Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Švédská 8, 150 00 Praha

Od roku 1900 až do roku 1997 sídlil Astronomický ústav Univerzity Karlovy (založený v roce 1885 prof. A. Seydlerem) na pražském Smíchově ve Švédské ulici číslo 7. Jakkoli zde nebyly příznivé pozorovací podmínky, obloha se zde sledovala až do poloviny 20. století. Hlavním přístrojem hvězdárny s kopulí o průměru 4 metry byl refraktor o průměru objektivu 22 cm. Dnes je pozorovatelna v soukromých rukou, sice zrekonstruována, ale původním účelům již neslouží. Astronomický ústav Univerzity Karlovy sídlí v Tróji (V Holešovičkách 2).

geografická poloha 14° 23′ 36″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
9. ZŠ, ulice 17. listopadu 1325, 293 01 Mladá Boleslav
http://hvezdarna.mb-net.cz | HvezdarnaMB@seznam.cz

Hvězdárna města Mladá Boleslav (od roku 1996) je dominantní součástí budovy 9. ZŠ (zvané též „Pastelka“ či „Vega“), která se nachází na severním okraji města (mezi Ml. Boleslaví a Kosmonosy) hned u silniční přeložky I/38. Aktuální otevírací doba, program a další informace jsou uvedeny na webových stránkách. Hvězdárna se zaměřuje na popularizaci astronomie a přírodních věd a jejich historický vývoj, zvláště na rekonstrukci starodávných měřicích metod a přístrojů. Pozorovatelna je vybavena řadou dalekohledů, dominantní je především cassegrain o průměru objektivu 20 cm. V současné době se připravuje modernizace hlavního dalekohledu - aktuální stav lze zjistit na www stránkách.

geografická poloha 14° 54′ 37″ | 50° 26′ 2″ | 245 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Mírové náměstí 40, 412 01 Litoměřice
tel. 416 731 339

Na "staré" renesanční radnici (dnes muzeum)v Litoměřicích z poloviny 16. století je upevněn železný loket (59,5 cm) - středověká délková míra.

geografická poloha 14° 7′ 59″ | 50° 32′ 2″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha
tel. 731 167 679 | http://tynska.farnost.cz

V kostelu Panny Marie před Týnem (pol. 14. století), jenž tvoří jednu z dominant Staroměstského náměstí, leží vpravo od hlavního oltáře hrob dánského astronoma Tychona Brahe (1546-1601), zhotovený ze slivenského mramoru Jakubem Tipotiusem. Latinský nápis v překladu znamená: "Ni lesk, ni poklady, Umění toliko žezlo věčně trvá. Léta páně 1601 dne 24. října umřel jest šlechetný a osvícený pán Tycho Brahe, pán na Knutsdorpu, přednosta Uranienburku a Jeho Cís. král. Milosti tajný rada. Jeho kosti zde odpočívají". Podle dochovaných záznamů pohřební řeč za Tychona Brahe přednesl doktor Jan Jesenský, v průvodu kráčel i astronomův oblíbený kůň. Po jeho boku je pohřbena i manželka Kristen (+1604).

Tento nejvýznamnější pozorovatel 16. století zpočátku pobýval na dánském ostrově Hven (dnes ostrov Ven ve Švédsku), kde roku 1575 vybudoval observatoře Uranienborg a Stjerneborg. V roce 1599 byl císařem Rudolfem II. pozván do Prahy, nejdříve krátce pobýval v Benátkách nad Jizerou, později nedaleko Pražského hradu. Jeho plány však zmařila náhlá smrt v roce 1601.

Tycho Brahe pozoroval v listopadu 1572 výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeji, vytvořil kompromisní kosmologickou teorii (Země je středem vesmíru, kolem obíhá Měsíc a Slunce s planetami) a přesným měřením paralaxy dokázal, že se komety nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě jeho vynikajících pozorování (především planety Mars) formuloval Johannes Kepler zákony o oběhu planet.

Tycho Brahe má po Praze hned několik památníků – před Keplerovým gymnáziem na Hradčanech a na ulici Nový svět 1/76 v místech domu, kde dočasně pobýval. Traduje se, že v letohrádku Belvedér byly uloženy Tychonovy astronomické přístroje a snad odtud s Keplerem i pozoroval.

Nejvýznamějším astronomickým dílem, které Tycho sepsal za svého (bohužel krátkého) pobytu v Praze je "Astronomiae instauratae progymnasmata" (vydané 1603), ve kterém uvádí že jím objevená nová hvězda (supernova 1572) a nápadné komety neměly měřitelnou paralaxu. Byly tedy od Země vzdáleny víc než Měsíc. Nejcennější dochované památky – knihy – na Tychona Brahe najdete v Klementinu, jsou v původní renesanční vazbě s portrétem majitele a jeho erbem.

V literatuře se s oblibou zdůrazňuje poněkud kuriózní smrt Tychona Brahe: 13. října 1601 se zúčastnil hostiny u Petra Voka z Rožmberka. Zvyklosti prý nedovolovaly nikomu vstát od stolu dříve než hostitel, a proto musel Tycho tak dlouho potlačovat svou potřebu, až mu praskl močový měchýř. O několik dní později na to zemřel.
Podle všech náznaků sice na selhání ledvin skutečně zemřel – ne však proto, že by se nemohl kvůli dvorní etiketě vymočit, nýbrž na vážné (tehdy neléčitelné) onemocnění ledvin nebo močového ústrojí.

geografická poloha 14° 25′ 21″ | 50° 5′ 16″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Magistrát statutárního města Brna, Nová radnice, Dominikánské náměstí 1, 602 00 Brno

Na nádvoří Nové radnice na Dominikánském náměstí v centru Brna najdete trojici slunečních hodin z roku 1728 (autor Ferdinand Čádecký), přičemž jižní ukazují čas a dvoje východní hodiny pouze dobu trvání dne a noci a vstupy Slunce do jednotlivých znamení. Na hodinách nad vstupem do dalšího nádvoří je latinský nápis s chronogramem (viz hodiny v Litomyšli) "Nebem podpírána opírajíc se o zem vytrvám", "Zde očekává moravské stavy šťastná hodina". Nová radnice byla od počátku centrem zemské správy, zasedal zde zemský sněm a zemský soud a čeští králové zde byli přijímáni za moravská markrabata. Roku 1619 zde bylo vyhlášeno české povstání proti Habsburkům. V současné době patří Magistrátu města Brna, zasedá zde Zastupitelstvo i Rada města Brna.

geografická poloha 16° 36′ 21″ | 49° 11′ 38″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Mochovská 681/23a, 198 00 Praha-Hloubětín
tel. +420 284 820 939 | http://www.celestron.cz/

Prodej dalekohledů a příslušenství firem Celestron Int., SkyWatcher, Vixen, Baader-Planetarium a dalších. Poradenství, předvádění, servis.

geografická poloha 14° 32′ 12″ | 50° 6′ 26″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Švabinského 5, 674 01 Třebíč
tel. 568 845 683 | http://mujweb.atlas.cz/www/tankista/hvezdarna

Hvězdárnu najdete na jihozápadním okraji Třebíče ve čtvrti Horka-Domky. Stará pozorovatelna byla v Třebíči postavena v roce 1957, nová slouží od roku 1980. Pod odsuvnou střechou se ukrývá dalekohled typu meniscus-cassegrain 150/2200 a refraktor 135/2000, k dispozici jsou také menší přenosné přístroje. Na hvězdárně probíhají pravidelná pozorování večerní oblohy, jejich začátky je ale nezbytné ověřit telefonicky.

geografická poloha 15° 52′ 33″ | 49° 12′ 25″ | 505 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
338 44 Dobřív

V Dobřívu nedaleko Rokycan, na soše Jana Nepomuckého u Kamenného mostu (v horní části podstavce), je čtveřice slunečních hodin orientovaných do čtyř světových stran. Jedná se o jedinou takto originální konstrukci v České republice (bohužel značně zchátralou). Socha světce byla na Kamenný most (označovaný "Švédský") vztyčena v roce 1762.

geografická poloha 13° 41′ 2″ | 49° 42′ 55″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
504 01 Nový Bydžov

V centru města Nový Bydžov, na jednom z obytných domů nedaleko Jiráskova divadla, jsou pozůstatky (kopule) hvězdárny dr. Haněla, průkopníka rentgenologie.

geografická poloha 15° 29′ 18″ | 50° 14′ 22″ | 233 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Benátky 32, 698 01 Veselí nad Moravou
tel. 518 322 614 | http://www.hvezdarna-veseli.cz | post1@hvezdarna-veseli.cz

Hvězdárna ve Veselí nad Moravou (otevřena 1960) je příspěvková organizace Jihomoravského kraje. Jako kulturní zařízení orientované na popularizaci a vzdělávání v oboru astronomie a příbuzných přírodních a technických věd pořádá odborné přednášky i pozorováním noční oblohy. Návštěvníci mají k dispozici celou řadu astronomických dalekohledů, počínaje schmidt-cassegrainem 355/3556, který je umístěn v hlavní kopuli hvězdárny, přes cassegrain 150/2250 a refraktor 110/1100 v malých odsuvných kopulích na nádvoří hvězdárny. Hvězdárna je zapojena do tzv. Evropské bolidové sítě Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

geografická poloha 17° 22′ 13″ | 48° 57′ 15″ | 176 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.