Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
Žebrák

Nad ránem 24. října 1824 dopadlo několik kamenných meteoritů (chondritů) mezi Žebrákem a Praskolesy. Nalezeny byly dva exempláře s celkovou hmotností 2 kg. Větší z nich je nyní v Národním muzeu v Praze (10x7 cm, 861 g), druhý v Muzeu přírodní historie ve Vídni.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 13° 55′ 0″ | 49° 53′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Mendlovo náměstí 1a, 603 00 Brno
tel. 543 424 043 | http://www.mendel-museum.org | info@mendel-museum.org

Astronomickými pozorováními se v Brně zabýval také Johann Gregor Mendel (1822-1884), botanik a jeden ze zakladatelů genetiky. Kromě známých experimentů s křížením rostlin se po zvolení za opata kláštera na Starém Brně zabýval také meteorologickými pozorováními. To jej v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století přivedlo ke sledování slunečních skvrn, kterým zcela mylně přičítal zásadní vliv na počasí. Bohužel většina jeho kreseb povrchu Slunce se ztratila, v Mendlově muzeu - Muzeu genetiky však dodnes uchovávají jeho jednoduchý zradlový dalekohled (stále funkční) a některé meteorologické přístroje.

Johann Gregor Mendel je také jeden z mála Čechů, jehož jméno se dostalo na povrch našeho vesmírného souseda – Měsíc. Kráter Mendel (na odvrácené straně) má průměr 138 km a nachází se v blízkosti velké impaktní struktury Mendel-Rydberg, objevené až na základě výškových měření sondy Lunar Prospector v roce 1998.

geografická poloha 16° 35′ 38″ | 49° 11′ 28″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U Dráhy 11, 318 00 Plzeň
tel. 377 388 400 | http://hvezdarna.plzen-city.cz | hvezdarna@mmp.plzen-city.cz

Hvězdáři působí v Plzni již pět desetiletí. V současnosti ale jenom v náhradních prostorách (planetárium ZKP-2 je mimo provoz), které tvoří kromě administrativní a technické části i učebna pro 24 osob. Ta slouží pro školní výuku, kroužky a kurzy. Přednášky pro veřejnosti i výstavy se pořádají v zapůjčených prostorách. Pracovníci hvězdárny také organizují pozorování přenosnými dalekohledy v rámci města i mimo něj; letní astronomické praktikum a některá odborná pozorování. Největším přenosným přístrojem je dalekohled Meade LX200R 305/3050. Přehled všech chystaných akcí hledejte ve hvězdárenském zpravodaji.

geografická poloha 13° 20′ 57″ | 49° 44′ 38″ | 350 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kraví hora 2, 616 00 Brno
tel. 541 321 287 | http://www.hvezdarna.cz

Hvězdárna a planetárium Brno byla otevřena v roce 1954 v podobě malé pozorovatelny s otáčivou kopulí o průměru 7 m. V roce 1959 bylo přistavěno planetárium o průměru klenby 8,5 m (projektor ZKP-1), přednáškový sál, pozorovatelna s odsuvnou střechou a několik kanceláří. V roce 1991 vznikla další přístavba se sálem velkého planetária o průměru kopule 17,5 m (projektor Spacemaster). V letech 2010 a 2011 prošla celá budova radikální přestavbou v rámci projektu Přírodovědné exploratorium. V letech 1974 až 2010 organizace nesla pojmenování po polském astronomovi Mikuláši Koperníkovi (tj. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně). Je příspěvkovou organizací statutárního města Brna.

Dnes Hvězdárna a planetárium Brno představuje multivizuální centrum pro popularizaci nejrůznějších věd, především z oblasti neživé přírody. Věnuje se také propagaci brněnských univerzit a velkých vědeckých projektů realizovaných na území města Brna. Prostory jsou ideální pro středně velké kulturní aktivity, stejně jako akce kongresové či incentivní turistiky.

Interiér budovy Hvězdárny a planetária Brno zdobí reprodukce malé části souhvězdí Plachty o rozměrech 7x11 m. Hlavní dominantou nadále zůstává kopule velkého planetária s řadou speciálních projektorů, stejně jako netradiční sedadla. Podzemním podlaží lze nalézt sál exploratoria s interaktivními exponáty, vzorky mimozemských hornin, reprodukcemi vesmírných objektů, jedinečným projekčním systémem atd.

V astronomické pozorovatelně jsou instalovány dalekohledy SCT EdgeHD 356/3910 mm, refraktor 150/2250mm pro veřejná pozorování denní i noční oblohy a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 60 mm. V odborné pozorovatelně je instalován dalekohled SCT 356/3910 mm. Kopule z roku 1954 prošla v roce 2012 částečnou rekonstrukcí, nyní se v ní nachází historická expozice s refraktorem 200/3000 a dalekohled pro pozorování Slunce s filtrem H-alfa o průměru 100 mm.

Hvězdárna a planetárium Brno nabízí pořady pro laickou i odbornou veřejnost, v jejích prostorách se konají nejrůznější kulturní akce a ve spolupráci s Masarykovou univerzitou i odborná pozorování hvězdné oblohy.

geografická poloha 16° 35′ 2″ | 49° 12′ 15″ | 304 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Petřín 205, 118 46 Praha

Před budovou Štefánikovy hvězdárny na Petříně stojí socha československého politika a také astronoma Milana Rastislava Štefánika (1880 - 1919) od akademického sochaře B. Kafky. Generál francouzské armády, letec, diplomat a spoluzakladatel československého státu vystudoval na Univerzitě Karlově astronomii, díky kontaktům s francouzskými astronomy Camille Flammarionem a Julesem Janssenem začal spolupracovat s hvězdárnou v Meudonu, odkud podnikl několik expedic za úplným zatměním Slunce, pomáhal vybudovat pozorovatelnu na tichomořském ostrově Tahiti a alpském Mount Blanku (šestkrát vystoupal na vrchol). Za první světové války vstoupil do francouzské armády (průzkumný letec), organizoval československé legie, a stal se spoluzakladatelem samostatného Československa. Tragicky zemřel při letecké nehodě u Bratislavy 4. května 1919.

geografická poloha 14° 23′ 51″ | 50° 4′ 53″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vnorovy

Za zcela jasné oblohy 9. září 1831 kolem 15. hodiny a 30. minuty sledovala řada očitých svědků pád černého kamene o hmotnosti 3,8 kg (16x10x5 cm) na bažinaté pole sedláka T. Otrhálka z Vnorov, nedaleko Veselí nad Moravou. Událost doprovázela mohutná detonace, kamenný meteorit se zřítil vedle dvojice na poli pracujících žen (po dopadu byl nápadně teplý). Nalezený exemplář putoval do sbírek Muzea přírodní historie ve Vídni.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 17° 23′ 0″ | 48° 57′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
341 01 Slatina

Ve Slatině nedaleko Klatov je u žulového lomu umístěn balvan, na kterém jsou sluneční hodiny ukazující čas zbývající do západu Slunce (rok vzniku 2004).

geografická poloha 13° 11′ 0″ | 49° 27′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Příbram

Večer 7. dubna 1959 osvětlil polovinu Čech i část Moravy velmi jasný meteor, jehož průlet zachytilo také několik speciálních fotografických komor Astronomické observatoře Akademie věd České republiky v Ondřejově. Poprvé v lidské historii se tak podařilo spočítat nejen předcházející dráhu tělesa v kosmickém prostoru, ale i místo pádu jeho ohořelých zbytků. Původní těleso mělo před vstupem do zemské atmosféry průměr přibližně 1 metr, vážilo kolem 15 tun a kolem Slunce se pohybovalo po velmi protáhlé dráze mezi dráhou Merkuru a Jupiteru. Na zemský povrch dopadlo na oba břehy Vltavy mezi Příbramí a Sedlčany několik kilogramů kamenných meteoritů (chondritů).

Největší z nich byl nalezen u vesničky Luhy již dva dny po události (4,5 kg), v dalších týdnech se podařilo odhalit ještě meteorit u obce Velká, kam se do lánu ovsa zřítil exemplář o hmotnosti 0,8 kg, třetí v jetelině u obce Hojšín (0,4 kg) a poslední u Dražkova (0,1 kg). Všechny čtyři vzorky prvního "meteoritu s rodokmenem" jsou dnes uloženy v Národním muzeu v Praze. Událost byla za vznik Evropské bolidové síti (viz samostatný odkaz).

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 14° 2′ 0″ | 49° 40′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
Prakšická 2222, 688 01 Uherský Brod
tel. 572 634 690 | www. hvezdarnaub.cz | hvezdarna@ub.cz

Hvězdárna byla založena v roce 1961, poté prošla několika přestavbami a rozšířeními. Disponuje coude refraktorem Zeiss Jena 150/2250. V kopuli je instalován zrcadlový dalekohled newton 500/2500 naváděný počítačem. Oba přístroje slouží také k odborné činnosti. Dále je zde spektrohelioskop k pozorování slunečních erupcí a protuberancí. V roce 2012 proběhla rekonstrukce pozorovatelny, původní odsuvná střecha byla vyměněna za otočnou kopuli.

Hvězdárna je osvětové-kulturní zařízení, jehož cílem je popularizovat astronomii, kosmonautiku a příbuzné obory mezi širokou veřejností. Největší podíl mají děti a mládež z mateřských, základních, středních škol, gymnázií a učilišť. V letních měsících hvězdárnu navštěvují lázeňští hosté z Luhačovic a další turisté. Velká pozornost je věnována výuce astronomie v kurzech, které vedou zkušení členové astronomického kroužku hvězdárny. Absolventi pak mohou vykonávat samostatnou demonstrátorskou činnost u dalekohledů, při exkurzích škol, návštěvách veřejnosti, i při pozorování zajímavých astronomických úkazů. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena k večernímu pozorování ve středu a v pátek po setmění.

geografická poloha 17° 38′ 46″ | 49° 2′ 16″ | 310 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Nosačická 1713, 274 01 Slaný
tel. 312 525 730 | http://www.volny.cz/hvezdarna | hvezdarna@volny.cz

Tím nejzajímavějším, co může Městská hvězdárna ve Slaném nabídnout, jsou bezpochyby veřejná pozorování denní i noční oblohy (za jasného počasí po celý rok) doprovázená odborným výkladem zaměstnanců hvězdárny. Kromě toho je možné si prohlédnout přístrojové vybavení hvězdárny a astronomicky zaměřené výstavy (např. expozici minerálů). Oblíbené jsou také přednášky z astronomie a kosmonautiky. Městská hvězdárna připravuje pro všechny věkové kategorie žáků a studentů audiovizuální pořady doplňující školní výuku. Součástí programů pro školy je pozorování Slunce.

Hvězdárna, která byla otevřena v květnu 1963, má v současnosti jednu otočnou kopuli. Hlavním přístrojem je zrcadlový dalekohled typu cassegrain 500/7800, doplněný refraktorem 110/2004. Velký dalekohled i s montáží je v provozu pro veřejnost od roku 2002.

geografická poloha 14° 5′ 24″ | 50° 14′ 12″ | 320 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.