Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
Brno

Instantní astronomické noviny (zkr. IAN) vznikly 9. října 1997 na brněnské hvězdárně jako pokračovatel internetových stránek Instantní Bílý trpaslík, zpravodaje společnosti Amatérská prohlídka oblohy.

V pravěku českého internetu představovaly nové médium, kterým chtěl spolek nadšenců seznamovat veřejnost s novinkami z astronomie a kosmonautiky. V IAN jste nalezli kromě novinek, také rozhovory, multimediální překvapení, systém alertů na mobilní telefon (v případě polárních září nebo jiných výjimečných událostí), záznamy přednášek, galerii krásných astronomických snímků a mnohé další informace.

V průběhu let se na stránkách Instantních astronomických novin v průměru pravidelně objevovaly tři stovky článků ročně, které si přečetlo několik tisíc čtenářů nejen z České republiky, ale také ze Slovenska a vůbec jakéhokoli místa, kde se nacházejí česky mluvící astronomičtí nadšenci.

Instantní astronomické noviny zanikly někdy v průběhu roku 2009.

geografická poloha 16° 0′ 0″ | 49° 0′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Dukelská 1, 370 51 České Budějovice
tel. 387 311 528 | http://www.muzeumcb.cz | muzeumcb@muzeumcb.cz

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích bylo založeno v roce 1877 jako jedno z nejstarších regionálních muzeí. Budova je momentálně v rekonstrukci, předpokládané otevření v roce 2014. Mezi pobočky Muzeum koněspřežky, Tvrz Žumberk u Nových Hradů a Památník Jana Žižky z Trocnova u Borovan.

geografická poloha 14° 28′ 36″ | 48° 58′ 21″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
382 21 Kájov

V Kájově nedaleko Českého Krumlova jsou na věži kostela Nanebevzetí Panny Marie troje sluneční hodiny, další čtvery pak na přilehlém kostelíku a faře. Vznikly snad počátkem 18. století (sám kostel ale pochází ze století patnáctého).

geografická poloha 14° 15′ 30″ | 48° 48′ 32″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Náměstí Jana Karafiáta 71, 592 42 Jimramov
http://jimramov.e-vysocina.cz/

V Jimramově na rozhraní Čech a Moravy poblíž Žďáru nad Sázavou najdete na domu U Slunce (náměstí Jana Karafiáta 71) pamětní desku připomínající narození Karla Slavíčka (1678-1735). Tento jezuitský matematik, fyzik, astronom i hudebník se stal členem misie do Číny, kde se zabýval studiem měsíčních liberací, zatmění Měsíce, prováděl též geometrická měření Pekingu. Psal čínsky a latinsky. Je pochován na hřbitově poblíž městského paláce., na dosud zachovaném náhrobku je dokonce uvedeno Slavíčkovo jméno v čínštině - Jen Tiale Chuej-chou.

geografická poloha 16° 13′ 33″ | 49° 38′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
náměstí Svobody, 263 01 Dobříš

Na kostele Nejsvětější trojice v Dobříši, nedaleko Příbrami, jsou cenné Engelbrechtovy sluneční hodiny z roku 1797 (renovovány v roce 2005).
Vlastní kostel byl vystavěn v letech 1794 až 1797 za Františka Gundakara I. knížete z Colloredo-Mannsfeldu (1731-1837) a jeho manželky Marie Izabely Anny Lidmily (1712-1780).

geografická poloha 14° 10′ 40″ | 49° 46′ 56″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
120 00 Praha-Vinohrady

V pražských Havlíčkových sadech lze nalézt rozpadající se zazděný výklenek s umělým jezírkem a skalkou, u kterého od jara 1921 až do jara 1923 konala pravidelná pozorování večerní oblohy nově ustavená Česká astronomická společnost.

Česká astronomická společnost (http://www.astro.cz), jako spolek sdružující zájemce o astronomii z nejširších vrstev obyvatelstva, vznikla 8. prosince 1917. Patří tak mezi nejstarší vědecké společnosti nejen v České republice. U její kolébky stáli takoví významní astronomové jako Vojtěch Šafařík, Antonín Bečvář, Josef Klepešta, Karel Anděl, František Nušl a mnozí další.

Je příznačné, že řada těchto amatérů i profesionálů byla nakonec poctěna kráterem na Měsíci - bohužel na jeho odvrácené straně. Bečvář je kráter o průměru 67 km, Nušl je jenom o 6 km menší a Šafařík má v průměru 27 kilometrů.

Česká astronomická společnost od roku 1920 vydávala výjimečný časopis Říše hvězd (zanikl počátkem 90. let dvacátého století), jehož prostřednictvím významně ovlivňovala astronomický život v celém tehdejším Československu (především v době první republiky a za druhé světové války). Díky nezměrnému úsilí jejích členů před druhou světovou válkou také vybudovala Štefánikovu hvězdárnu na Petříně (1928), která je nyní součástí Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy.

Česká astronomická společnost je v současnosti občanských sdružením asi pěti stovek amatérů a profesionálů, s řadou regionálních i tématických poboček a přidružených organizací.

geografická poloha 14° 26′ 36″ | 50° 4′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Blansko

Večer 25. listopadu 1833 došlo k hromadnému pádu kamenných meteoritů (chondritů) severozápadně od Blanska. Událost doprovázely velmi nápadné světelné efekty, které bylo možné sledovat nejen v Olomouci (50 km od místa dopadu), ale také v Opavě (110 km) a ve Vídni (120 km). Obyvatelé mnoha okolních obcí se domnívali, že "hoří celé Blansko", neboť se záře meteoru odrážela od mraků a přízemní mlhy.

Bezprostředně po průletu byly slyšitelné hromové rány, k pádu meteoritů pak došlo za silného hukotu. Není proto divu, že celá událost byla pokládána za skutečného "ohnivého draka". Díky náhodné přítomnosti sběratele meteoritů K. Reichenbacha se vzápětí rozběhla rozsáhlá pátrací akce, během které se podařilo nalézt sedm menších meteoritů. Další exemplář (větší než předcházející s hmotností 125 g) byl objeven J. Wankelem až 33 roků po události, dnes je uložen v Moravském zemském muzeu v Brně. Ostatní meteority najdete v řadě jiných sbírek, např. Národním muzeu v Praze nebo v Muzeu přírodní historie ve Vídni.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 16° 38′ 0″ | 49° 22′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Jabloňová 231, 755 11 Vsetín
tel. 571 411 819 | http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz | info@hvezdarna-vsetin.cz

Hvězdárna Vsetín byla otevřena v roce 1950 z iniciativy členů místní pobočky Československé astronomické společnosti. V roce 2005 se stala součástí Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně. Na hvězdárně jsou pořádány přednášky a besedy nejen pro veřejnost, ale především pro základní a střední školy z východní části Zlínského kraje. Pro zájemce jsou zajišťována astronomická pozorování Slunce i noční oblohy refraktorem 200/3000 s hledáčkem 120/2800. Pro některá odborná pozorování je k dispozici i reflektor typu newton 150/1200 se CCD kamerou. Jako malé zařízení nabízí Hvězdárna Vsetín návštěvníkům méně formální přístup k popularizaci astronomie než je obvyklý u velkých organizací tohoto typu.

geografická poloha 17° 59′ 47″ | 49° 20′ 39″ | 389 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Koperníkova 3062, 415 01 Teplice
tel. 417 539 289, 417 576 571 | http://www.hapteplice.cz/ | hap@hapteplice.cz

Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích (otevřená roku 1963) nabízí jak programy pro školní výpravy, tak i veřejnost. Pro pozorování Slunce je hvězdárna vybavena pestrou škálou nejrůznějších přístrojů (včetně chromosférického refraktoru 90/2100 s H_alfa filtrem). Objekty večerní oblohy mohou návštěvníci sledovat reflektorem typu cassegrain 150/2250, resp. newton 300/1500.

Teplické planetárium (u ZŠ Koperníkova na sídlišti Šanov II) o průměru projekční kopule 10 metrů je vybaveno přístrojem ZKP-2, s ohledem na vybavení se tak řadí mezi nejmodernější malá planetária v České republice.

Zatímco teplické planetárium leží v areálu základní školy Koperníkova, hvězdárna se nachází asi 1 km jihozápadním směrem na Písečném vrchu. Zájemci mohou navštívit také pobočku – Hvězdárnu dr. Antonína Bečváře v Mostě na hradě Hněvín.

geografická poloha 13° 51′ 16″ | 50° 38′ 44″ | 270 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Lidické náměstí, 400 01 Ústí nad Labem

Na Lidickém náměstí v Ústí nad Labem najdete sluneční hodiny kombinované s fontánou s číselníkem na šikmé ploše. Postaveny byly v roce 1965 (P. Příhoda, S. Hanzík), rozsáhle rekonstruovány v roce 2005. Fontána je nyní v noci nasvícená a tvoří dominantu centra krajského města.

geografická poloha 14° 2′ 13″ | 50° 39′ 37″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.