Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
AAO-EH, Hrádek, 503 12 Nechanice

Soukromá hvězdárna v Hrádku u Nechanic (150 m za vesnicí, poblíž hlavní silnice Nechanice-Hradec Králové), která se v současnosti přeměnila na stálou expozici věnovanou kosmonautice a také planetě Mars. Přístupná jen po předchozí dohodě.

geografická poloha 15° 40′ 56″ | 50° 12′ 58″ | 262 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 3 návštěvníci
 
Hvězdárna Františka Pešty, 391 02 Sezimovo Ústí
tel. 381 261 037 | http://www.hvezdarna-fp.cz | bartos@astro.cz

Hvězdárnu v Sezimově Ústí (založenou roku 1965 Františkem Peštou) provozuje od roku 1999 občanské sdružení. V průběhu roku jsou zde pořádány pravidelné pozorovací večery (út, pá, so – dle ročního období) a soboty (vstup zdarma), na objednávku pak tématické programy pro školy a větší skupiny návštěvníků. Hvězdárna je otevřena všem zájemcům o astronomii z širokého okolí, pro členy občanského sdružení je k dispozici veškerá technika a vybavení (cassegrain 300/4070 a 150/2250, refraktor 100/1500, 120/400 a řada dalších), děti do 17 let mohou navštěvovat astronomický kroužek. Mezi odbornou činnost mj. patří pozorování sluneční aktivity.

geografická poloha 14° 42′ 12″ | 49° 23′ 8″ | 420 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ústí nad Orlicí

Krátce po poledni 12. června 1963 pozorovala jediná svědkyně pád kamenného meteoritu (chondritu) do květinové zahrádky v Kerharticích na západním předměstí Ústí nad Orlicí. Těleso o hmotnosti 1,3 kg se dokonce zřítilo pouze 1,5 metru od sedmiletého chlapce hrajícího se na písku. Je pravděpodobné, že do okolí dopadlo několik dalších exemplářů, žádný další však nebyl nalezen. Meteorit je uložen v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 16° 22′ 30″ | 49° 58′ 30″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hradčanské náměstí 2, 118 00 Praha

Na komíně Schwarzenberského paláce v těsné blízkosti Pražského hradu jsou zřejmě nestarší pražské, pěkně dekorované, sluneční hodiny z roku 1567 (viditelné od domu U dvou sluncí na Nerudově ulici). U hodin je patrný i symbol dne – kohout, symbol noci – sova a latinský nápis "Hodina se řítí". Schwarzenberský palác je příkladem tzv. české renesance, byl vystavěn roku 1545 Agostinem Gallim pro Jana mladšího z Lobkovic. Sgrafitová výzdoba dokončená roku 1567 má celkovou plochu 7000 metrů čtverečních, v současnosti je rozsáhle rekonstruována. V paláci nyní sídlí Vojenské historické muzeum.

geografická poloha 14° 23′ 48″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Masarykovo náměstí, 256 01 Benešov

Na bývalé piaristické koleji (zal. počátkem 18. století) s chrámem sv. Anny na benešovském Masarykově náměstí jsou troje zachovalé sluneční hodiny z poloviny 18. století (východní, jižní a západní nádvoří). Podobné sluneční hodiny bývaly ve většině obdobných klášterů.

geografická poloha 14° 41′ 20″ | 49° 46′ 56″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Bohumilice

V září 1829 byl v poli u Bohumilic, jenom několik desítek metrů od tamního zámku, náhodně vyorán železný meteorit o hmotnosti 58 kg. Stalo se tak v místech, kde podle pověsti "v dávných letech sletěl čert z nebe a propadl se do země”. Meteorit byl baronem F. Malovcem věnován Národnímu muzeu v Praze.

V roce 1889 byl v blízkosti Smrčné, jižně od Bohumilic, vyorán druhý meteorit (1 kg), třetí exemplář (6 kg) se nalezl v roce 1925 u Výškovic (západně od Bohumilic). Není tudíž vyloučeno, že i dnes mohou být v okolí Bohumilic nalezeny další meteority. Existují sice náznaky, že k hromadnému pádu těchto meteoritů došlo již v 17. století, na druhou stranu se ale může jednat o mnohem starší pozůstatky.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 13° 48′ 59″ | 49° 5′ 46″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Klášter Zlatá Koruna, 381 01 Český Krumlov
http://www.zlatakoruna.cz

Klášter Zlatá Koruna se nachází nedaleko Českého Krumlova na ostrohu obtékaném řekou Vltavou. V září 1263 jej založil sám Přemysl Otakar II., jenž mu daroval údajný trn z Kristovy koruny (získaný od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého). V roce 1785 byl klášter zrušen výnosem císaře Josefa II. a stal se majetkem rodu Schwarzenberků. V areálu kláštera (dnes muzeum) je hned deset různých slunečních hodin (největší koncentrace po pražském Klementinu), některé pocházejí až z 15. století. Ty nejstarší hledejte na kamenné zídce vpravo vedle vchodu. Za zmínku stojí i sluneční hodiny z počátku 19. století na portálu bývalé klášterní sýpky.

geografická poloha 14° 22′ 17″ | 48° 51′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
V Holešovičkách 2, 180 00 Praha
http://www.fjfi.cvut.cz/

V areálu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Troji se nachází školní jaderný reaktor VR-1, přezdívaný Vrabec. Jedná se o lehkovodní reaktor bazénového typu s tepelným výkonem srovnatelným s rychlovarnou konvicí (odtud jeho přezdívka). V podstatě jej tvoří kruhová nádoba o průměru přes dva metry a hloubce skoro 5 metrů, na jejímž dně se nacházejí palivové články s obohaceným uranem. Celý reaktor je naplněn čistou vodou, která současně slouží jako moderátor, chlazení i stínění. Zařízení se využívá pouze k experimentům a k výuce studentů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického.

geografická poloha 14° 26′ 59″ | 50° 6′ 57″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Náměstí Hynka Kličky 293, 261 01 Příbram - Březové Hory
tel. 318 626 307 | http://www.muzeum-pribram.cz | info@muzeum-pribram.cz

Hornické muzeum Příbram je situováno v areálu historického Ševčinského dolu zaraženého v roce 1813 na místě středověké šachty ze 16. století. Součástí geologických expozic je výstava vltavínů. Pro geology, amatéry i profesionály muzeum nabízí v areálu na odvalu Ševčinské šachty sběr minerálů z části deponovaného historického odvalu dolu Lill z roku 1857.

Zajimavé je, že v Příbrami od 60. let 20. století existovala menší hvězdárna (na ulici Pod Hvězdárnou, čtvrť Příbram II), o jejím osudu však není mnoho známo - dnes je budova využívána k jiným účelům.

geografická poloha 13° 59′ 16″ | 49° 40′ 58″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vnorovy

Za zcela jasné oblohy 9. září 1831 kolem 15. hodiny a 30. minuty sledovala řada očitých svědků pád černého kamene o hmotnosti 3,8 kg (16x10x5 cm) na bažinaté pole sedláka T. Otrhálka z Vnorov, nedaleko Veselí nad Moravou. Událost doprovázela mohutná detonace, kamenný meteorit se zřítil vedle dvojice na poli pracujících žen (po dopadu byl nápadně teplý). Nalezený exemplář putoval do sbírek Muzea přírodní historie ve Vídni.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 17° 23′ 0″ | 48° 57′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.