Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Dům Kultury, Libušínská 183, 591 01 Žďár nad Sázavou
tel. +420 725 700 363 | http://www.hvezdarna-zr.cz/ | krizovic@seznam.cz

Na západním okraji města Žďár nad Sázavou byla v roce 1984 vybudována hvězdárna, později nepřístupná. Od roku 2009 je opět v provozu (pod Odborem školství a kultury Městského úřadu ve Žďáru nad Sázavou) astronomický, kroužek, který hvězdárnu využívá ke schůzkám a pozorování. Taktéž bylo obnoveno pozorování pro veřejnost - koná se za dobrého počasí, každý pátek. Organizace má ve vybavení dalekohled typu cassegrein 240/3540.

geografická poloha 15° 55′ 23″ | 49° 33′ 51″ | 570 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Roudnička 48, 500 11 Hradec Králové

Jediné známé české tzv. měsíční hodiny, které měří čas i v noci pomocí Měsíce. K odečtení je potřeba využít zakresleného grafu. V roce 1997 je sestrojili M. Navrátil, D. Nováková, Č. Karpíšek, jsou doplněny nápisem "Následující den je minulého žákem".

geografická poloha 15° 49′ 56″ | 50° 9′ 55″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlovo náměstí 13, 121 35 Praha
http://www2.fs.cvut.cz/

Na Karlově náměstí v budově Českého vysokého učení technického je umístěno Foucaultovo kyvadlo: na 21 metrů dlouhém závěsu je závaží o hmotnosti 34 kilogramů. Pomocí tohoto zařízení byl získán jeden z přímých důkazů o rotaci Země.

geografická poloha 14° 25′ 8″ | 50° 4′ 31″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U smíchovského hřbitova 1, 150 00 Praha

Na smíchovském hřbitově na Malvazinkách je sloup se čtveřicí slunečních hodin a reliéfy biblických postav. Vznikly v roce 1737 a rekonstruovány byly v roce 2002. Na jednotlivých hodinách jsou latinské nápisy "Kopím probodený smiluj se nad námi", "Matko bolestná, modli se za nás", "Otřtinovaný, ztlučený, slituj se nad námi" a "Muži andělský, modli se za nás". Podobně sluneční hodiny jsou i v Kinského zahradě na Smíchově.

geografická poloha 14° 23′ 22″ | 50° 3′ 43″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
588 45 Dolní Cerekev 78

Na faře v Dolní Cerekvi nedaleko Jihlavy (č.p. 78) jsou sluneční hodiny s jemnou stupnicí a kalendáriem. Byly vytvořeny v roce 1853 (renovovány 1970) a je na nich český nápis "Užij nynější – pamětliv poslední".

geografická poloha 15° 27′ 27″ | 49° 20′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Lysá hora

Na Lysé hoře (1324 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 18° 26′ 0″ | 49° 33′ 0″ | 1324 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Pod skalkou 10, 751 24 Brodek u Přerova
http://www.brodek.wz.cz

Menší pozorovatelna v Brodku u Přerova (součást skautské stanice) je vybavena kopulí přístupnou ze střechy, ve které se ukrývá refraktor 80/1200 pro sledování Slunce i objektů vzdálenějšího vesmíru. K dispozici je také několik menších přístrojů. Hvězdárna se nachází na východním okraji města, je viditelná z železniční tratě nebo z cesty od Přerova, pro veřejnost není přístupná a o jejím aktuálním stavu není nic známo.

geografická poloha 17° 20′ 46″ | 49° 28′ 48″ | 207 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Fričova 298, 251 65 Ondřejov
tel. 323 620 111 | http://www.asu.cas.cz

Hvězdárna, která je součástí Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, byla založena v roce 1898 Josefem Janem Fričem na malebném kopci Manda, též Žalov (529 m.n.m.). Původně se jednalo o soukromou pozorovatelnu (architektonické provedení je dílem J. Fanty), která byla v roce 1928 věnována československému státu pro potřeby Univerzity Karlovy. Dnes historické kopule hvězdárny slouží jako muzeum, jedna se používá pro veřejná pozorování večerní oblohy. Vystaveny jsou zde přístroje vyrobené převážně Josefem Janem Fričem a dobové fotografie ze stavby.

Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami, nově ozdobené nejrůznějšími sochařskými díly. Jednotlivá odborná pracoviště jsou umístěna do samostatných pavilonů, různého stáří i podoby. Snad nejzajímavějším přístrojem je zrcadlový dalekohled na severním konci areálu, 400 metrů od vrcholu Žalov, v místě nazývaném Kuběniny. Jako výrobek tehdy východoněmecké firmy Carl Zeiss Jena byl do provozu uveden v srpnu roku 1967.V kopuli o průměru 21 metrů a hmotnosti 1040 tun se dnes ukrývá dalekohled na paralaktické montáži s průměrem hlavního zrcadla 2 metry, které má v newtonově verzi ohniskovou vzdálenost 9 metrů, v cassegrainově 29 metrů a v coude 64 metrů. Samotné zrcadlo váží 2340 kilogramů, spolu s montáží přesahuje celková hmotnost 80 tun. V současnosti se tento největší astronomický dalekohled v České republice používá na spektroskopická pozorování vybraných typů hvězd.

V areálu astronomického ústavu narazíte také na kopuli s reflektorem 65 cm (poblíž "dvoumetru"), který slouží pro fotometrii planetek, dále řadu přístrojů ke každodennímu sledování Slunce, kamery Evropské bolidové sítě pro monitorování přeletů velmi jasných meteorů (vč. speciálních spektrálních kamer) a meteorický radar. Zdejší odborníci se věnují konstrukci unikátních zařízení pro umělé družice (mikroakcelerometr, rentgenový fotometr) a za zmínku určitě stojí velmi rozsáhlá odborná knihovna s celou řadou historických tisků (30 tisíc svazků).

V současné době se pracovníci zdejší hvězdárny zabývají především studiem Slunce, horkých hvězd, kosmických zdrojů rentgenového a gama záření, planetkám a meteorům. Návštěvy ondřejovské hvězdárny včetně prohlídky největšího českého dalekohledu jsou možné od května do září každou sobotu a neděli, začátky prohlídek v 9:00, 11:00, 13:30 a 15:30. Mimo tuto dobu je od dubna do října možné předem domluvit skupinové prohlídky na všední dny.
Na vrcholu Pecný (546 m n.m.), v blízkosti „dvoumetru“, je umístěna Geodetická observatoř Akademie věd České republiky. Astronomický ústav má ještě pobočku na pražském Spořilově – oddělení galaxií a planetárních systémů, která však není veřejnosti běžně přístupná.

geografická poloha 14° 46′ 53″ | 49° 54′ 33″ | 528 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Hegerova ul., 572 01 Polička-Horní Předměstí

Na Hegerově ulici v Poličce (v parku Jezerní říše na sídlišti) je kamenná plastika od Jindřicha Pevného (2002), v jejímž tlustém ukazateli je průzor, kterým prosvítá Slunce v pravé poledne, o rovnodennostech a slunovratech.

geografická poloha 16° 16′ 48″ | 49° 43′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
P. O. Box 75, Nordic Park, Seifertova 33, 750 02 Přerov
tel. 581 735 844 | http://www.atc-astro.cz/

V Přerově sídlí soukromá firma ATC, Astro Telescope Company, a. s., která se zabývá výrobou a prodejem astronomické techniky, nejen dalekohledů vhodných pro amatéry, nýbrž i speciální optikou.

geografická poloha 17° 27′ 2″ | 49° 27′ 46″ | 223 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.