Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Janáčkovy sady, 741 01 Nový Jičín

V Novém Jičíně, na křižovatce Smetanových a Janáčkových sadů, byla v roce 1951 otevřena malá hvězdárna. Zanikla koncem osmdesátých let 20. století, její existenci připomíná kopule na střeše obytného domu.

geografická poloha 18° 0′ 39″ | 49° 35′ 23″ | 320 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel. 499 882 289 | http://www.obsupice.cz | hvezdarna@obsupice.cz

Hvězdárna v Úpici, umístěná v překrásném prostředí nedalekých Krkonoš, byla otevřena v roce 1959. Původní amatérská pozorovatelna se během uplynulých desetiletí proměnila v profesionální astronomické pracoviště s rozsáhlým odborným programem i vzdělávací činností, zaměřenou zejména na mládež.

Hlavním předmětem výzkumu se stalo Slunce, v posledních letech se odborná činnost rozšířila o studium meziplanetární hmoty, ekologická, meteorologická a seismická měření. Pro návštěvníky je hvězdárna otevřena ve středu a pátek po setmění (noční pozorování oblohy s doprovodným programem), víkendová pozorování Slunce spojená s prohlídkou meteorologické stanice probíhají v sobotu od 10 do 12 h, v neděli od 13 do 15 h.

K dispozici je především refraktor 180/1785 umístěný v hlavní kopuli hvězdárny (zde je i maksutova komora 350/410/844, meniscus-cassegrain 260/315/3500) a dále celá řada menších dalekohledů (Somety binary 25x100 a další). Součástí areálu je tzv. Bečvářova kopule, ve které se nachází přístroje slavného československého astronoma Antonína Bečváře (pointační dalekohled Seratain 130/2000 a dvě fotokomory 240/1200 a 200/1600).

Hvězdárna v Úpici pořádá již pět desetiletí tzv. Astronomické expedice. Z původně úzce specializované odborné akce se v posledních letech stala "letní škola pozorovací astronomie", na které se středoškoláci a vysokoškoláci z celé České republiky (a některých přilehlých zemí) učí základům pozorování denní i noční oblohy.

geografická poloha 16° 0′ 42″ | 50° 30′ 24″ | 416 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
zámek Buchlovice, 687 08 Buchlovice
http://www.zamek-buchlovice.cz/

Na jedné ze zdí zámku v Buchlovicích se nachází svislé sluneční hodiny s letopočtem 1546. Řadí se tak mezi nejstarší na našem území. Zámek v Buchlovicích vznikl na přelomu 17. a 18. století ve stylu římské vily na stupňovitých terasách. Patří k němu výjimečná zahrada a park, které představují jedny z našich nejvýznamnějších pamatek tzv. historické zeleně.

geografická poloha 17° 20′ 12″ | 49° 5′ 2″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Tělocvičná 24, 301 00 Plzeň

Na tzv. Jižním předměstí v Plzni jsou sluneční hodiny zobrazující okamžiky pravého poledne ve světě; dále má tři číselníky pro čas místního poledníku, středoevropský a letní středoevropský; datové čáry pro vstup do zvířetníkových znamení. Vytvořeny byly Františkem Marešem v roce 1995.

geografická poloha 13° 22′ 31″ | 49° 44′ 18″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
poštovní adresa Observatoře je Hvězdárna Kleť, Zátkovo nábřeží 4, 370 01 České Budějovice
tel. 380 711 242 | http://www.klet.org, http://www.hvezdarnacb.cz/klet | klet@klet.cz

Hvězdárna Kleť je známa především výzkumem planetek a komet včetně těles přibližujících se Zemi a transneptunických těles. S více než osmi sty objevenými planetkami patří mezi nejúspěšnější světové observatoře svého druhu. Nadto zde byly objeveny čtyři komety. Nachází se zde druhý největší dalekohled v České republice – teleskop KLENOT 1060/3180.

Hvězdárna byla od roku 1957 budována jako pobočka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích. Kleť je s nadmořskou výškou 1070 m nejvýše položenou observatoří v České republice, nejvhodnější přístup je tudíž sedačkovou lanovkou Krásetín-Kleť. Pro veřejnost i školy je otevřena o víkendech a o letních prázdninách (v červenci a srpnu denně kromě neděle). Dočkáte se zde prohlídky hvězdárny s průvodcem, informací o výzkumném programu, výstavy astronomických snímků a za jasného počasí i pozorování Slunce.

geografická poloha 14° 17′ 4″ | 48° 51′ 50″ | 1070 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Dům dětí a mládeže, Nušlova 51/V, 377 01 Jindřichův Hradec
tel. 384 322 564 | http://hvezdarnajh.nuabi.cz

Hvězdárna byla v Jindřichově Hradci otevřena již roku 1961, od roku 1996 ji vedlo Gymnázium V. Nováka, od roku 2000 spadá pod Dům dětí a mládeže. Nachází se na nejjižnějším okraji panelového sídliště, poblíž silnice Brno-České Budějovice, na nejvyšším bodě Jindřichova Hradce. V programové nabídce najdete jak pořady pro školy, tak odborné přednášky, astronomický kroužek, pravidelná veřejná pozorování Slunce a hvězdné oblohy. K dispozici jsou dva dalekohledy na společné montáži ve čtyřmetrové kopuli (cassegrain 250/3700, newton 160/1200), které doplňuje několik menších, přenosných přístrojů. Na budově hvězdárny najdete hned tři pamětní desky, jedna je věnována zakladateli prof. Františku Neuwirthovi (1883-1968), další dvě rodákovi prof. Františku Nušlovi (1867-1951).

František Nušl působil jako profesor matematiky na České vysoké škole technické a jako profesor astronomie na Univerzitě Karlově, byl spoluzakladatelem a ředitelem hvězdárny v Ondřejově, věnoval se geometrické optice a praktické astronomii. Je také jedním z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Nušl (na odvrácené straně) má průměr 61 km a nachází se v blízkosti dvou dalších kráterů Trumpler a Shayn.

Přímo hvězdárenskou zahradou navíc prochází 15. poledník, cca 4 - 4,5m východně od
vchodu do budovy.

geografická poloha 14° 59′ 59″ | 49° 7′ 53″ | 496 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlova 4, 110 00 Praha 1
tel. +420 608 971 236 | http://www.KeplerovoMuzeum.cz | provas@volny.cz

Muzeum se nachází v místě, kde Johanes Kepler během svého pražského pobýval letech 1607 až 1612, tedy do doby, kdy Prahu opustil. Muzeum vzniklo laskavostí restituentky domu paní Steinwaldové. Ve spolupráci Českou astronomickou společností jej realizovala Agentury ProVás. Muzeum, na vzdor malému prostoru, svojí originalitou budí pozornost českých i zahraničních návštěvníků. Výtvarně poutavé panely srozumitelně přibližují život i dílo tohoto genia renesance. S velkou odezvou se setkává displejová stěna s animacemi, které ilustrují Keplerovy zákony. Je zde ukázán také autentický záznam růstu sněhové vločky, jednoho z témat, kterým se Kepler jako první zabýval. Šíři Keplerova záběru ilustuje funkční model zubového čerpadla, dnes nejrozšířenějšího čerpadlového systému vůbec, které Kepler navrhl již v roce 1604. Celý klenutý strop je noční obohou, která je nebeskou mapou podle Andrease Cellaria. V souhvězdí Hadonoše svítí Keplerova supernova, jejíž obraz zahycený satelitními teleskopy v rentgenovém spektru může návštěvník též vidět v názorném předvedení. Pro malé návštěvníky stěna skrývá několik překvapení v průhledech, které, na rozdíl od dospělých, děti nikdy neminou.

geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 5′ 9″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
382 21 Kájov

V Kájově nedaleko Českého Krumlova jsou na věži kostela Nanebevzetí Panny Marie troje sluneční hodiny, další čtvery pak na přilehlém kostelíku a faře. Vznikly snad počátkem 18. století (sám kostel ale pochází ze století patnáctého).

geografická poloha 14° 15′ 30″ | 48° 48′ 32″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Libušina třída, 623 00 Brno-Kohoutovice

Na brněnském sídlišti Kohoutovice (jihozápadní část města), na travnaté ploše nedaleko prodejny Albert, jsou umístěny velké moderní sluneční hodiny s číselníkem na přibližně válcové ploše, které doplňuje kalendárium, analema a otvorový ukazatel. Vznikly v 80. letech 20. století (kovář A. Haberman).

geografická poloha 16° 32′ 24″ | 49° 11′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Ostravská 67, 737 01 Český Těšín
http://www.sweb.cz/hvezdarna_tesin

Hvězdárna (otevřena roku 1960) se nachází v areálu Těšínského divadla, provozovatelem je Kulturní a společenské středisko v Českém Těšíně. Členové zdejšího astronomického klubu pořádají každý měsíc pro veřejnost sledování zajímavých objektů noční oblohy. Hlavním přístrojem v kopuli je zrcadlový dalekohled typu newton 500/3000. Součástí nabídky jsou přednášky s astronomickou tematikou, exkurze a besedy pro školy. O akcích hvězdárny je veřejnost informována ve zpravodaji kulturního střediska. Instituce nemá stanoveny žádné otevírací hodiny a její činnost závisí na volném čase členů, jejich nadšení a ochotě.

geografická poloha 18° 36′ 45″ | 49° 44′ 46″ | 250 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.