Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
Hvězdárna Jaroměř, 551 01 Jaroměř
http://www.observatory.tk | hvezdarna@yahoo.com

Původní hvězdárna v Jaroměři byla otevřena již v roce 1967. Její součástí se stala nejen dvojice pětimetrových kopulí (v jedné s refraktorem 13 cm), ale také přednášková místnost (pro 60 posluchačů), klubovna či dílna. Kromě toho disponovala několika menšími přístroji, včetně fotografických komor. Bohužel, během požáru v roce 1991, byla prakticky celá hvězdárna zničena. Na počátku 21. století však poblíž původního místa vznikla nová, soukromá pozorovatelna s kopulí o průměru 3 metry, vybavená dalekohledem typu cassegrain o průměru objektivu 20 cm. Její návštěva je možná pouze po předchozí dohodě.

geografická poloha 15° 54′ 37″ | 50° 21′ 23″ | 276 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Náměstí Jana Karafiáta 71, 592 42 Jimramov
http://jimramov.e-vysocina.cz/

V Jimramově na rozhraní Čech a Moravy poblíž Žďáru nad Sázavou najdete na domu U Slunce (náměstí Jana Karafiáta 71) pamětní desku připomínající narození Karla Slavíčka (1678-1735). Tento jezuitský matematik, fyzik, astronom i hudebník se stal členem misie do Číny, kde se zabýval studiem měsíčních liberací, zatmění Měsíce, prováděl též geometrická měření Pekingu. Psal čínsky a latinsky. Je pochován na hřbitově poblíž městského paláce., na dosud zachovaném náhrobku je dokonce uvedeno Slavíčkovo jméno v čínštině - Jen Tiale Chuej-chou.

geografická poloha 16° 13′ 33″ | 49° 38′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Kraví hora 3, 616 00 Brno
http://www.physics.muni.cz/mb

Pozorovatelna Masarykovy univerzity byla vybudována spolu s první částí Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně v padesátých letech 20. století, dnes je spravována Katedrou teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty (Kotlářská 2, 616 00 Brno). Vybavená je reflektorem 600/2780 (až do vybudování "dvoumetru" v Onřejově se jednalo o největší astronomický přístroj v tehdejším Československu), původní fotoelektrický fotometr byl na sklonku 20. století nahrazen výkonnější CCD kamerou. Hlavním pozorovacím programem je fotometrie aktivních galaktických jader, proměnných hvězd, nov a supernov. Přístroj využívají jak pracovníci univerzity, tak studenti Přírodovědecké fakulty. Pozorovatelna není běžně přístupná veřejnosti.

geografická poloha 16° 35′ 0″ | 49° 12′ 16″ | 304 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Staroměstské náměstí 1, 110 00 Praha
tel. 731 167 679 | http://tynska.farnost.cz

V kostelu Panny Marie před Týnem (pol. 14. století), jenž tvoří jednu z dominant Staroměstského náměstí, leží vpravo od hlavního oltáře hrob dánského astronoma Tychona Brahe (1546-1601), zhotovený ze slivenského mramoru Jakubem Tipotiusem. Latinský nápis v překladu znamená: "Ni lesk, ni poklady, Umění toliko žezlo věčně trvá. Léta páně 1601 dne 24. října umřel jest šlechetný a osvícený pán Tycho Brahe, pán na Knutsdorpu, přednosta Uranienburku a Jeho Cís. král. Milosti tajný rada. Jeho kosti zde odpočívají". Podle dochovaných záznamů pohřební řeč za Tychona Brahe přednesl doktor Jan Jesenský, v průvodu kráčel i astronomův oblíbený kůň. Po jeho boku je pohřbena i manželka Kristen (+1604).

Tento nejvýznamnější pozorovatel 16. století zpočátku pobýval na dánském ostrově Hven (dnes ostrov Ven ve Švédsku), kde roku 1575 vybudoval observatoře Uranienborg a Stjerneborg. V roce 1599 byl císařem Rudolfem II. pozván do Prahy, nejdříve krátce pobýval v Benátkách nad Jizerou, později nedaleko Pražského hradu. Jeho plány však zmařila náhlá smrt v roce 1601.

Tycho Brahe pozoroval v listopadu 1572 výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeji, vytvořil kompromisní kosmologickou teorii (Země je středem vesmíru, kolem obíhá Měsíc a Slunce s planetami) a přesným měřením paralaxy dokázal, že se komety nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě jeho vynikajících pozorování (především planety Mars) formuloval Johannes Kepler zákony o oběhu planet.

Tycho Brahe má po Praze hned několik památníků – před Keplerovým gymnáziem na Hradčanech a na ulici Nový svět 1/76 v místech domu, kde dočasně pobýval. Traduje se, že v letohrádku Belvedér byly uloženy Tychonovy astronomické přístroje a snad odtud s Keplerem i pozoroval.

Nejvýznamějším astronomickým dílem, které Tycho sepsal za svého (bohužel krátkého) pobytu v Praze je "Astronomiae instauratae progymnasmata" (vydané 1603), ve kterém uvádí že jím objevená nová hvězda (supernova 1572) a nápadné komety neměly měřitelnou paralaxu. Byly tedy od Země vzdáleny víc než Měsíc. Nejcennější dochované památky – knihy – na Tychona Brahe najdete v Klementinu, jsou v původní renesanční vazbě s portrétem majitele a jeho erbem.

V literatuře se s oblibou zdůrazňuje poněkud kuriózní smrt Tychona Brahe: 13. října 1601 se zúčastnil hostiny u Petra Voka z Rožmberka. Zvyklosti prý nedovolovaly nikomu vstát od stolu dříve než hostitel, a proto musel Tycho tak dlouho potlačovat svou potřebu, až mu praskl močový měchýř. O několik dní později na to zemřel.
Podle všech náznaků sice na selhání ledvin skutečně zemřel – ne však proto, že by se nemohl kvůli dvorní etiketě vymočit, nýbrž na vážné (tehdy neléčitelné) onemocnění ledvin nebo močového ústrojí.

geografická poloha 14° 25′ 21″ | 50° 5′ 16″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Maiselova 18, 110 00 Praha

Židovské hodiny na věži bývalé židovské radnice u Staronové synagogy pocházejí z 18. století (vznikla přestavbou původní radnice Mordechaje Maisela ze 16. století). Jelikož se většina východních jazyků čte zprava doleva, točí se i tyto hodiny obráceně. Naše malá ručička je u židovských velká a naopak, jednotlivé číslice jsou zobrazeny písmeny hebrejské abecedy. Dnes je v budově sídlo Rady židovských náboženských obcí.

geografická poloha 14° 25′ 7″ | 50° 5′ 22″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Státní zámek Velké Losiny, 788 15 Velké Losiny
http://www.losiny-zamek.cz/

Renesanční zámek ve Velkých Losinách se sice "proslavil" především inkvizičními procesy v osmdesátých letech 17. století, při kterých byla upálena celá řada nevinných obětí, na krásné sgrafitové omítce zde ale najdete i jednoduché sluneční hodiny z počátku 17. století, které prošly v roce 1999 celkovou obnovou.

geografická poloha 17° 1′ 52″ | 50° 1′ 23″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zahrádky 42, 378 53 Zahrádky

Před obecním úřadem v Zahrádkách nedaleko Jindřichova Hradce jsou od roku 2002 umístěny analematické sluneční hodiny se znameními zvěrokruhu, u kterých se člověk stává nezbytným ukazatelem (zhotovil Jan Zeman). Nechybí ani podrobný popis funkce hodin.

geografická poloha 15° 14′ 31″ | 49° 12′ 3″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Oblastní muzeum v Litoměřicích, Mírové náměstí 40, 412 01 Litoměřice

Na budově bývalé renesanční radnice na Mírovém náměstí (dnes muzeum) jsou zrestaurované sluneční hodiny od Jana Engelbrechta (poč. 19. století). Další zajímavé sluneční hodiny z konce 18. století najdete na nádvoří bývalého kláštera (dnes dívčí internát). Ukazují čas, datum i hodiny od východu a západu Slunce, doplněny jsou latinskými nápisy "Hora incerta" ("Hodina nejistá"), "Certa Mors" ("Smrt jistá"), horní nápis snad "Vigilate ergo" ("Proto bděte").

geografická poloha 14° 8′ 0″ | 50° 32′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Lesnická 7, 150 00 Praha

Jeden z nejznámějších fyziků 20. století vyučoval v roce 1910 a 1911 jako profesor teoretické fyziky na pražské německé univerzitě. Albert Einstein (1879-1955) bydlel na Smíchově v Lesnické ulici 7 (snad ve čtvrtém patře s výhledem na Vltavu), v domě moderního secesního stylu.

Einsteinův pobyt v Praze připomíná několik dalších pamětních desek (např. Dům u Jednorožce na Staroměstském náměstí nebo na Viniční 7). Viz samostatné odkazy.

geografická poloha 14° 24′ 31″ | 50° 4′ 26″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Dělnická 42, 779 00 Olomouc
tel. 774 567 853 | http://www.hvezdarna.olomouc.cz | hvezdarna@olomouc.cz

Občanské sdružení "Hvězdárna Olomouc" se věnuje popularizaci astronomie a snahám o vybudování nové hvězdárny. Je majitelem a provozovatelem malé hvězdárny, která se nachází v městské části Lošov (asi 9 km severovýchodně od Olomouce) na kopci s dalekým rozhledem. Hvězdárna byla postavena v letech 1954-1957. Pro veřejnost nabízí za příznivého počasí pozorování noční oblohy pomocí dalekohledů (především Celestron Celestron NexStar 8 GPS o průměru 20 cm), v případě nepříznivého počasí promítání pořadů s astronomickou tematikou.

geografická poloha 17° 22′ 19″ | 49° 37′ 19″ | 385 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.