (též "U francouzské koruny"), na tomto domě je pamětní deska a na vnitřním nádvoří i fontánka s latinským nápisem "Ubi materia ibi geometria", v překladu "Kde je hmota, tam je geometrie." Viz též samostatné odkazy.

Během pražského pobytu (1600 až 1612) Kepler sepsal celou řadu významných prací, zejména "Novou astronomii", dále pak "Optickou část astronomie", "Důkladnou zprávu o neobvyklé nové hvězdě, která se poprvé objevila v říjnu roku 1604", "Dioptriku" a "Rozpravu s Galileiho ‘Hvězdným poslem’". Rozvinul též teorii dalekohledu, vysvětlil tvar sněhových vloček, přesně vyložil optickou funkci lidského oka. V kostele sv. Jiljí (http://www.jilji.op.cz/) je pochována Keplerova první žena a syn.

geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 5′ 8″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
756 23 Jablůnka

Na východním okraji vesnice Jablůnka mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím se nachází nejhlubší vrt ve střední Evropě – dílo Jablůnka 1, který v roce 1982 dosáhl hloubky 6506 m (dnes již uzavřený).

geografická poloha 17° 57′ 19″ | 49° 22′ 58″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Na Zlatnici, 147 00 Praha-Podolí

Ve vilové čtvrti v Praze-Podolí jsou uchovány zbytky soukromé hvězdárny Františka Fischera (1886-1966). V kopuli o průměru skoro 5 metrů byl mj. instalován refraktor 190/3000, dnes ve vlastnictví pobočky Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy v Ďáblicích.

geografická poloha 14° 25′ 26″ | 50° 3′ 24″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zahrádky 42, 378 53 Zahrádky

Před obecním úřadem v Zahrádkách nedaleko Jindřichova Hradce jsou od roku 2002 umístěny analematické sluneční hodiny se znameními zvěrokruhu, u kterých se člověk stává nezbytným ukazatelem (zhotovil Jan Zeman). Nechybí ani podrobný popis funkce hodin.

geografická poloha 15° 14′ 31″ | 49° 12′ 3″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Centrum AMAVET, Komenského 1037, 512 51 Lomnice nad Popelkou
tel. +420 481 671 979 | www.ddmlomnice.cz

Astronomický klub v Lomnici nad Popelkou pracuje s dětmi a mládeží, pořádá pozorování planet a hvězd, naučné semináře. V roce 2006 vybudoval za podpory programu Mládež Evropské unie "miniplanetárium", které má podobu rovinné desky s vyznačenými hvězdami a obrazci souhvězdí. Speciálně pro toto zařízení vytvářejí děti zdejšího centra AMAVET populárně naučné programy, které pak slouží nejen k výuce astronomie. Klub má k dispozici také několik přenosných dalekohledů. Otevřeno každý den po předchozí dohodě.

geografická poloha 15° 22′ 25″ | 50° 31′ 43″ | 478 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.