Astronomická mapa České republiky
 
Olšanské hřbitovy
Z
 
Vinohradská 153, 130 00 Praha

Na nejrozsáhlejších pražských hřbitovech odpočívá přes dva miliony zesnulých – první nebožtíci zde byli pochováváni už v době velké morové epidemie v roce 1680, kdy menší hřbitovy uvnitř Prahy nestačily pojmout více než třicet tisíc zemřelých. Od té doby zde poslední útočiště nalezla také celá řada významných astronomů, působících na území dnešní České republiky. Pokud bychom se měli omezit pouze na ty, jejichž jméno se dostalo až na měsíční povrch, musíme jmenovat profesora Vojtěcha Šafaříka (1829-1902), jenž na své soukromé vinohradské hvězdárně studoval sluneční skvrny, Měsíc a proměnné hvězdy (přes 20 tisíc odhadů jasností). Podporoval též Josefa J. Friče při budování observatoře v Ondřejově, které dokonce věnoval dalekohledy a astronomickou knihovnu. Jako vystudovaný chemik zasáhl i do sporu rukopis královevodvorský a zelenohorský (popřel jejich autentičnost). Kráter Šafařík má průměr 27 kilometrů a nalézá se poblíž středu odvrácené strany Měsíce.

Na Olšanských hřbitovech je také hrob Ladislava Weineka (1848-1913), významného rakouského selenografa, který působil jako profesor na německé části Univerzity Karlovy a byl také ředitelem hvězdárny v Klementinu. V roce 1874 sledoval z Antarktidy přechod Venuše přes sluneční kotouč, podílel se na měření kolísání výšky zeměpisného pólu, snad nejvýznamnějšího objevu provedeného na půdě pražského Klementina. Pomocí fotografických záběrů pořízených na Lickově observatoři v Kalifornii (refrakor o průměru objektivu 91 cm, tehdy největší dalekohled na světě a dnes největší čočkový dalekohled na světě) sestavil kreslený atlas vybraných částí měsíčního povrchu v měřítku 1:115 000. Celkově se jedná o dvě stě listů formátu A3, na nichž jsou krátery a další detaily zobrazeny vždy při osvětlení zleva a zprava, aby vynikla jejich plastičnost. Jedna předloha pro tisk přitom vyžadovala až 400 hodin kreslení u speciálního prohlížeče desek... Nevýrazný kráter Weinek o průměru 32 km leží blízko jižního okraje Moře Nektaru (Mare Nektaris).

Mezi další významné osobnosti pochované na Olšanských hřbitovech patří August Seydler (1849-1891), zakladatel Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, Josef Klepešta (1896-1976), spoluzakladatel České astronomické společnosti, její mecenáš a také odborník na astronomickou fotografii, Vincenc Nechvíle (1880-1964), jeden z ředitelů hvězdárny v Klementinu, stejně jako Adam Bittner (1777-1844), jenž propracoval systém vysílání časového signálu a jehož náhrobní kámen zdobí globus s dalekohledem, nebo Gustav Gruss (1854-1922), pozorovatel planet, komet a proměnných hvězd, autor populární knížky "Z říše hvězd".

geografická poloha 14° 28′ 1″ | 50° 4′ 51″ | mapa Google | mapa Seznam

Vaše komentáře k tomuto místu:
Vyplňte prosím alespoň své jméno nebo přezdívku, napište svůj vzkaz a správně zapište jméno X-té planety (řazení je tradiční, podle průměrné vzdálenosti od Slunce).
jméno:  e-mail:  8. planeta: 
Zatím žádný komentář.

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.