Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
Zámek 1, 67401 Třebíč 
tel. 568 840 518  | http://www.zmm.cz | muzeum@zamek-trebic.cz

Muzeum Vysočiny Třebíč sídlí v bývalém valdštejnském zámku v severozápadní části města nad levým břehem řeky Jihlavy. Jeho součástí je stálá expozice "Minerály a horniny Třebíčska", která představuje geologické a mineralogické poměry západní Moravy, stejně jako největší sbírku moravských vltavínů v České republice v expozici "Moravské vltavíny", doplněnou o ukázky tektitů z celého světa a skel, která byla s vltavíny často zaměňována (vulkanická skla, čí flugority – skla vznikající při úderu blesku). První vltavíny na Moravě nalezl v roce 1878 u Kožichovic dr. František Dvorský, profesor třebíčského gymnázia. Od této doby byly zjištěny na desítkách lokalit v okolí Třebíče, Dukovan a Znojma. Většina sbírky je trvale zpřístupněna v expozici umístěné v bývalé křížové chodbě benediktinského kláštera.

geografická poloha 15° 52′ 24″ | 49° 13′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Masarykovo nám., 379 01 Třeboň I

Na druhém zámeckém nádvoří v Třeboni najdete sluneční hodiny z roku 1795 od Jana Engelbrechta; tečkovaně jsou na nich zobrazeny hyperboly pro dny, ve kterých trvá "světlý den" a "tmavá noc" celistvý počet hodin. Součástí jsou latinské nápisy "Long: Diei" ("Délka dne") a "Lon: Noctis" ("Délka noci"). Nedaleký rybník Rožmberk je natolik rozlehlý (500 ha, hráz dlouhá 3 km), že je prý možné na jeho povrchu sledovat zakřivení zemského povrchu.

geografická poloha 14° 46′ 10″ | 49° 0′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
náměstí T. G. Masaryka, 589 01 Třešť

Na zrekonstruovaném náměstí T. G. Masaryka (2002) v Třešti najdete jedny z nejvyšších slunečních hodin v Evropě – jejich ručička měří 8,21 metru. Celková plocha hodin dosahuje téměř sedm set metrů čtverečních. Při změně letního času na zimní (a opačně) se ručně mění číslice u hodinových čar. Hodiny zhotovil ateliér Albatros Brno (projekt) a Kovárna Na Vyhlídce Petra Píši (ocelová konstrukce).

geografická poloha 15° 29′ 2″ | 49° 17′ 25″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Havlíčkova, 739 61 Třinec

Hvězdárna v Třinci – postavená počátkem 60. letech 20. století poblíž náměstí Míru pod patronací místních železáren, byla vybavena několika astronomickými dalekohledy domácí výroby, např. refraktorem 200/3000, dobsonem 300/1500. O současném stavu pozorovatelny a přístupnosti veřejnosti není nic známo.

geografická poloha 18° 40′ 5″ | 49° 40′ 39″ | 320 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Husova 77, 511 01 Turnov

Turnovská hvězdárna byla vybudována v 60. letech 20. století, v kopuli o průměru 6 metrů se ukrývá refraktor 160/2600, reflektor typu newton 200/1200 a Somet binar 25x100. Slouží potřebám astronomického kroužku, po předchozí dohodě je využívána třídami turnovských škol k doplňkové výuce. Akce pro veřejnost (pozorovací večery, přednášky) jsou oznámovány v místních sdělovacích prostředcích. Adresa je adresou sídla Střediska pro volný čas dětí a mládeže, které zastřešuje činnost astronomického kroužku, vlastní hvězdárna stojí na Vrchhůře (jihovýchodní část Turnova, poblíž silnice E442).

geografická poloha 15° 9′ 46″ | 50° 34′ 45″ | 316 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Skálova 89, 511 01 Turnov
tel. 481 322 622 | http://www.optikavod.cz

V Turnově sídlí Vývojová optická dílna Akademie věd České republiky, která se zabývá vývojem a výrobou nejrůznějších optických soustav – především pro jiná pracoviště Akademie věd České republiky, ale též pro firmy a astronomy amatéry (od jednotlivých komponent až po celé dalekohledy).

geografická poloha 15° 9′ 27″ | 50° 35′ 21″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
náměstí Míru 1, 375 01 Týn nad Vltavou
tel. 385 772 302 | http://www.tnv.cz

V Městském muzeum v Týně nad Vltavou je výstava vltavínů nalezených v různých jihočeských lokalitách a pro srovnání také vltavíny moravské či tektity z celého světa, horniny natavené při dopadu meteoritů, typy sedimentů, v nichž se vltavíny nacházejí, nejstarší popsané exponáty a řadu dalších informací. Velmi zajímavou částí expozice je panel, ve kterém jsou vltavíny uspořádány podle nalezišť v jižních Čechách. Návštěvník zde může z jedné strany vidět v dopadajícím světle jejich tvary a charakteristickou skulptaci, ze druhé strany jsou v procházejícím světle velmi dobře patrné barvené odstíny jednotlivých vzorků. Nezapomnělo se ani na ukázky šperkařského zpracování vltavínů. Expozice se rozsahem řadí k největším v České republice.

geografická poloha 14° 25′ 16″ | 49° 13′ 26″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Prakšická 2222, 688 01 Uherský Brod
tel. 572 634 690 | www. hvezdarnaub.cz | hvezdarna@ub.cz

Hvězdárna byla založena v roce 1961, poté prošla několika přestavbami a rozšířeními. Disponuje coude refraktorem Zeiss Jena 150/2250. V kopuli je instalován zrcadlový dalekohled newton 500/2500 naváděný počítačem. Oba přístroje slouží také k odborné činnosti. Dále je zde spektrohelioskop k pozorování slunečních erupcí a protuberancí. V roce 2012 proběhla rekonstrukce pozorovatelny, původní odsuvná střecha byla vyměněna za otočnou kopuli.

Hvězdárna je osvětové-kulturní zařízení, jehož cílem je popularizovat astronomii, kosmonautiku a příbuzné obory mezi širokou veřejností. Největší podíl mají děti a mládež z mateřských, základních, středních škol, gymnázií a učilišť. V letních měsících hvězdárnu navštěvují lázeňští hosté z Luhačovic a další turisté. Velká pozornost je věnována výuce astronomie v kurzech, které vedou zkušení členové astronomického kroužku hvězdárny. Absolventi pak mohou vykonávat samostatnou demonstrátorskou činnost u dalekohledů, při exkurzích škol, návštěvách veřejnosti, i při pozorování zajímavých astronomických úkazů. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena k večernímu pozorování ve středu a v pátek po setmění.

geografická poloha 17° 38′ 46″ | 49° 2′ 16″ | 310 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Masarykovo nám. 100, 688 01 Uherský Brod

V Uherském Brodě se nachází tři jedinečná časoměrná zařízení: Radniční orloj (vznik 1715) upoutá pozornost pohyblivou figurkou Černého Janka a Měsícem – polokoulí – demonstrujícím střídání měsíčních fází. Nivnický orloj v Muzeu Jana Amose Komenského naopak dokládá dovednost lidových kutilů (1922). Hodinový stroj pohání část astronomickou, kalendářní a figurální. Součástí je několik časových ciferníků, vč. kalendářní desky. Na orloji jsou vyřezávané figurky, představujících anděly strážné, kteří bijí do zvonků zvonkohry.

Astronomické hodiny Vilibalda Růžičky (první polovina 20. století) vystavené v budově radnice vynikají technickou dokonalostí. Kromě hlavního ciferníku jsou jejich součástí další čtyři samostatné ciferníky, ukazující sekundy, měsíce v roce, dny v týdnu a datum v měsíci. Hodinový stroj řídí pohyb ručně zhotovené mapky hvězdné oblohy s Mléčnou dráhou, znázorňující aktuální polohu hvězd nad jižním obzorem. Mapa se otočí jednou za hvězdný den. Pod ní je malý globus demonstrující rozhraní dne a noci na Zemi. V nejvyšší části hodin je umístěn astronomický ciferník udávající polohu Slunce mezi jednotlivými souhvězdí ekliptiky, začátky občanského i astronomického soumraku, polohu a fázi Měsíce. Nechybí ani aktuální hodnota časové rovnice.

geografická poloha 17° 38′ 51″ | 49° 1′ 30″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel. 499 882 289 | http://www.obsupice.cz | hvezdarna@obsupice.cz

Hvězdárna v Úpici, umístěná v překrásném prostředí nedalekých Krkonoš, byla otevřena v roce 1959. Původní amatérská pozorovatelna se během uplynulých desetiletí proměnila v profesionální astronomické pracoviště s rozsáhlým odborným programem i vzdělávací činností, zaměřenou zejména na mládež.

Hlavním předmětem výzkumu se stalo Slunce, v posledních letech se odborná činnost rozšířila o studium meziplanetární hmoty, ekologická, meteorologická a seismická měření. Pro návštěvníky je hvězdárna otevřena ve středu a pátek po setmění (noční pozorování oblohy s doprovodným programem), víkendová pozorování Slunce spojená s prohlídkou meteorologické stanice probíhají v sobotu od 10 do 12 h, v neděli od 13 do 15 h.

K dispozici je především refraktor 180/1785 umístěný v hlavní kopuli hvězdárny (zde je i maksutova komora 350/410/844, meniscus-cassegrain 260/315/3500) a dále celá řada menších dalekohledů (Somety binary 25x100 a další). Součástí areálu je tzv. Bečvářova kopule, ve které se nachází přístroje slavného československého astronoma Antonína Bečváře (pointační dalekohled Seratain 130/2000 a dvě fotokomory 240/1200 a 200/1600).

Hvězdárna v Úpici pořádá již pět desetiletí tzv. Astronomické expedice. Z původně úzce specializované odborné akce se v posledních letech stala "letní škola pozorovací astronomie", na které se středoškoláci a vysokoškoláci z celé České republiky (a některých přilehlých zemí) učí základům pozorování denní i noční oblohy.

geografická poloha 16° 0′ 42″ | 50° 30′ 24″ | 416 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Lidické náměstí, 400 01 Ústí nad Labem

Na Lidickém náměstí v Ústí nad Labem najdete sluneční hodiny kombinované s fontánou s číselníkem na šikmé ploše. Postaveny byly v roce 1965 (P. Příhoda, S. Hanzík), rozsáhle rekonstruovány v roce 2005. Fontána je nyní v noci nasvícená a tvoří dominantu centra krajského města.

geografická poloha 14° 2′ 13″ | 50° 39′ 37″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ústí nad Orlicí

Krátce po poledni 12. června 1963 pozorovala jediná svědkyně pád kamenného meteoritu (chondritu) do květinové zahrádky v Kerharticích na západním předměstí Ústí nad Orlicí. Těleso o hmotnosti 1,3 kg se dokonce zřítilo pouze 1,5 metru od sedmiletého chlapce hrajícího se na písku. Je pravděpodobné, že do okolí dopadlo několik dalších exemplářů, žádný další však nebyl nalezen. Meteorit je uložen v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 16° 22′ 30″ | 49° 58′ 30″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
tel. 571 611 928 | http://www.astrovm.cz | info@astrovm.cz

Hvězdárna Valašské Meziříčí byla otevřena v roce 1955. Nachází se na jižním okraji města, na kopci zvaném Stínadla, poblíž nemocnice (v těsné blízkosti silnice Vsetín – Hranice na Moravě). Pro veřejnost organizuje večerní pozorování zajímavých objektů – otevřeno je každý pracovní den. Hvězdárna také pořádá pravidelné přednášky pro veřejnost, zajišťuje astronomické kroužky, letní astronomický tábor pro mládež, víkendové semináře, doplňkovou výuku pro školy apod. Organizované skupiny mohou hvězdárnu navštívit kdykoliv po předchozí domluvě. Od roku 2001 je součástí Hvězdárny Valašské Meziříčí nově zrekonstruovaný historický objekt Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, který je také přístupný veřejnosti.

Pracovníci hvězdárny se v současnosti věnují odbornému sledování Slunce, proměnných hvězd a meziplanetární hmoty. V několika kopulích je umístěna řada astronomických přístrojů, mj. refraktor coude 150/2250 – využíván při večerních programech pro veřejnost; ve východní kopuli reflektor cassegrain 355/2460 s CCD kamerou – pozorování proměnných hvězd; v západní kopuli reflektor newton 250/1500 s CCD kamerou, mobilní reflektor cassegrain 150/2250 – pozorování mimo areál hvězdárny; budova odborného pracoviště - reflektor Celestron 280/2800 – pozorování proměnných hvězd; refraktor AS Zeiss 200/3000 – detailní snímkování sluneční fotosféry; refraktor Zeiss 130/1930 – pořizování celkových snímků Slunce; protuberanční koronograf 150/1950 s polaroidem a Šolcovým dvojlomným monochromátorem pro čáru H-alfa – fotografování slunečních protuberancí; refraktor 110/1600 s filtrem DayStar – pozorování sluneční chromosféry. V areálu hvězdárny se také nachází meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu.

geografická poloha 17° 58′ 25″ | 49° 27′ 49″ | 333 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Státní zámek Valtice, 691 42 Valtice

Na zámku ve Valticích najdete hned dvoje sluneční hodiny z roku 1728. Jedny jihovýchodní hodiny s latinským nápisem "Časy pomíjejí a stárneme nepozorovaně s lety", druhé netypické severozápadní, které ukazují pouze v létě pozdě odpoledne s textem "Jsou časy radosti, časy bolesti".

geografická poloha 16° 45′ 20″ | 48° 44′ 21″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
687 06 Velehrad

Na klášterní budově na Velehradě, nedaleko Uherského Hradiště jsou troje sluneční hodiny s tzv. kalendáriem. Pocházejí snad z konce 19. století. Velehrad je známým duchovním centrem, místem častých církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav. Už od středověku je také spojována s metropolí arcibiskupa Metoděje a správním centrem Velkomoravské říše (9. století).

geografická poloha 17° 23′ 45″ | 49° 6′ 10″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Státní zámek Velké Losiny, 788 15 Velké Losiny
http://www.losiny-zamek.cz/

Renesanční zámek ve Velkých Losinách se sice "proslavil" především inkvizičními procesy v osmdesátých letech 17. století, při kterých byla upálena celá řada nevinných obětí, na krásné sgrafitové omítce zde ale najdete i jednoduché sluneční hodiny z počátku 17. století, které prošly v roce 1999 celkovou obnovou.

geografická poloha 17° 1′ 52″ | 50° 1′ 23″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U Vodárny 56, 39181 Veselí nad Lužnicí
tel. 381 581 293 | lhejna@volny.cz

Soukromá pozorovatelna ve Veselí nad Lužnicí je tvořena dřevěným pavilonem s odsuvnou střechou. Dokončena byla na jaře 2002, v srpnu téhož roku ji poničila povodeň, do provozu byla opět uvedena v květnu 2004. Hvězdárna je vybavena dvěma refraktory pro pozorování Slunce (120/1000 na sluneční fotosféru, 80/400 pro pozorování sluneční chromosféry v čáře H_alfa). Oba jsou vybaveny CCD kamerami, které lze podle potřeby zaměnit za klasické fotografické komory. K dispozici je také několik přenosných dalekohledů. Vybavení pozorovatelny je využíváno zejména pro sledování různých projevů sluneční aktivity a příležitostná pozorování vybraných objektů sluneční soustavy a vzdáleného vesmíru. Pro veřejnost je pozorovatelna přístupná po předběžné dohodě prakticky kdykoliv.

geografická poloha 14° 42′ 30″ | 49° 11′ 6″ | 409 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Veselí nad Moravou

V areálu Hvězdárny Veselí nad Moravou (176 m n. m.) se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 17° 22′ 13″ | 48° 57′ 15″ | 176 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Benátky 32, 698 01 Veselí nad Moravou
tel. 518 322 614 | http://www.hvezdarna-veseli.cz | post1@hvezdarna-veseli.cz

Hvězdárna ve Veselí nad Moravou (otevřena 1960) je příspěvková organizace Jihomoravského kraje. Jako kulturní zařízení orientované na popularizaci a vzdělávání v oboru astronomie a příbuzných přírodních a technických věd pořádá odborné přednášky i pozorováním noční oblohy. Návštěvníci mají k dispozici celou řadu astronomických dalekohledů, počínaje schmidt-cassegrainem 355/3556, který je umístěn v hlavní kopuli hvězdárny, přes cassegrain 150/2250 a refraktor 110/1100 v malých odsuvných kopulích na nádvoří hvězdárny. Hvězdárna je zapojena do tzv. Evropské bolidové sítě Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

geografická poloha 17° 22′ 13″ | 48° 57′ 15″ | 176 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vířenice

Náhodně, při vykopávce cihlářské hlíny pro stodolu ve Vířenicích u Náměště nad Oslavou, podařilo se v říjnu 1911 objevit železný meteorit o hmotnosti 4,3 kg. Po nějakou dobu byl uchováván jako kuriozita, pak sloužil coby zátěž při lisování včelího vosku. Do rukou odborníků se dostal až v roce 1964, celý kus je nyní uložen ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 15° 48′ 0″ | 49° 13′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 4 návštěvníci
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.