Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602 00 Brno
tel. 541 141 111 | http://tubo.fce.vutbr.cz/

Nejstarší dochovaná hvězdárna na území Brna sice leží na Kraví hoře, nikoli však na jejím vrcholu, nýbrž na střeše Fakulty stavební Vysokého učení technického. Malá observatoř vznikla při Ústavu nižší a vyšší geodézie tzv. České techniky v roce 1911. Její skutečný rozvoj však nastal po roce 1922, kdy profesor Bohumil Kladivo (1888-1943) začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, na které byl od roku 1924 jmenován zatímním správcem astronomického ústavu. Astronomické přístroje této fakulty byly dočasně instalovány právě v pozorovatelně Techniky – jednalo se například o refraktor o průměru objektivu 13 cm, přesné hodiny a další. Hvězdárna se také stala základním geodetickým bodem pro celé Brno, profesor Kladivo se významně angažoval při měření tíhového zrychlení v prostoru Moravy, v suterénu budovy A na ulici Veveří stanovil první referenční tíhový bod pro naše státní území. Během druhé světové války však bylo vybavení observatoře buď vráceno na Přírodovědeckou fakultu nebo rozkradeno.

Zajímavé je, že se tato pozorovatelna používá dodnes: Spravuje ji Ústav geodézie Vysokého učení technického a vybavena je nejmodernějšími přístroji pro určování zeměpisných souřadnic. Nachází se zde časová základna, meteorologická stanice a na původním astronomickém pilíři (probíhá celou budovou) je nyní zeměměřičský bod TUBO, který slouží pro síť GPS a výzkum místního gravitačního pole Země (v České republice se druhá taková stanice nachází na vrcholu Pecný v Ondřejově). Také díky němu víme, že se euro-asijská kontinentální deska, na které leží i Kraví hora, posouvá rychlostí 27 mm/rok směrem na severovýchod.

U příležitosti 60. výročí úmrtí v únoru 2003 byla pozorovatelna přejmenována na Kladivovu observatoř. Nejstarší (zachovaná) brněnská hvězdárna sice není veřejnosti přístupná, je však viditelná z křižovatky ulic Rybkova a Žižkova, na vrcholu budovy Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

geografická poloha 16° 35′ 35″ | 49° 12′ 21″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.