Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
Kulturní zařízení města Boskovice, kpt. Jaroše 15, 680 01 Boskovice
tel. 516 453 544 | http://www.kulturaboskovice.cz/hvezdarna.htm

Hvězdárna Boskovice je umístěna v budově Základní umělecké školy na náměstí 9. května. Pro pozorování jsou k dispozici dva reflektory typu newton 240/1440 s pevnou montáží a přenosný 125/900. Hvězdárna je v provozu od roku 1961, v roce 1997 proběhla její celková rekonstrukce.
Návštěvu je nezbytné předem telefonicky domluvit (skupiny pěti až dvaceti zájemců), podmínkou je pouze jasné počasí.

geografická poloha 16° 39′ 55″ | 49° 29′ 14″ | 379 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha
tel. 731 167 679 | http://tynska.farnost.cz

V kostelu Panny Marie před Týnem (pol. 14. století), jenž tvoří jednu z dominant Staroměstského náměstí, leží vpravo od hlavního oltáře hrob dánského astronoma Tychona Brahe (1546-1601), zhotovený ze slivenského mramoru Jakubem Tipotiusem. Latinský nápis v překladu znamená: "Ni lesk, ni poklady, Umění toliko žezlo věčně trvá. Léta páně 1601 dne 24. října umřel jest šlechetný a osvícený pán Tycho Brahe, pán na Knutsdorpu, přednosta Uranienburku a Jeho Cís. král. Milosti tajný rada. Jeho kosti zde odpočívají". Podle dochovaných záznamů pohřební řeč za Tychona Brahe přednesl doktor Jan Jesenský, v průvodu kráčel i astronomův oblíbený kůň. Po jeho boku je pohřbena i manželka Kristen (+1604).

Tento nejvýznamnější pozorovatel 16. století zpočátku pobýval na dánském ostrově Hven (dnes ostrov Ven ve Švédsku), kde roku 1575 vybudoval observatoře Uranienborg a Stjerneborg. V roce 1599 byl císařem Rudolfem II. pozván do Prahy, nejdříve krátce pobýval v Benátkách nad Jizerou, později nedaleko Pražského hradu. Jeho plány však zmařila náhlá smrt v roce 1601.

Tycho Brahe pozoroval v listopadu 1572 výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeji, vytvořil kompromisní kosmologickou teorii (Země je středem vesmíru, kolem obíhá Měsíc a Slunce s planetami) a přesným měřením paralaxy dokázal, že se komety nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě jeho vynikajících pozorování (především planety Mars) formuloval Johannes Kepler zákony o oběhu planet.

Tycho Brahe má po Praze hned několik památníků – před Keplerovým gymnáziem na Hradčanech a na ulici Nový svět 1/76 v místech domu, kde dočasně pobýval. Traduje se, že v letohrádku Belvedér byly uloženy Tychonovy astronomické přístroje a snad odtud s Keplerem i pozoroval.

Nejvýznamějším astronomickým dílem, které Tycho sepsal za svého (bohužel krátkého) pobytu v Praze je "Astronomiae instauratae progymnasmata" (vydané 1603), ve kterém uvádí že jím objevená nová hvězda (supernova 1572) a nápadné komety neměly měřitelnou paralaxu. Byly tedy od Země vzdáleny víc než Měsíc. Nejcennější dochované památky – knihy – na Tychona Brahe najdete v Klementinu, jsou v původní renesanční vazbě s portrétem majitele a jeho erbem.

V literatuře se s oblibou zdůrazňuje poněkud kuriózní smrt Tychona Brahe: 13. října 1601 se zúčastnil hostiny u Petra Voka z Rožmberka. Zvyklosti prý nedovolovaly nikomu vstát od stolu dříve než hostitel, a proto musel Tycho tak dlouho potlačovat svou potřebu, až mu praskl močový měchýř. O několik dní později na to zemřel.
Podle všech náznaků sice na selhání ledvin skutečně zemřel – ne však proto, že by se nemohl kvůli dvorní etiketě vymočit, nýbrž na vážné (tehdy neléčitelné) onemocnění ledvin nebo močového ústrojí.

geografická poloha 14° 25′ 21″ | 50° 5′ 16″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
382 21 Kájov

V Kájově nedaleko Českého Krumlova jsou na věži kostela Nanebevzetí Panny Marie troje sluneční hodiny, další čtvery pak na přilehlém kostelíku a faře. Vznikly snad počátkem 18. století (sám kostel ale pochází ze století patnáctého).

geografická poloha 14° 15′ 30″ | 48° 48′ 32″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Oblastní muzeum v Litoměřicích, Mírové náměstí 40, 412 01 Litoměřice

Na budově bývalé renesanční radnice na Mírovém náměstí (dnes muzeum) jsou zrestaurované sluneční hodiny od Jana Engelbrechta (poč. 19. století). Další zajímavé sluneční hodiny z konce 18. století najdete na nádvoří bývalého kláštera (dnes dívčí internát). Ukazují čas, datum i hodiny od východu a západu Slunce, doplněny jsou latinskými nápisy "Hora incerta" ("Hodina nejistá"), "Certa Mors" ("Smrt jistá"), horní nápis snad "Vigilate ergo" ("Proto bděte").

geografická poloha 14° 8′ 0″ | 50° 32′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Stonařov

Krátce před šestou hodinou ranní 22. května 1808 se v okolí Stonařova zřítilo 200 až 300 vzácných meteoritů, tzv. achondritů. Událost doprovázel ohnivý kužel na obloze, zvukové efekty a také silná mlha. Jeden meteorit dopadl v těsné blízkosti očitého svědka přímo na náměstí ve Stonařově. Celkem byla zasažena oblast o průměru asi 8 km, úhrnná hmotnost meteoritů se odhaduje na více než 50 kg, většina z nich ale dosahovala velikosti vlašského ořechu. Největší exempláře (až 6,3 kg) vlastní Muzeum přírodní historie ve Vídni, v českých sbírkách je najdete například v Národním muzeu v Praze, Moravském zemském muzeu v Brně a Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

Odborníci se dnes shodují v názoru, že meteority pocházejí z planetky Vesta, která se pohybuje mezi Marsem a Jupiterem. Meteority mohly být vymrštěny při srážce s jinou planetkou, což kromě chemického složení meteoritů a Vesty, dokazuje i velký kráter na povrchu planetky (průměr kráteru 460 km, hloukba 13 km) objevený Hubblovým kosmickým dalekohledem. Výjimečný původ tak dělá ze stonařovských meteoritů jedny z nejvzácnější meteoritů na světě.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 15° 34′ 0″ | 49° 17′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní náměstí, 746 01 Opava-Město

Model z roku 2006 znázorňuje sluneční soustavu zmenšenou v poměru 1:626 576 000. Díky němu poznáte nejen významné pamětihodnosti Opavy, ale zároveň získáte věrnou představu o rozlehlosti a "prázdnotě" vesmíru, ve kterém žijeme. Přímá vzdálenost mezi Sluncem a nejodlehlejším Plutem je devět kilometrů, navštívíte např. náměstí sv. Hedviky, pevnost v Milostovicích a nebo Arboretum Nový dvůr.

Každou planetu najdete v podobě menší či větší kuličky s plaketou. Na ní je stručný popis a seznam umístění všech objektů. Kromě 8 planet obsahuje stezka i Pluto a dvě planetky hlavního pásu (Oppavia a Silesia). Tyto planetky objevil zdejší rodák Johann Palisa, jehož jméno nese Hvězdárna a planetárium v Ostravě. Oppavia je latinský název pro Opavu a Silesia pro Slezsko.

Stezka začíná u kašny na Horním náměstí, před tzv. Hláskou. Zde se také nachází Městské informační centrum, kde o celém modelu získáte základní informace.

geografická poloha 17° 54′ 8″ | 49° 56′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Antonína Sovy 743, 393 01 Pelhřimov – sídlo sdružení
tel. +420 777 889 193 | http://www.astroklub.cz/ | akp.pe@email.cz

Občanské sdružení Astronomický klub (zal. 1994) se věnuje popularizaci astronomie na Vysočině, zejména v okrese Pelhřimov, pořádá pravidelná pozorování pro veřejnost i nepravidelná pozorování zajímavých úkazů na denní i noční obloze. Organizuje též populárně vědecké přednášky pro základní a střední školy. Klub má k dispozici několik přenosných astronomických dalekohledů, zejména newton 200/1000 a newton 114/900 a 76/700.

geografická poloha 15° 12′ 59″ | 49° 25′ 45″ | 506 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Nový svět 1, 118 00 Praha

Pamětní deska na barokním domě "U zlatého noha" nedaleko Hradčanského náměstí a kostela sv. Jana Nepomuckého připomíná krátký pobyt Tycho Brahe v roce 1601, než se přestěhoval do domu po vícekancléři Jakubovi Kurzovi.

geografická poloha 14° 23′ 35″ | 50° 5′ 27″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Horní Nová Ves 68, 507 81 Lázně Bělohrad

Rodný dům Emila Buchara (1901-1979), významného českého astronoma, připomíná pamětní deska na Horní Nové Vsi 68. Objevil první českou planetku (pojmenoval ji po své matce Tynka), pozorování první umělé družice Sputnik 1 v roce 1957 využil ke zpřesnění zploštění planety Země.

geografická poloha 15° 34′ 57″ | 50° 26′ 40″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámek 49, 294 71 Benátky nad Jizerou
tel. 326 316 682 | http://www.benatky.cz/muzeum

Za vlády císaře Rudolfa II. pobýval v první polovině roku 1600 v zámku v Benátkách nad Jizerou dánský astronom Tycho Brahe (1546-1601). Právě zde poprvé došlo k unikátnímu setkání: nejlepší pozorovatel dané epochy, tj. Tycho Brahe, začal osobně spolupracovat s nejlepším teoretikem, tj. Johannesem Keplerem. I když se zde uvažovalo o vybudování hvězdárny, oba astronomové záhy přesídlili do Prahy. Krátký pobyt Tychona Brahe na zámku přibližuje stálá expozice se zachovaným "Benáteckým poledníkem" (náhodně nalezen při novodobé opravě místnosti), jenž vyměřil sám slavný pozorovatel (14º 59´ 34").

geografická poloha 14° 49′ 22″ | 50° 17′ 27″ | 210 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.