Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
hrad Loket, Zámecká 67, 357 33 Loket
http://www.loket.cz/

Nejstarší známý český meteorit byl zřejmě náhodně vyorán již v 15. století. Původně měl podobu "koňské hlavy" o průměru až 50 cm a váze více než 110 kg. Uložen byl na hradě Loket, resp. ve sklepení zdejší radnice, a vázala se k němu řada pověstí. Například o zakletém purkrabím Botho z Eulenburgu, jenž loketské poddané sužoval těžkými robotami.

Po rozpoznání pravé podstaty počátkem 19. století byl železný meteorit postupně rozřezáván, jeho vzorky se staly součástí většiny světových muzeí. Největší exemplář (79 kg) je v Muzeu přírodní historie ve Vídni, Národní muzeum v Praze vlastní sádrový model původního meteoritu, na hradě Lokti se dochoval kus o hmotnosti 14 kg.

geografická poloha 12° 45′ 16″ | 50° 11′ 14″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
AAO-EH, Hrádek, 503 12 Nechanice

Soukromá hvězdárna v Hrádku u Nechanic (150 m za vesnicí, poblíž hlavní silnice Nechanice-Hradec Králové), která se v současnosti přeměnila na stálou expozici věnovanou kosmonautice a také planetě Mars. Přístupná jen po předchozí dohodě.

geografická poloha 15° 40′ 56″ | 50° 12′ 58″ | 262 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 3 návštěvníci
 
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha
tel. 731 167 679 | http://tynska.farnost.cz

V kostelu Panny Marie před Týnem (pol. 14. století), jenž tvoří jednu z dominant Staroměstského náměstí, leží vpravo od hlavního oltáře hrob dánského astronoma Tychona Brahe (1546-1601), zhotovený ze slivenského mramoru Jakubem Tipotiusem. Latinský nápis v překladu znamená: "Ni lesk, ni poklady, Umění toliko žezlo věčně trvá. Léta páně 1601 dne 24. října umřel jest šlechetný a osvícený pán Tycho Brahe, pán na Knutsdorpu, přednosta Uranienburku a Jeho Cís. král. Milosti tajný rada. Jeho kosti zde odpočívají". Podle dochovaných záznamů pohřební řeč za Tychona Brahe přednesl doktor Jan Jesenský, v průvodu kráčel i astronomův oblíbený kůň. Po jeho boku je pohřbena i manželka Kristen (+1604).

Tento nejvýznamnější pozorovatel 16. století zpočátku pobýval na dánském ostrově Hven (dnes ostrov Ven ve Švédsku), kde roku 1575 vybudoval observatoře Uranienborg a Stjerneborg. V roce 1599 byl císařem Rudolfem II. pozván do Prahy, nejdříve krátce pobýval v Benátkách nad Jizerou, později nedaleko Pražského hradu. Jeho plány však zmařila náhlá smrt v roce 1601.

Tycho Brahe pozoroval v listopadu 1572 výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeji, vytvořil kompromisní kosmologickou teorii (Země je středem vesmíru, kolem obíhá Měsíc a Slunce s planetami) a přesným měřením paralaxy dokázal, že se komety nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě jeho vynikajících pozorování (především planety Mars) formuloval Johannes Kepler zákony o oběhu planet.

Tycho Brahe má po Praze hned několik památníků – před Keplerovým gymnáziem na Hradčanech a na ulici Nový svět 1/76 v místech domu, kde dočasně pobýval. Traduje se, že v letohrádku Belvedér byly uloženy Tychonovy astronomické přístroje a snad odtud s Keplerem i pozoroval.

Nejvýznamějším astronomickým dílem, které Tycho sepsal za svého (bohužel krátkého) pobytu v Praze je "Astronomiae instauratae progymnasmata" (vydané 1603), ve kterém uvádí že jím objevená nová hvězda (supernova 1572) a nápadné komety neměly měřitelnou paralaxu. Byly tedy od Země vzdáleny víc než Měsíc. Nejcennější dochované památky – knihy – na Tychona Brahe najdete v Klementinu, jsou v původní renesanční vazbě s portrétem majitele a jeho erbem.

V literatuře se s oblibou zdůrazňuje poněkud kuriózní smrt Tychona Brahe: 13. října 1601 se zúčastnil hostiny u Petra Voka z Rožmberka. Zvyklosti prý nedovolovaly nikomu vstát od stolu dříve než hostitel, a proto musel Tycho tak dlouho potlačovat svou potřebu, až mu praskl močový měchýř. O několik dní později na to zemřel.
Podle všech náznaků sice na selhání ledvin skutečně zemřel – ne však proto, že by se nemohl kvůli dvorní etiketě vymočit, nýbrž na vážné (tehdy neléčitelné) onemocnění ledvin nebo močového ústrojí.

geografická poloha 14° 25′ 21″ | 50° 5′ 16″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Mikulovská 11, 373 71 Rudolfov

Na budově městského úřadu v Rudolfově nedaleko Českých Budějovic najedete trojici malovaných slunečních hodin z konce 17. století.

geografická poloha 14° 32′ 19″ | 48° 59′ 36″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
SKYMASTER - soukromá hvězdárna, Eva a Pavel Markovi, Chatová osada Borovinka E-26, Hradec Králové
tel. 608 024 616 | http://www.skymaster.cz

Soukromá hvězdárna SKYMASTER je přístupná po dohodě v kteroukoliv denní i noční dobu. Mezi základní vybavení patří hlavní dalekohled typu schmidt-cassegrain Celestron o průměru objektivu 35,5 cm vybavený CCD kamerou SBIG 2000XM s fotometrickými UVBRI filtry na paralaktické montáži CGE a automatickým najížděním na objekty. Tento dalekohled je určen zejména pro fotometrii proměnných hvězd. Je uzpůsoben i pro koukání prostým okem.

Návštěvníkům je po dohodě k dispozici také dalekohled typu schmidt-cassegrain Celestron o průměru 28 cm vybavený GPS systémem na azimuntální montáži a automatickým najížděním na objekty. Pro příznivce kvalitních refraktorů je k dispozici i špičkový apochromatický refraktor Televue o průměru objektivu 12,7 cm uzpůsobený pro vizuální či fotografické pozorování na paralaktické montáži EQ-6 s naváděním na objekty. Tento dalekohled je možné osadit na přání speciální televizní kamerou ASTROVID s dosahem výrazně vyšším než je lidské oko a sledovat objekty i s výkladem na LCD displeji. Hvězdárna je připravena po dohodě zpříjemnit i večer Vašim přátelům na místě Vaší akce či oslavě.

geografická poloha 15° 47′ 47″ | 50° 11′ 6″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Tyršova 1, 746 01 Opava
tel. 553 622 999 | http://www.szmo.cz/

Součástí Slezského zemského muzea v Opavě je přírodovědecká expozice (otevřena v roce 1981) zaměřena na region Slezska a severní Moravy. Vystaven je zde železný meteorit nalezený v nedalekých Kylešovicích, který ve svůj prospěch využíval pravěký člověk.

geografická poloha 17° 54′ 30″ | 49° 56′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní náměstí, 771 27 Olomouc

Olomoucký orloj je nedílnou součástí radniční budovy na Horním náměstí. Podle pověsti jej v letech 1419 až 1422 sestavil saský hodinář Antonín Pohl, první písemná zmínka o jeho existenci však pochází z roku 1519 a odborníci se shodují v názoru, že nejspíš vznikl "teprve" počátkem 16. století. První větší úpravy se dočkal už v letech 1570 až 1575, poté se orloj postupně měnil přibližně každého půl století. Na konci 2. světové války byl silně poškozen, následovala jeho kompletní přestavba (z původního zařízení se dochovalo jenom minimum) a v roce 1955 jej "ozdobila" mozaika Karla Svolinského, která podivně kombinuje hanácký folklor a socialistický realismus (dělník s kladivem, destilující chemik apod.), což je světová rarita. Součástí orloje jsou časové ciferníky (vč. měsíčních fází a znamení), kalendárium (bylo na něm vyznačeno datum narození J. V. Stalina) a planisféra, která ukazuje viditelnou část hvězdné oblohy.

geografická poloha 17° 15′ 5″ | 49° 35′ 38″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U Vodárny 56, 39181 Veselí nad Lužnicí
tel. 381 581 293 | lhejna@volny.cz

Soukromá pozorovatelna ve Veselí nad Lužnicí je tvořena dřevěným pavilonem s odsuvnou střechou. Dokončena byla na jaře 2002, v srpnu téhož roku ji poničila povodeň, do provozu byla opět uvedena v květnu 2004. Hvězdárna je vybavena dvěma refraktory pro pozorování Slunce (120/1000 na sluneční fotosféru, 80/400 pro pozorování sluneční chromosféry v čáře H_alfa). Oba jsou vybaveny CCD kamerami, které lze podle potřeby zaměnit za klasické fotografické komory. K dispozici je také několik přenosných dalekohledů. Vybavení pozorovatelny je využíváno zejména pro sledování různých projevů sluneční aktivity a příležitostná pozorování vybraných objektů sluneční soustavy a vzdáleného vesmíru. Pro veřejnost je pozorovatelna přístupná po předběžné dohodě prakticky kdykoliv.

geografická poloha 14° 42′ 30″ | 49° 11′ 6″ | 409 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Žebrák

Nad ránem 24. října 1824 dopadlo několik kamenných meteoritů (chondritů) mezi Žebrákem a Praskolesy. Nalezeny byly dva exempláře s celkovou hmotností 2 kg. Větší z nich je nyní v Národním muzeu v Praze (10x7 cm, 861 g), druhý v Muzeu přírodní historie ve Vídni.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 13° 55′ 0″ | 49° 53′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
675 55 Hrotovice

Na průčelí zámku v Hrotovicích nedaleko Třebíče jsou sluneční hodiny s analemou, zhotovené v roce 1994 na místě starších hodin (jejich původní podoba se nedochovala). Hodiny navrhl Jan Hollan.

geografická poloha 16° 3′ 23″ | 49° 6′ 30″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.