Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
691 82 Novosedly 3

Před základní školou v Novosedlích nedaleko Mikulova jsou zřídka se vyskytující kulové sluneční hodiny s kulisou (zhotovil Z. Bětík v roce 2005).

geografická poloha 16° 29′ 35″ | 48° 50′ 11″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U smíchovského hřbitova 1, 150 00 Praha

Na smíchovském hřbitově na Malvazinkách je sloup se čtveřicí slunečních hodin a reliéfy biblických postav. Vznikly v roce 1737 a rekonstruovány byly v roce 2002. Na jednotlivých hodinách jsou latinské nápisy "Kopím probodený smiluj se nad námi", "Matko bolestná, modli se za nás", "Otřtinovaný, ztlučený, slituj se nad námi" a "Muži andělský, modli se za nás". Podobně sluneční hodiny jsou i v Kinského zahradě na Smíchově.

geografická poloha 14° 23′ 22″ | 50° 3′ 43″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní 154, 381 01 Český Krumlov-Vnitřní Město

V Českém Krumlově na jižním průčelí hotelu Růže se nacházejí asi nejbohatší sluneční hodiny v České republice – bez nadsázky se jedná o skutečný "sluneční orloj". Kromě pravého místního slunečního času ukazují i datum (znamení zvěrokruhu), dobu trvání dne, čas uplynuvší od východu a zbývající do západu Slunce.

Hotel Růže je bývalá jezuitská kolej, kterou podle projektu P. Alexandera postavil v letech 1586 až 1588 Baltazar Maggi z Arogna. Hodiny zdobí řada latinských nápisů – "Jak dlouhý den a kam slunce obrací otěže, o tom poučuje žlutá čára, když se jí dotkne prostřední koule; kolik je hodin světla, ukazují červené; kolik uplynulo, označují modré čáry.", "V hodinu, kterou sotva čekáš, které se neobáváš, smrt jako zloděj požene kořist - zda jsi připraven? Jak je moudrý ten a žije dlouho, který žije okamžiku a každou hodinu se děsí nenadálých střel.", z nich mj. vyplývá, že vznikly před rokem 1600 (záznamy o renovaci z roku 1602, 1718 a 1898).

Kromě těchto se ale v Českém Krumlově nachází řada dalších zajímavých slunečních hodin (Budějovická brána, průčelí bývalého zámeckého pivovaru, štít budovy zámku).

geografická poloha 14° 19′ 2″ | 48° 48′ 37″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Thákurova 7, 166 29 Praha
http://www.fsv.cvut.cz

Na střeše Stavební fakulty Českého vysokého učení technického v Praze se nachází mála pozorovatelna s kopulí. Nejspíš není nijak využívána (alespoň ne k astronomickým účelům).

geografická poloha 14° 23′ 14″ | 50° 6′ 12″ | 257 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Želatovská, 750 02 Přerov
tel. 581 203 719

O stavbu hvězdárny se v Přerově nejrůznější nadšenci pokoušeli již od 30. let 20. století, jednoduchá pozorovatelna z dvojice montovaných domků byla nakonec otevřena až v květnu 1970. Hvězdárna se nachází na východním okraji Přerova, směrem na obec Želátovice, na kopci "U hrušky", v blízkosti silnice E150. Pod odsuvnou střechou je instalována celá řada dalekohledů, např. reflektor 500/3000 mm, refraktory 130/500 mm a 80/1210 mm a další. Disponuje také přednáškovým sálem, malou knihovnou a nocležnou. V 70. letech 20. století byla místem, kde se pořádaly tzv. meteorářské expedice. O jejím současném stavu a přístupnosti bohužel není nic známo.

geografická poloha 17° 28′ 47″ | 49° 26′ 50″ | 250 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Karlovo náměstí 23 ,120 00 Praha

Na Novoměstské radnici na rohu Karlova náměstí a Vodičkovy ulice je zazděn "loket", délková míra 59,1 cm, podle které si kupci cejchovali vlastí měřidla. Československá republika přistoupila na metrický systém jednotek SI až v roce 1922. Jednotkou délky se stal 1 metr, definovaný speciální platinovou tyčí, jejíž délka vycházela (mylně) z desetimilionté části kvadrantu zemského poledníku. Od roku 1983 je ale metr definován jako délka dráhy, kterou projde světlo ve vakuu za 1/299 792 458 sekundy. Kopie původního platinového metru z roku 1928 připadla při dělení Československa Slovenské republice a je uložena v Bratislavě.

geografická poloha 14° 25′ 16″ | 50° 4′ 42″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Husova 77, 511 01 Turnov

Turnovská hvězdárna byla vybudována v 60. letech 20. století, v kopuli o průměru 6 metrů se ukrývá refraktor 160/2600, reflektor typu newton 200/1200 a Somet binar 25x100. Slouží potřebám astronomického kroužku, po předchozí dohodě je využívána třídami turnovských škol k doplňkové výuce. Akce pro veřejnost (pozorovací večery, přednášky) jsou oznámovány v místních sdělovacích prostředcích. Adresa je adresou sídla Střediska pro volný čas dětí a mládeže, které zastřešuje činnost astronomického kroužku, vlastní hvězdárna stojí na Vrchhůře (jihovýchodní část Turnova, poblíž silnice E442).

geografická poloha 15° 9′ 46″ | 50° 34′ 45″ | 316 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 

Na barokní faře v Mníšku u Liberce je dvojice slunečních hodin z poloviny 18. století (renovovány 1997). Na jedněch je latinský nápis "Žij spravedlivě a cti boha. Hodiny běží, pamatuj na konec. Roku 1767 vytvořil M.J." Fara se nachází na křižovatce ulic Fojtecká a Oldřichovská, v blízkosti kostela sv. Mikuláše.

geografická poloha 15° 3′ 22″ | 50° 49′ 52″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Královská obora 233, 170 00 Praha
http://sdruzeni.hvezdarna.cz

Sdružení hvězdáren a planetárií je dobrovolnou organizací českých a slovenských hvězdáren, stejně jako dalších právnických či fyzických osob. Spolupracuje při ochraně obecných i specifických zájmů hvězdáren, podílí se na přípravě předpisů a norem, pomáhá svým členům formou poradenské, expertní a koordinační činnosti, zajišťuje vzájemnou informovanost o věcech společného zájmu, ovlivňuje odborný růst pracovníků hvězdáren a může své členy zastupovat ve sporech týkajících se astronomické činnosti.

Občanské sdružení vzniklo na počátku roku 1991, dnes je jeho členem většina velkých hvězdáren (planetárií) a řada menších institucí, včetně jednotlivců. Za tu dobu se podílelo na vydání řady astronomických publikací, například Hvězdné nebe bez dalekohledu, Báječný svět hvězd, Hvězdářská antiročenka 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002, Vademecum demonstrátora hvězdárny, několika datafonů, vzdělávacích plakátů, astronomických CD a sborníků ze seminářů.

Sdružení hvězdáren a planetárií se také podílí na přípravě této Astronomické mapy České republiky.

geografická poloha 14° 25′ 40″ | 50° 6′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
V Pevnosti 5b, 128 00 Praha
http://www.praha-vysehrad.cz

Místo "pobytu" kněžny Libuše s knížetem Přemyslem a inspirace Johannesa Keplera v "Měsíčním snu". Dnes se zde mj. nachází "národní hřbitov" Slavín, kde spočívají ostatky mnoha slavných astronomů a fyziků. Poblíž chrámu sv. Petra a Pavla najdete náhrobky např. Zdeňka Kopala (těsné dvojhvězdné systémy), Jaroslava Heyrovského (Nobelova cena za chemii), Františka Křižíka, Josefa Jana Friče (spoluzakladatel observatoře v Ondřejově) nebo Karla Čapka.

Jaroslav Heyrovský (1890-1967) je jeden z mála Čechů, po kterém byl pojmenován měsíční kráter. Má průměr 16 km a nachází se poblíž známého Mare Orientale (ze Země je pozorovatelný jen za výjimečně příznivé librace).

geografická poloha 14° 25′ 4″ | 50° 3′ 53″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.