Národní muzeum
Z
V pěti sálech mineralogicko-petrologické expozice je vystaveno více než 10 tisíc ukázek nerostů, broušených drahých kamenů, hornin, meteoritů a tektitů. Často jde o zcela unikátní vědecké exponáty, uložené v původních vitrínách z doby výstavby muzea. Součástí je světově významná sbírka meteoritů a tektitů, moldavitů, vltavínů a systematická sbírka hornin. Nepřehlédnutelné jsou dva čedičové sloupy z Panské skály u Kamenického Šenova a modely velkých železných meteoritů, které byly nalezeny na našem území (Loket, Broumov).
Astronomickou symboliku má i sama budova Národního muzea postavená v letech 1885 až 1890 (za tehdejší 2 miliony zlatých). Na jejích vnějších zdech jsou totiž v podobě pamětních desek zapsána jména významných přírodovědců, kteří v Praze působili za vlády císaře říše Římské a českého krále Rudolfa II. (1552-1612). Směrem na Václavské náměstí je to Křišťan z Prachatic, Rudolf II., Jiří Agricola a Tadeáš Hájek z Hájku, do Mezibranské ulice Tycho Brahe, Martin Bacháček, Jan Jessenius, Johanes Kepler a Jan Marek Marci. Z Legererovy ulice jsou patrní Josef Stepling, Jan Tesánek, Christian Doppler. Kromě toho jsou na budově další astronomické odkazy – okřídlené sluneční hodiny, globus, postava bohyně Uránie... Budova Národního muzea nikdy neprošla zásadní rekonstrukcí, na její fasádě se podepsal nejen čas, ale i boje na sklonku druhé světové války, stejně jako sovětská vojska za okupace v srpnu 1968. Je tudíž ve velmi špatném stavu. geografická poloha
14° 25′ 50″ | 50° 4′ 45″ | mapa Google |
mapa Seznam
Zatím žádný komentář. Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky. © 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno. |