Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Prakšická 2222, 688 01 Uherský Brod
tel. 572 634 690 | www. hvezdarnaub.cz | hvezdarna@ub.cz

Hvězdárna byla založena v roce 1961, poté prošla několika přestavbami a rozšířeními. Disponuje coude refraktorem Zeiss Jena 150/2250. V kopuli je instalován zrcadlový dalekohled newton 500/2500 naváděný počítačem. Oba přístroje slouží také k odborné činnosti. Dále je zde spektrohelioskop k pozorování slunečních erupcí a protuberancí. V roce 2012 proběhla rekonstrukce pozorovatelny, původní odsuvná střecha byla vyměněna za otočnou kopuli.

Hvězdárna je osvětové-kulturní zařízení, jehož cílem je popularizovat astronomii, kosmonautiku a příbuzné obory mezi širokou veřejností. Největší podíl mají děti a mládež z mateřských, základních, středních škol, gymnázií a učilišť. V letních měsících hvězdárnu navštěvují lázeňští hosté z Luhačovic a další turisté. Velká pozornost je věnována výuce astronomie v kurzech, které vedou zkušení členové astronomického kroužku hvězdárny. Absolventi pak mohou vykonávat samostatnou demonstrátorskou činnost u dalekohledů, při exkurzích škol, návštěvách veřejnosti, i při pozorování zajímavých astronomických úkazů. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena k večernímu pozorování ve středu a v pátek po setmění.

geografická poloha 17° 38′ 46″ | 49° 2′ 16″ | 310 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Janáčkovy sady, 741 01 Nový Jičín

V Novém Jičíně, na křižovatce Smetanových a Janáčkových sadů, byla v roce 1951 otevřena malá hvězdárna. Zanikla koncem osmdesátých let 20. století, její existenci připomíná kopule na střeše obytného domu.

geografická poloha 18° 0′ 39″ | 49° 35′ 23″ | 320 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
403 38 Telnice

V Telnici (část obce Liboňov) byla v letech 1929 až 1945 hvězdárna Spolku přátel hvězdárny při německé univerzitě v Praze. Z chátrající budovy se později stala soukromá chata.

geografická poloha 13° 57′ 37″ | 50° 43′ 41″ | 420 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
V Pevnosti 5b, 128 00 Praha
http://www.praha-vysehrad.cz

Místo "pobytu" kněžny Libuše s knížetem Přemyslem a inspirace Johannesa Keplera v "Měsíčním snu". Dnes se zde mj. nachází "národní hřbitov" Slavín, kde spočívají ostatky mnoha slavných astronomů a fyziků. Poblíž chrámu sv. Petra a Pavla najdete náhrobky např. Zdeňka Kopala (těsné dvojhvězdné systémy), Jaroslava Heyrovského (Nobelova cena za chemii), Františka Křižíka, Josefa Jana Friče (spoluzakladatel observatoře v Ondřejově) nebo Karla Čapka.

Jaroslav Heyrovský (1890-1967) je jeden z mála Čechů, po kterém byl pojmenován měsíční kráter. Má průměr 16 km a nachází se poblíž známého Mare Orientale (ze Země je pozorovatelný jen za výjimečně příznivé librace).

geografická poloha 14° 25′ 4″ | 50° 3′ 53″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlovo náměstí 13, 121 35 Praha
http://www2.fs.cvut.cz/

Na Karlově náměstí v budově Českého vysokého učení technického je umístěno Foucaultovo kyvadlo: na 21 metrů dlouhém závěsu je závaží o hmotnosti 34 kilogramů. Pomocí tohoto zařízení byl získán jeden z přímých důkazů o rotaci Země.

geografická poloha 14° 25′ 8″ | 50° 4′ 31″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
zámek, 564 01 Žamberk

Ve východočeském Žamberku působil na zámku barona Johna Parise (v jihozápadní části města na okraji svahu) v polovině devatenáctého století Theodor Brorsen (1819-1895). Dánský astronom zde objevil dvě komety, studoval pohyby hvězd, pozoroval skvrny na Slunci, zákryty hvězd Měsícem a všímal si polárních září i zvířetníkového světla. Po smrti mecenáše v roce 1859 hvězdárna zanikla. Pobyt Theodora Brorsena připomíná pamětní deska, hvězdárna se bohužel nedochovala. Zámek jako takový byl v roce 1990 vrácen dědicům z rodu Parishů.

geografická poloha 16° 28′ 3″ | 50° 5′ 6″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
251 63 Strančice

U vlakového nádraží ve Strančicích nedaleko Říčan jsou od roku 1977 instalovány velké polární prstencové hodiny (zhotovil Karel Hůlka).

geografická poloha 14° 40′ 40″ | 49° 56′ 59″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hradec Králové

Planetární stezku v měřítku 1:1 000 000 000 postavili v roce 2005 členové Astronomické společnosti v Hradci Králové a pracovníci Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Začíná u hvězdárny, v délce 6,5 km vede krajinou Nového Hradce Králové, Zámečku, Roudničky a Kluků, končí u lesního hřbitova. Na každé zastávce najdete model planety a informační tabuli. Vyznačena je i planetka Ceres, stejně jako poloha jádra komety Halley.

geografická poloha 15° 50′ 21″ | 50° 10′ 40″ | 278 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
vila Leonora, Fričova 60, 251 65 Ondřejov
http://www.asu.cas.cz

V Ondřejově u vily Leonora jsou sluneční hodiny s analemou od prof. Vladimíra Gutha z roku 1930 s latinským nápisem "Bez Slunce nejsem nic" (rekonstruovány 1995). V přírodním areálu Astronomického ústavu Akademie věd České republiky jsou další dvoje hodiny - unikátní umělecká díla Zdeňka Hůly (1998). Výtvor s názvem "Od slunečních hodin k slunovratu" tvoří žulový sloup se čtyřmi úzkými zářezy: na severní straně jeden svislý a na jižní tři, kterými pronikají sluneční paprsky při rovnodennostech a slunovratech. Dílo "Sluneční hodiny" představuje deska natočená k jihu a skloněná pod úhlem 50 stupňů vzhledem k vodorovné rovině, se zářezy, jimiž proniká světlo v celé hodiny.

geografická poloha 14° 46′ 55″ | 49° 54′ 24″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ovocný trh 12, 110 00 Praha

V domě na Ovocném trhu číslo 12 pobýval od podzimu 1604 do roku 1607 Johannes Kepler. Pamětní deska připomíná, že zde stávala kolej založená králem Václavem IV. pro mistry svobodných umění na tehdejší Univerzitě Karlově. Stejně tak se uvádí, že zde Martin Bacháček nechal pro Johanna Keplera vystavět malou pozorovatelnu. Dům byl na sklonku 19. století kompletně přestavěn. Více o J. Keplerovi ve zvláštním odkazu.

geografická poloha 14° 25′ 31″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.