Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
Vinohradská 153, 130 00 Praha

Na nejrozsáhlejších pražských hřbitovech odpočívá přes dva miliony zesnulých – první nebožtíci zde byli pochováváni už v době velké morové epidemie v roce 1680, kdy menší hřbitovy uvnitř Prahy nestačily pojmout více než třicet tisíc zemřelých. Od té doby zde poslední útočiště nalezla také celá řada významných astronomů, působících na území dnešní České republiky. Pokud bychom se měli omezit pouze na ty, jejichž jméno se dostalo až na měsíční povrch, musíme jmenovat profesora Vojtěcha Šafaříka (1829-1902), jenž na své soukromé vinohradské hvězdárně studoval sluneční skvrny, Měsíc a proměnné hvězdy (přes 20 tisíc odhadů jasností). Podporoval též Josefa J. Friče při budování observatoře v Ondřejově, které dokonce věnoval dalekohledy a astronomickou knihovnu. Jako vystudovaný chemik zasáhl i do sporu rukopis královevodvorský a zelenohorský (popřel jejich autentičnost). Kráter Šafařík má průměr 27 kilometrů a nalézá se poblíž středu odvrácené strany Měsíce.

Na Olšanských hřbitovech je také hrob Ladislava Weineka (1848-1913), významného rakouského selenografa, který působil jako profesor na německé části Univerzity Karlovy a byl také ředitelem hvězdárny v Klementinu. V roce 1874 sledoval z Antarktidy přechod Venuše přes sluneční kotouč, podílel se na měření kolísání výšky zeměpisného pólu, snad nejvýznamnějšího objevu provedeného na půdě pražského Klementina. Pomocí fotografických záběrů pořízených na Lickově observatoři v Kalifornii (refrakor o průměru objektivu 91 cm, tehdy největší dalekohled na světě a dnes největší čočkový dalekohled na světě) sestavil kreslený atlas vybraných částí měsíčního povrchu v měřítku 1:115 000. Celkově se jedná o dvě stě listů formátu A3, na nichž jsou krátery a další detaily zobrazeny vždy při osvětlení zleva a zprava, aby vynikla jejich plastičnost. Jedna předloha pro tisk přitom vyžadovala až 400 hodin kreslení u speciálního prohlížeče desek... Nevýrazný kráter Weinek o průměru 32 km leží blízko jižního okraje Moře Nektaru (Mare Nektaris).

Mezi další významné osobnosti pochované na Olšanských hřbitovech patří August Seydler (1849-1891), zakladatel Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, Josef Klepešta (1896-1976), spoluzakladatel České astronomické společnosti, její mecenáš a také odborník na astronomickou fotografii, Vincenc Nechvíle (1880-1964), jeden z ředitelů hvězdárny v Klementinu, stejně jako Adam Bittner (1777-1844), jenž propracoval systém vysílání časového signálu a jehož náhrobní kámen zdobí globus s dalekohledem, nebo Gustav Gruss (1854-1922), pozorovatel planet, komet a proměnných hvězd, autor populární knížky "Z říše hvězd".

geografická poloha 14° 28′ 1″ | 50° 4′ 51″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Nosačická 1713, 274 01 Slaný
tel. 312 525 730 | http://www.volny.cz/hvezdarna | hvezdarna@volny.cz

Tím nejzajímavějším, co může Městská hvězdárna ve Slaném nabídnout, jsou bezpochyby veřejná pozorování denní i noční oblohy (za jasného počasí po celý rok) doprovázená odborným výkladem zaměstnanců hvězdárny. Kromě toho je možné si prohlédnout přístrojové vybavení hvězdárny a astronomicky zaměřené výstavy (např. expozici minerálů). Oblíbené jsou také přednášky z astronomie a kosmonautiky. Městská hvězdárna připravuje pro všechny věkové kategorie žáků a studentů audiovizuální pořady doplňující školní výuku. Součástí programů pro školy je pozorování Slunce.

Hvězdárna, která byla otevřena v květnu 1963, má v současnosti jednu otočnou kopuli. Hlavním přístrojem je zrcadlový dalekohled typu cassegrain 500/7800, doplněný refraktorem 110/2004. Velký dalekohled i s montáží je v provozu pro veřejnost od roku 2002.

geografická poloha 14° 5′ 24″ | 50° 14′ 12″ | 320 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámeček 542, 500 08 Hradec Králové

Před Hvězdárnou a planetáriem v Hradci Králové najdete rovníkové hodiny ve tvaru budíku tesané v přírodním pískovci (2005, zhotovitel Jindřich Pevný) a analematické hodiny malované barvou na asfalt (2006), jejichž ukazatelem se musí stát náhodný kolemjdoucí.

geografická poloha 15° 50′ 1″ | 50° 10′ 40″ | 277 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Na Valech, 412 01 Litoměřice

V nejzachovalejší části gotického opevnění královského města Litoměřice, v tzv. hranolové věžici, byl roku 1705 zřízen vyhlídkový pavilon - "Lusthaus", nazývaný též "Jezuitská hvězdárna". Zda sloužil i k astronomickým pozorováním však není známo.

geografická poloha 14° 7′ 48″ | 50° 32′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
407 79 Mikulášovice

U hlavní silnice, na protější straně kostela sv. Mikuláše, stojí jednopatrový dům s balkónem a kulatou věží s kopulí o průměru 3 metry. Jedná se o pozůstatky soukromé hvězdárny Adolfa Krause. Pozorovatelna byla vybudována v roce 1913, zanikla po úmrtí majitele v roce 1939. Vybavena byla dalekohledem o průměru objektivu 15 cm.

geografická poloha 14° 21′ 38″ | 50° 57′ 58″ | 420 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U Vodárny 56, 39181 Veselí nad Lužnicí
tel. 381 581 293 | lhejna@volny.cz

Soukromá pozorovatelna ve Veselí nad Lužnicí je tvořena dřevěným pavilonem s odsuvnou střechou. Dokončena byla na jaře 2002, v srpnu téhož roku ji poničila povodeň, do provozu byla opět uvedena v květnu 2004. Hvězdárna je vybavena dvěma refraktory pro pozorování Slunce (120/1000 na sluneční fotosféru, 80/400 pro pozorování sluneční chromosféry v čáře H_alfa). Oba jsou vybaveny CCD kamerami, které lze podle potřeby zaměnit za klasické fotografické komory. K dispozici je také několik přenosných dalekohledů. Vybavení pozorovatelny je využíváno zejména pro sledování různých projevů sluneční aktivity a příležitostná pozorování vybraných objektů sluneční soustavy a vzdáleného vesmíru. Pro veřejnost je pozorovatelna přístupná po předběžné dohodě prakticky kdykoliv.

geografická poloha 14° 42′ 30″ | 49° 11′ 6″ | 409 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ovocný trh 12, 110 00 Praha

V domě na Ovocném trhu číslo 12 pobýval od podzimu 1604 do roku 1607 Johannes Kepler. Pamětní deska připomíná, že zde stávala kolej založená králem Václavem IV. pro mistry svobodných umění na tehdejší Univerzitě Karlově. Stejně tak se uvádí, že zde Martin Bacháček nechal pro Johanna Keplera vystavět malou pozorovatelnu. Dům byl na sklonku 19. století kompletně přestavěn. Více o J. Keplerovi ve zvláštním odkazu.

geografická poloha 14° 25′ 31″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Raisova 310, 506 01 Jičín
tel. 493 525 648 | http://hvezdarna.jicin.cz

Hvězdárna vznikla začátkem 60. letech 20. století v objektu bývalé prachárny (na okraji Jičína u silnice směrem na Vokšice). Její činnost byla v 90. letech utlumena, v roce 2003 byl ale instalován nový zrcadlový dalekohled typu newton o průměru objektivu 50 cm. V současné době patří hvězdárna pod K-klub soustřeďující zájmové činnosti ve městě. Návštěvníkům nabízí klasická pozorování Slunce i večerní oblohy a občasné přednášky zvaných osobností. Informace hledejte ve věstníku městské informační služby. V případě zájmu lze po domluvě využít vybavení hvězdárny pro samostatná pozorování.

geografická poloha 15° 20′ 27″ | 50° 26′ 3″ | 275 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
ulice Jana Marka Marků, 563 01 Lanškroun

V místě rodného domu Jana Marka Marci (1595-1667), významného fyzika, přírodovědce i lékaře, najdete pamětní desku. Pojmenováno je po něm i lanškrounské náměstí (s pomníkem). Všestranný přírodovědec se mj. zabýval rázy pružných těles a lomem světla, byl rektorem Karlovy univerzity. Pamětní desku má odhalenu i v Praze v Melantrichově ulici (viz samostatný odkaz). Jan Marek Marci je také jeden z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Marci (na odvrácené straně) má průměr 25 km a nachází se v blízkosti dvou větších kráterů Jackson a Fitzgerald.

geografická poloha 16° 36′ 43″ | 49° 54′ 44″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Koperníkova 3062, 415 01 Teplice
tel. 417 539 289, 417 576 571 | http://www.hapteplice.cz/ | hap@hapteplice.cz

Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích (otevřená roku 1963) nabízí jak programy pro školní výpravy, tak i veřejnost. Pro pozorování Slunce je hvězdárna vybavena pestrou škálou nejrůznějších přístrojů (včetně chromosférického refraktoru 90/2100 s H_alfa filtrem). Objekty večerní oblohy mohou návštěvníci sledovat reflektorem typu cassegrain 150/2250, resp. newton 300/1500.

Teplické planetárium (u ZŠ Koperníkova na sídlišti Šanov II) o průměru projekční kopule 10 metrů je vybaveno přístrojem ZKP-2, s ohledem na vybavení se tak řadí mezi nejmodernější malá planetária v České republice.

Zatímco teplické planetárium leží v areálu základní školy Koperníkova, hvězdárna se nachází asi 1 km jihozápadním směrem na Písečném vrchu. Zájemci mohou navštívit také pobočku – Hvězdárnu dr. Antonína Bečváře v Mostě na hradě Hněvín.

geografická poloha 13° 51′ 16″ | 50° 38′ 44″ | 270 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.