Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha
tel. 731 167 679 | http://tynska.farnost.cz

V kostelu Panny Marie před Týnem (pol. 14. století), jenž tvoří jednu z dominant Staroměstského náměstí, leží vpravo od hlavního oltáře hrob dánského astronoma Tychona Brahe (1546-1601), zhotovený ze slivenského mramoru Jakubem Tipotiusem. Latinský nápis v překladu znamená: "Ni lesk, ni poklady, Umění toliko žezlo věčně trvá. Léta páně 1601 dne 24. října umřel jest šlechetný a osvícený pán Tycho Brahe, pán na Knutsdorpu, přednosta Uranienburku a Jeho Cís. král. Milosti tajný rada. Jeho kosti zde odpočívají". Podle dochovaných záznamů pohřební řeč za Tychona Brahe přednesl doktor Jan Jesenský, v průvodu kráčel i astronomův oblíbený kůň. Po jeho boku je pohřbena i manželka Kristen (+1604).

Tento nejvýznamnější pozorovatel 16. století zpočátku pobýval na dánském ostrově Hven (dnes ostrov Ven ve Švédsku), kde roku 1575 vybudoval observatoře Uranienborg a Stjerneborg. V roce 1599 byl císařem Rudolfem II. pozván do Prahy, nejdříve krátce pobýval v Benátkách nad Jizerou, později nedaleko Pražského hradu. Jeho plány však zmařila náhlá smrt v roce 1601.

Tycho Brahe pozoroval v listopadu 1572 výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeji, vytvořil kompromisní kosmologickou teorii (Země je středem vesmíru, kolem obíhá Měsíc a Slunce s planetami) a přesným měřením paralaxy dokázal, že se komety nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě jeho vynikajících pozorování (především planety Mars) formuloval Johannes Kepler zákony o oběhu planet.

Tycho Brahe má po Praze hned několik památníků – před Keplerovým gymnáziem na Hradčanech a na ulici Nový svět 1/76 v místech domu, kde dočasně pobýval. Traduje se, že v letohrádku Belvedér byly uloženy Tychonovy astronomické přístroje a snad odtud s Keplerem i pozoroval.

Nejvýznamějším astronomickým dílem, které Tycho sepsal za svého (bohužel krátkého) pobytu v Praze je "Astronomiae instauratae progymnasmata" (vydané 1603), ve kterém uvádí že jím objevená nová hvězda (supernova 1572) a nápadné komety neměly měřitelnou paralaxu. Byly tedy od Země vzdáleny víc než Měsíc. Nejcennější dochované památky – knihy – na Tychona Brahe najdete v Klementinu, jsou v původní renesanční vazbě s portrétem majitele a jeho erbem.

V literatuře se s oblibou zdůrazňuje poněkud kuriózní smrt Tychona Brahe: 13. října 1601 se zúčastnil hostiny u Petra Voka z Rožmberka. Zvyklosti prý nedovolovaly nikomu vstát od stolu dříve než hostitel, a proto musel Tycho tak dlouho potlačovat svou potřebu, až mu praskl močový měchýř. O několik dní později na to zemřel.
Podle všech náznaků sice na selhání ledvin skutečně zemřel – ne však proto, že by se nemohl kvůli dvorní etiketě vymočit, nýbrž na vážné (tehdy neléčitelné) onemocnění ledvin nebo močového ústrojí.

geografická poloha 14° 25′ 21″ | 50° 5′ 16″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.