Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Police nad Metují

Ráno 16. září 1969 dopadl na střechu rodinného domku č. p. 147 v obci Suchý Důl severovýchodně od Police nad Metují kamenný meteorit (chondrit), ze kterého se po nárazu do dřevěného krovu odštěpilo několik malých úlomků.

Díky rychlému zásahu pracovníků nedaleké Hvězdárny v Úpici byl hlavní exemplář letecky převezen do výzkumného ústavu Maxe Plancka v německém Heidelbergu k radioizotopickému studiu. Právě tam byly shodou okolností zkoumány i některé vzorky hornin přivezené z Měsíce posádkou Apollo 11, "polický" meteorit se tak stal prvním tělesem tohoto druhu na světě, které mohlo být zkoumáno stejným způsobem. Původní těleso mělo hmotnost 840 gramů, z čehož na úlomky připadlo asi 60 gramů. Je uchováno v Národním muzeu v Praze.

geografická poloha 16° 15′ 48″ | 50° 32′ 17″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
pošt. př. 43, 682 01 Vyškov
tel. 517 348 668 | http://www.zoo-vyskov.cz

Hvězdárna ve Vyškově-Marchanicích byla otevřena roku 1970, od roku 1986 do roku 2009 byla pracovištěm Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, nyní je součástí Zoo parku Vyškov. Nachází se tři kilometry od centra města směrem na Kroměříž, v místní části Marchanice. V těsné blízkosti je navštěvovaný "dinopark". Hvězdárna je vybavena zrcadlovými dalekohledy o průměru objektivu až 40 cm, pro veřejná pozorování slouží též menší přístroje (Somet binar 25x100, dělostřelecký binar 10x80 a další). Nabízí též vzdělávací pořady pro školy.

geografická poloha 17° 0′ 0″ | 49° 0′ 0″ | 254 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Tábor

Večer 3. července 1753 dopadlo v okolí Tábora (obce Strkov, Kravín) nejméně sedm meteoritů s hmotností až 7 kg. Další zasypaly oblast o průměru kolem 2 km, mnohé skončily na dně blízkého rybníka, na pastvinách či v lánech obilí. Událost byla sledována řadou svědků, někteří z nich byly od míst dopadu vzdáleni jen několik desítek metrů. Nálezci se domnívali, že obsahují zlato a stříbro, proto byla většina exemplářů rozprodána. Největší dochovaný vzorek (2,8 kg) se nachází v Muzeu přírodní historie ve Vídni, tři exempláře kamenných meteoritů (chondritů) vlastní Národní muzeum v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 14° 39′ 0″ | 49° 24′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
533 41 Lázně Bohdaneč
http://www.lazne.bohdanec.cz/

V lázeňském parku poblíž Masarykova náměstí Lázní Bohdaneč jsou umístěny analematické sluneční hodiny, u kterých je sám člověk ukazatelem. Vytvořeny byly v roce 2006, jsou součástí naučné stezky Gočárův okruh (ta začíná u radnice).

geografická poloha 15° 40′ 52″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ploskovice

Krátce po poledni 22. června 1723 došlo mezi Ploskovicemi a Liběšicemi k hromadnému pádu kamenných meteoritů (tzv. chondritů), celkem 33 nalezených exemplářů mělo úhrnnou hmotnost 37 kg. Mnohé z nich podle nálezců zapáchaly po síře. Zvukový doprovod této události byl slyšitelný až v Praze. Většina meteoritů se do dnešní doby nedochovala, v nejrůznějších muzeích jsou vystaveny jen velmi malé vzorky (Londýn 26 g, Vídeň 3 g).

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 14° 7′ 0″ | 50° 32′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Benátky 32, 698 01 Veselí nad Moravou
tel. 518 322 614 | http://www.hvezdarna-veseli.cz | post1@hvezdarna-veseli.cz

Hvězdárna ve Veselí nad Moravou (otevřena 1960) je příspěvková organizace Jihomoravského kraje. Jako kulturní zařízení orientované na popularizaci a vzdělávání v oboru astronomie a příbuzných přírodních a technických věd pořádá odborné přednášky i pozorováním noční oblohy. Návštěvníci mají k dispozici celou řadu astronomických dalekohledů, počínaje schmidt-cassegrainem 355/3556, který je umístěn v hlavní kopuli hvězdárny, přes cassegrain 150/2250 a refraktor 110/1100 v malých odsuvných kopulích na nádvoří hvězdárny. Hvězdárna je zapojena do tzv. Evropské bolidové sítě Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

geografická poloha 17° 22′ 13″ | 48° 57′ 15″ | 176 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Floriánské náměstí, 272 01 Kladno

V Kladně na Floriánské náměstí (vedle kaple sv. Floriana) jsou umístěny velké moderní sluneční hodiny (2004, architektonický návrh Karel Albrecht, František Müller, gnómonický návrh Pavel Marek) jejichž hodinové značky ukazují čas i v noci pomocí řízených světel. Stín vrhá ukazatel dlouhý téměř 8 metrů, celková plocha číselníku je 30x20 metrů.

geografická poloha 14° 6′ 3″ | 50° 8′ 46″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Maiselova 18, 110 00 Praha

Židovské hodiny na věži bývalé židovské radnice u Staronové synagogy pocházejí z 18. století (vznikla přestavbou původní radnice Mordechaje Maisela ze 16. století). Jelikož se většina východních jazyků čte zprava doleva, točí se i tyto hodiny obráceně. Naše malá ručička je u židovských velká a naopak, jednotlivé číslice jsou zobrazeny písmeny hebrejské abecedy. Dnes je v budově sídlo Rady židovských náboženských obcí.

geografická poloha 14° 25′ 7″ | 50° 5′ 22″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Horní náměstí, 746 01 Opava-Město

Model z roku 2006 znázorňuje sluneční soustavu zmenšenou v poměru 1:626 576 000. Díky němu poznáte nejen významné pamětihodnosti Opavy, ale zároveň získáte věrnou představu o rozlehlosti a "prázdnotě" vesmíru, ve kterém žijeme. Přímá vzdálenost mezi Sluncem a nejodlehlejším Plutem je devět kilometrů, navštívíte např. náměstí sv. Hedviky, pevnost v Milostovicích a nebo Arboretum Nový dvůr.

Každou planetu najdete v podobě menší či větší kuličky s plaketou. Na ní je stručný popis a seznam umístění všech objektů. Kromě 8 planet obsahuje stezka i Pluto a dvě planetky hlavního pásu (Oppavia a Silesia). Tyto planetky objevil zdejší rodák Johann Palisa, jehož jméno nese Hvězdárna a planetárium v Ostravě. Oppavia je latinský název pro Opavu a Silesia pro Slezsko.

Stezka začíná u kašny na Horním náměstí, před tzv. Hláskou. Zde se také nachází Městské informační centrum, kde o celém modelu získáte základní informace.

geografická poloha 17° 54′ 8″ | 49° 56′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Thákurova 7, 166 29 Praha
http://www.fsv.cvut.cz

Na střeše Stavební fakulty Českého vysokého učení technického v Praze se nachází mála pozorovatelna s kopulí. Nejspíš není nijak využívána (alespoň ne k astronomickým účelům).

geografická poloha 14° 23′ 14″ | 50° 6′ 12″ | 257 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.