Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
Petřín 205, 118 46 Praha
tel. 257 320 540 | http://www.observatory.cz | informace@observatory.cz

Nejstarší ze tří středisek příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, které bylo (nejen) z prostředků magistrátu hlavního města vybudováno péčí České astronomické společnosti – na místě obecního domku číslo 205 v petřínských sadech u Hladové zdi (nejdříve jako "Lidová hvězdárna Štefánikova", od roku 1979 jako součást zastřešující organizace). Pro členy České astronomické společnosti byla hvězdárna otevřena již 24. června 1928, pro veřejnost 4. května 1929. Tehdy měla jen tzv. "východní" kopuli (původně hradební věž), další byly přistavěny v roce 1930.

Za druhé světové války byla pod podlahami hvězdárny ukryta část československého vojenského archívu, na jejím sklonku byla značně poškozena bombardováním. Do současné podoby se podařilo hvězdárnu dostavět v letech 1971 až 1976.

Název "Štefánikova" nesla do okupace, poté v letech 1945 až 1950, krátce po roce 1968 a od roku 1990 až do současnosti.

Největším přístrojem (1967) je v tzv. západní kopuli (5 m) reflektor typu maksutov-cassegrain 350/370/3300, doplněný pointačním refraktorem 130/1950. V "hlavní" kopuli o průměru 8 metrů je na pilíři vysokém 15 metrů (z toho 7,5 m ve skále) od roku 1930 instalován dalekohled, jenž vyrobila v letech 1905 až 1907 firma Zeiss na zakázku pro vídeňského selenografa barona Rudolfa Königa (1832-1901, kráter na Měsíci). Přístroj byl z jeho pozůstalosti zakoupen roku 1929 (110 000 Kčs), přičemž čtvrtinu nákladů pokryl dar prezidenta T. G. Masaryka. Na původní montáži jsou nyní čtyři refraktory: 200/3000 pro pozorování sluneční fotosféry; 180/3430 mm pro noční pozorování; hledáček 60/400 mm a od roku 1957 i sluneční koronograf 160/2900. Celková váha dalekohledu je 5,5 tuny(!), z toho polovina připadá na protizávaží...

V pilíři tohoto dalekohledu jsou poněkud kuriózně umístěny urny dvou českých astronomů Jaroslava Štycha (1881-1941) a Karla Anděla (1884-1948). Druhý jmenovaný byl významným českým selenografem, autorem díla Mappa Selenographica (1926). Jakkoli tato mapa (průměr 60 cm) vyšla jenom v malém nákladu, byla natolik kvalitní, že se Mezinárodní astronomická unie rozhodla ještě za autorova života pojmenovat jeden z kráterů na přivrácené straně Měsíce Andělovým jménem (průměr 35 km, nedaleko přistála v roce 1972 posádka Apolla 16). Karel Anděl také pracoval na velmi rozsáhlém měsíčním atlase, bohužel nedokončil jej a o osmi (z celkově třinácti) dochovaných tiskových podkladech není nic známo.

Nejstarší "východní kopule" z roku 1928 dnes slouží pro odborná pozorování, je zde systém MARK – reflektor MEADE LX200 (schmidt-cassegrain 406/4060) se CCD kamerou, jehož robotizace byla dokončena roku 2006. Posledním stanovištěm hvězdárny je tzv. pozorovací domeček s odsuvnou střechou dobudovaný roku 1975. Zejména pro odborná pozorování zde slouží "Hledač komet" - refraktor firmy Zeiss 200/1370, dále refraktor 110/1130 a fotokomora Aero-Xenar 100/325.

Interiér hvězdárny, podstatně rekonstruovaný v letech 2004 až 2006, nabízí návštěvníkům moderně vybavený kinosál a nově instalovanou astronomickou výstavu (její součástí jsou některé historické přístroje a publikace). Od roku 1978 stojí před hvězdárnou sluneční hodiny (dílo akademického sochaře P. Vilímka podle návrhu O. Hlada) a od roku 1994 také socha Milana Rastislava Štefánika (dílo sochaře B. Kafky). Viz též samostatné odkazy.

Štefánikova hvězdárna je otevřena pro veřejnost denně kromě pondělí jak pro denní, tak i noční pozorování; dopolední provoz je věnován zejména školním výpravám.

Od roku 1973 je společným pracovištěm Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a Hvězdárny a planetária České Budějovice také "Koperníkova kopule" na vrcholu Kleť, která je vybavena refraktorem 300/4500.

geografická poloha 14° 23′ 53″ | 50° 4′ 53″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.