Astronomická mapa České republiky
 
Staroměstský orloj
Z
 
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha

Staroměstský orloj je jedním z nejznámějších a nejstarších orlojů na světě (tři čtvrtiny dílů jsou dosud původní). Jeho první, stále ještě funkční části zkonstruoval před rokem 1410 hodinářský mistr Mikuláš z Kadaně, pod vedením mistra Jana Ondřejův zvaného Šindel (1375-1445), profesora astronomie a pozdějšího rektora Karlovy univerzity. První písemná zmínka totiž pochází ze 14. října 1410, ze které je patrno, že Mikuláš z Kadaně "za dokončenou práci na astrolábu dostává v Praze dům u Havelské brány a na domě jest mu zapsáno 150 kop hotových peněz".

Původní podobu orloje výrazně poznamenaly husitské války, jeho další vzhled – v hrubých rysech zachovaný dodnes – ve druhé polovině 15. století ovlivnil Jan Hanuš řečený Růže, který jej nejen opravil, ale pravděpodobně i zdokonalil natolik, že byl po dlouhou dobu pokládám za jeho tvůrce (od něj se zřejmě odvíjí legenda o oslepeném orlojníkovi). Údržba komplikovaného hodinového stroje však nebyla jednoduchá, takže orloj mnohdy několik desetiletí nepracoval. Ve druhé polovině 18. století byl v tak žalostném stavu, že se dokonce uvažovalo o jeho likvidaci – na záchraně se mj. aktivně podílel profesor Antonín Strnad (1746-1799), zakladatel systematické řady meteorologických měření v nedalekém Klementinu. Podruhé měl orloj namále v polovině 19. století, opět se jej ale podařilo zprovoznit, od té doby šel až na nezbytné opravy prakticky bez přestávky. V posledních dnech druhé světové války ale Staroměstská radnice vyhořela a celé časoměrné zařízení bylo více než poškozeno. I přes návrh hodinářské firmy nahradit původní stroj novým, došlo díky nadšencům k rekonstrukci původních částí, takže se hodiny v červenci 1948 opět roztikaly – až na restaurátorské zásahy snad navždy.

Orloj lze rozdělit do tří hlavních částí. Bezesporu nejzajímavější je astronomická, ze které lze vyčíst polohu Slunce a Měsíce jak vzhledem k obzoru, tak vůči zvířetníku. Z ciferníku je možné odvodit i astronomický nebo občanský soumrak, stejně jako okamžik východu a západu Slunce. Koule symbolizující Měsíc je z poloviny světlá a z poloviny tmavá, ukazuje tak měsíční fáze.

Astronomický ciferník zobrazuje nejen běžný čas, ale také babylonský, siderický i staročeský čas, který začínal západem Slunce. Pod ní je umístěno kalendářní kolo (původně instalované kolem roku 1490), které v roce 1866 nově namaloval Josef Mánes (dnes je zde kopie). Pozlacená ručička ukazuje vždy konkrétní den, jeho datum, dva svaté (muže a ženu), měsíc a znamení zvěrokruhu. Kolem astronomické části jsou umístěny pohyblivé figurky pro pobavení diváků (nejstarší je smrtka, instalovaná na sklonku 15. století), včetně procesí dvanácti apoštolů, kteří se při zvonění ukazují každou hodinu. Dlužno podotknout, že právě tato nejméně významná část Staroměstského orloje vzbuzuje u turistů největší zájem...

Je pravděpodobné, že ve středověku vzniklo v českých zemích několik dalších orlojů. Podle dochovaných zmínek se podobný hodinový stroj nacházel například na chrámu svatého Víta na Pražském hradu, stejně jako na radnici v Kutné hoře (zničeny během požárů). Na přelomu 15. a 16. století svůj orloj získala i Olomouc, dnešní "moderní" podoba však pochází z 50. let dvacátého století (neměl jednoduše takové štěstí jako Staroměstský a byl po zásahu granátem na sklonku druhé světové války zcela přestavěn).

Velmi starý orloj je umístěn i uvnitř katedrály ve Strasbourgu (nedochoval se v původní podobě, ta současná pochází z poloviny 19. století), švédském Lundu (1424, restaurován 1923), švýcarském Bernu (16. století), francouzském Lyonu (14. století) a Rouenu (16. století). Staroměstský orloj ale všechny překonává komplikovaností, zachovalostí a podivuhodnou historií.

geografická poloha 14° 25′ 14″ | 50° 5′ 14″ | mapa Google | mapa Seznam

Vaše komentáře k tomuto místu:
Vyplňte prosím alespoň své jméno nebo přezdívku, napište svůj vzkaz a správně zapište jméno X-té planety (řazení je tradiční, podle průměrné vzdálenosti od Slunce).
jméno:  e-mail:  8. planeta: 
Zatím žádný komentář.

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.