Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
U Dráhy 11, 318 00 Plzeň
tel. 377 388 400 | http://hvezdarna.plzen-city.cz | hvezdarna@mmp.plzen-city.cz

Hvězdáři působí v Plzni již pět desetiletí. V současnosti ale jenom v náhradních prostorách (planetárium ZKP-2 je mimo provoz), které tvoří kromě administrativní a technické části i učebna pro 24 osob. Ta slouží pro školní výuku, kroužky a kurzy. Přednášky pro veřejnosti i výstavy se pořádají v zapůjčených prostorách. Pracovníci hvězdárny také organizují pozorování přenosnými dalekohledy v rámci města i mimo něj; letní astronomické praktikum a některá odborná pozorování. Největším přenosným přístrojem je dalekohled Meade LX200R 305/3050. Přehled všech chystaných akcí hledejte ve hvězdárenském zpravodaji.

geografická poloha 13° 20′ 57″ | 49° 44′ 38″ | 350 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 611 37 Brno
tel. 541 211 214 | http://monoceros.muni.cz

Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (zal. 1919) nabízí studium astrofyziky na bakalářské, magisterské i doktorandské úrovni. V centru pozornosti je zejména výzkum horkých hvězd a hvězdných systémů s horkými složkami, speciálně pak fyziky hvězdných atmosfér horkých hvězd, hvězdného větru hnaného zářením, chemicky pekuliárních hvězd a proměnných hvězd, včetně metodologie zpracování a interpretace pozorovacího materiálu všeho druhu. Pod Katedru teoretické fyziky a astrofyziky pak spadá i astronomická pozorovatelna na Kraví hoře (v centru Brna) vybavená reflektorem o průměru objektivu 60 centimetrů (viz samostatný odkaz).

geografická poloha 16° 35′ 49″ | 49° 12′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Železná 541, 110 00 Praha
http://www.cuni.cz

Řídí otáčení nebeské klenby nejen živly a to, co z nich pochází, ale také přirozené jednání lidí, či nikoli? Má se Luna nazývat sestrou, dcerou či manželkou Slunce? Působí pohyb hvězd nebeských sfér nějaký zvuk? Takové otázky padaly při bakalářských zkouškách na Univerzitě Karlově na přelomu 16. a 17. století.

V Karolinu se od 14. století nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou v roce 1348 založil císař Karel IV. Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 nejen jako sídlo pražských profesorů, kteří zde vyučovali a bydleli, ale stalo se také slavnostním shromaždištěm univerzity, rezidencí rektora, akademických představitelů i úřadů. Už od počátku se zde na tzv. artistické fakultě vyučovalo sedmero svobodných umění: gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba, přičemž mezi nejvýše hodnocené patřila pro své logické myšlení právě astronomie. Tehdejší absolvent univerzity mohl tedy být podle dosaženého stupně vzdělání jak lékař, tak teolog, astronom apod.

Na Univerzitě Karlově pobývala celá řada výjimečných astronomů: Mistr Křišťan z Prachatic (1368-1439), autor oblíbených spisů o astrolábu, Jan Ondřejův Šindel (1375-1450), myšlenkový autor Staroměstského orloje, Cyprián Lvovický ze Lvovic (1514-1574), jenž udržoval kontakty s Tychonem Brahe a je také autorem spisu o nové hvězdě v Kasiopeji z roku 1572, Tadeáš Hájek z Hájku (1525?-1600), Martin Bacháček (1539-1612), který podporoval J. Keplera, a mnozí další.

Např. Tadeáš Hájek z Hájku se významnou měrou zasloužil o příchod Tychona Brahe do Prahy. Sám aktivně sledoval hvězdnou oblohu; dokázal, že "nová hvězda" z roku 1572 v Kasiopeji, stejně jako jasná kometa z roku 1577, ležely v "supralunární" sféře za Měsícem. Navíc byl osobním lékařem císaře Rudolfa II. a Maxmiliána II., překladem "Herbáře" od Pietro Andreo Mathioliho, díky kterému položil základy českého botanického názvosloví.

Tadeáš Hájek z Hájku je proto právem zařazen mezi několik málo Čechů, po kterých byl pojmenován měsíční kráter. Útvar Hagecius (podle latinského jména Hájka) o průměru 76 km se nachází poblíž jihovýchodního kraje přivrácené strany Měsíce.

V Karolinu se také nachází Vlastenecký sál, v němž Christian Doppler přednesl 25. května 1842 poprvé na veřejnosti přednášku o svém slavném principu.

geografická poloha 14° 25′ 24″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Teplá

V září 1909 byl při orání bývalé paseky kláštera v Teplé v západních Čechách nalezen železný meteorit o celkové hmotnosti 17 kg. Při nárazu pluhu se rozpadl na dva menší kusy. Další exempláře byly údajně nalezeny kolem roku 1911, jejich odřezky nabízel jeden z mnoha vídeňských obchodníků s nerosty. Doba pádu tohoto meteoritu není známa, má však podobné chemické složení jako železný meteorit uchovávaný na hradě Loket. Blízkost obou nalezišť svádí k domněnce o společném původu. Největší části rychle se rozpadajícího meteoritu z Teplé se nyní v zakonzervovaném stavu nacházejí v Národním muzeu v Praze.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 12° 52′ 0″ | 49° 59′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž, Pilařova 1, 767 01 Kroměříž

V Kroměříži na bývalé piaristické koleji (dnes Konzervatoř P. J. Vejvanovského) jsou malované barokní sluneční hodiny, které ukazují délku dne a čas východu Slunce. Vytvořeny byly v roce 1718. Obsahují latinský nápis "Z Marie se rodí tento řád", s nesprávně uvedeným chronogramem MDCCXIII=1713.

geografická poloha 17° 23′ 26″ | 49° 17′ 53″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Mírové náměstí 40, 412 01 Litoměřice
tel. 416 731 339

Na "staré" renesanční radnici (dnes muzeum)v Litoměřicích z poloviny 16. století je upevněn železný loket (59,5 cm) - středověká délková míra.

geografická poloha 14° 7′ 59″ | 50° 32′ 2″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
nám. Přemysla Otakara II. 1, 370 01 České Budějovice

Na radnici (zal. 1730) v Českých Budějovicích na čtvecovém náměstí Přemysla Otakara II. (lemovaném barokními měšťanskými domy s loubími) je vyznačen loket s několika ryskami (až 78,3 cm) – dřívější jednotka délky. Další podobná značka se nachází na domě budějovického mincmistra.

geografická poloha 14° 28′ 23″ | 48° 58′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
pevnost Josefov, 551 02 Jaroměř
http://www.jaromer-josefov.cz

Na bastionu josefovské pevnosti najdete pamětní desku věnovanou Wilhelmu von Biela (1782-1856), který zde pobýval ve službách rakouské armády a jenž právě odtud nezávisle objevil krátkoperiodickou kometu 3D/Biela. Současně se velmi zasadil o propočet její dráhy ve sluneční soustavě (po kometě Halley a Encke se jednalo o třetí takový úspěch).

Jinak nepříliš výrazná kometa se začala od poloviny 19. století rozpadat, aby před svým definitivním rozplynutím připravila pozemšťanům několik výrazných meteorických dešťů: v roce 1872 (3000 meteorů/hodině), 1885 (15000 met./h) a 1892 (6000 met./h).

Wilhelm von Biela (Vilém z Bílé) pocházel z rytířského rodu, který se v severočeských Řehlovicích usadil v 16. století, aby se po Bílé hoře opět vystěhoval do Saska. Za svého působení v pevnosti Josefov objevil hned tři komety. Jeho jméno se dokonce dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Biela (jihovýchodní okraj přivrácené strany) má průměr 76 km a nachází se poblíž nápadného kráteru Rosenberger.

geografická poloha 15° 55′ 53″ | 50° 20′ 21″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Broumov

Za rozbřesku 14. června 1847 se v okolí Broumova zřítily nejméně dva železné meteority, jeden ze svědků se domníval, že do louky u Hejtmánkovic udeřil blesk. Právě v tom místě však nalezl asi jeden metr dlouhou trhlinu, z níž vyčníval černý kámen o hmotnosti 24 kg. Druhý meteorit (17 kg) prorazil šindelovou střechu domku v cihelně mezi Broumovem a Křinicemi. Meteorit prolétl stropem a roztříštil pelest postele, na které spaly tři děti. Nakonec se jej podařilo nalézt až ve sklepě. Po zaplacení odměny se oba vzorky staly součástí majetku benediktinského kláštera v Broumově. Hejtmánkovický exemplář byl později rozřezán a je součástí mnoha světových muzeí. Meteorit z křinické cihelny je prakticky nepoškozen uchován v Národním muzeu v Praze. Na jeho povrchu jsou dodnes patrné části stébel ze šindelové střechy.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 16° 18′ 0″ | 50° 36′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Markétská 1, 169 01 Praha
http://www.brevnov.cz

V Břevnovském klášteru (zal. 993) se na vnitřním nádvoří nacházejí troje bohatě zdobené sluneční hodiny z počátku 18. století. Ty východní zdobí obraz s viděním sv. Benedikta, které proběhlo za úplného zatmění Slunce. Kotouček naší denní hvězdy by na nich tudíž měl být vykreslen černě. Jedinečné jsou ovšem hodiny z 19. stoeltí uvnitř budovy, u kterých je instalováno malé zrcadlo ve spodní části dveří odrážející paprsky směrem na malovaný strop.

geografická poloha 14° 21′ 26″ | 50° 5′ 7″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.