Astronomická mapa České republiky
 
Astronomický ústav Akademie věd České republiky
H
 
Fričova 298, 251 65 Ondřejov
tel. 323 620 111 | http://www.asu.cas.cz

Hvězdárna, která je součástí Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, byla založena v roce 1898 Josefem Janem Fričem na malebném kopci Manda, též Žalov (529 m.n.m.). Původně se jednalo o soukromou pozorovatelnu (architektonické provedení je dílem J. Fanty), která byla v roce 1928 věnována československému státu pro potřeby Univerzity Karlovy. Dnes historické kopule hvězdárny slouží jako muzeum, jedna se používá pro veřejná pozorování večerní oblohy. Vystaveny jsou zde přístroje vyrobené převážně Josefem Janem Fričem a dobové fotografie ze stavby.

Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami, nově ozdobené nejrůznějšími sochařskými díly. Jednotlivá odborná pracoviště jsou umístěna do samostatných pavilonů, různého stáří i podoby. Snad nejzajímavějším přístrojem je zrcadlový dalekohled na severním konci areálu, 400 metrů od vrcholu Žalov, v místě nazývaném Kuběniny. Jako výrobek tehdy východoněmecké firmy Carl Zeiss Jena byl do provozu uveden v srpnu roku 1967.V kopuli o průměru 21 metrů a hmotnosti 1040 tun se dnes ukrývá dalekohled na paralaktické montáži s průměrem hlavního zrcadla 2 metry, které má v newtonově verzi ohniskovou vzdálenost 9 metrů, v cassegrainově 29 metrů a v coude 64 metrů. Samotné zrcadlo váží 2340 kilogramů, spolu s montáží přesahuje celková hmotnost 80 tun. V současnosti se tento největší astronomický dalekohled v České republice používá na spektroskopická pozorování vybraných typů hvězd.

V areálu astronomického ústavu narazíte také na kopuli s reflektorem 65 cm (poblíž "dvoumetru"), který slouží pro fotometrii planetek, dále řadu přístrojů ke každodennímu sledování Slunce, kamery Evropské bolidové sítě pro monitorování přeletů velmi jasných meteorů (vč. speciálních spektrálních kamer) a meteorický radar. Zdejší odborníci se věnují konstrukci unikátních zařízení pro umělé družice (mikroakcelerometr, rentgenový fotometr) a za zmínku určitě stojí velmi rozsáhlá odborná knihovna s celou řadou historických tisků (30 tisíc svazků).

V současné době se pracovníci zdejší hvězdárny zabývají především studiem Slunce, horkých hvězd, kosmických zdrojů rentgenového a gama záření, planetkám a meteorům. Návštěvy ondřejovské hvězdárny včetně prohlídky největšího českého dalekohledu jsou možné od května do září každou sobotu a neděli, začátky prohlídek v 9:00, 11:00, 13:30 a 15:30. Mimo tuto dobu je od dubna do října možné předem domluvit skupinové prohlídky na všední dny.
Na vrcholu Pecný (546 m n.m.), v blízkosti „dvoumetru“, je umístěna Geodetická observatoř Akademie věd České republiky. Astronomický ústav má ještě pobočku na pražském Spořilově – oddělení galaxií a planetárních systémů, která však není veřejnosti běžně přístupná.

geografická poloha 14° 46′ 53″ | 49° 54′ 33″ | 528 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam

Vaše komentáře k tomuto místu:
Vyplňte prosím alespoň své jméno nebo přezdívku, napište svůj vzkaz a správně zapište jméno X-té planety (řazení je tradiční, podle průměrné vzdálenosti od Slunce).
jméno:  e-mail:  4. planeta: 
29.01.2007 19:54 | Sajri
Tak můj předchozí komentář už neplatí, teď míři poloha na centrální kopuli (kousek vedle, ale to je zřejmě jen zaokrouhlením na celé vteřiny). Byl velice dobrý nápad vybrat právě tento objekt, když jsme se tady na ústavu o tom bavili, co teda zvolit, došli jsme ke stejnému závěru :-).
22.01.2007 14:06 | Sajri
Je to zřejmě jen úsměvná náhoda, ale poloha odkazující na mapu na Seznamu míří přímo na ubytovnu přezdívanou "průmstav", nebo také "plesňák". Patří sice k astronomickému ústavu, ale za reprezentativní objekt bych ji nepovažoval :-).

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.