Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
poštovní adresa Observatoře je Hvězdárna Kleť, Zátkovo nábřeží 4, 370 01 České Budějovice
tel. 380 711 242 | http://www.klet.org, http://www.hvezdarnacb.cz/klet | klet@klet.cz

Hvězdárna Kleť je známa především výzkumem planetek a komet včetně těles přibližujících se Zemi a transneptunických těles. S více než osmi sty objevenými planetkami patří mezi nejúspěšnější světové observatoře svého druhu. Nadto zde byly objeveny čtyři komety. Nachází se zde druhý největší dalekohled v České republice – teleskop KLENOT 1060/3180.

Hvězdárna byla od roku 1957 budována jako pobočka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích. Kleť je s nadmořskou výškou 1070 m nejvýše položenou observatoří v České republice, nejvhodnější přístup je tudíž sedačkovou lanovkou Krásetín-Kleť. Pro veřejnost i školy je otevřena o víkendech a o letních prázdninách (v červenci a srpnu denně kromě neděle). Dočkáte se zde prohlídky hvězdárny s průvodcem, informací o výzkumném programu, výstavy astronomických snímků a za jasného počasí i pozorování Slunce.

geografická poloha 14° 17′ 4″ | 48° 51′ 50″ | 1070 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Dělnická 42, 779 00 Olomouc
tel. 774 567 853 | http://www.hvezdarna.olomouc.cz | hvezdarna@olomouc.cz

Občanské sdružení "Hvězdárna Olomouc" se věnuje popularizaci astronomie a snahám o vybudování nové hvězdárny. Je majitelem a provozovatelem malé hvězdárny, která se nachází v městské části Lošov (asi 9 km severovýchodně od Olomouce) na kopci s dalekým rozhledem. Hvězdárna byla postavena v letech 1954-1957. Pro veřejnost nabízí za příznivého počasí pozorování noční oblohy pomocí dalekohledů (především Celestron Celestron NexStar 8 GPS o průměru 20 cm), v případě nepříznivého počasí promítání pořadů s astronomickou tematikou.

geografická poloha 17° 22′ 19″ | 49° 37′ 19″ | 385 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Blansko

Večer 25. listopadu 1833 došlo k hromadnému pádu kamenných meteoritů (chondritů) severozápadně od Blanska. Událost doprovázely velmi nápadné světelné efekty, které bylo možné sledovat nejen v Olomouci (50 km od místa dopadu), ale také v Opavě (110 km) a ve Vídni (120 km). Obyvatelé mnoha okolních obcí se domnívali, že "hoří celé Blansko", neboť se záře meteoru odrážela od mraků a přízemní mlhy.

Bezprostředně po průletu byly slyšitelné hromové rány, k pádu meteoritů pak došlo za silného hukotu. Není proto divu, že celá událost byla pokládána za skutečného "ohnivého draka". Díky náhodné přítomnosti sběratele meteoritů K. Reichenbacha se vzápětí rozběhla rozsáhlá pátrací akce, během které se podařilo nalézt sedm menších meteoritů. Další exemplář (větší než předcházející s hmotností 125 g) byl objeven J. Wankelem až 33 roků po události, dnes je uložen v Moravském zemském muzeu v Brně. Ostatní meteority najdete v řadě jiných sbírek, např. Národním muzeu v Praze nebo v Muzeu přírodní historie ve Vídni.

Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.

geografická poloha 16° 38′ 0″ | 49° 22′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Svratouch

U Svratouchu (736 m n. m.) ve Žďárských vrších, mezi Svitavami a Žďárem nad Sázavou, se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.

geografická poloha 16° 2′ 0″ | 49° 44′ 0″ | 736 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Sněmovní náměstí 1, 767 01 Kroměříž
tel. 573 502011 | http://www.azz.cz/

Zámek v Kroměříži byl do roku 1950 letní rezidencí olomouckých biskupů a arcibiskupů a také sídlo správy arcidiecéze. V mimořádně zachovalém interiéru jsou k vidění krásné historické sály, obrazárna, hudební archiv a především knihovna. Nejstarší uložená kniha pochází z poloviny 9. století, součástí jsou také zemské a hvězdné globy od Willema Blaewa (cca 1640) a Vincenza Coronelliho (1688), které se podle tradice považují za dary francouzského krále Ludvíka XIV. (1638-1715). Sněmovní sál zámku je dokonce označován za jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů v České republice. Není divu, že je tato stavba spolu s komplexem přilehlých zahrad památkou UNESCO (od roku 1998).

Uprostřed tzv. Květné zahrady, založené při obnově města zničeného třicetiletou válkou biskupem Karlem II. Liechtenstein z Kastelkornu, se nachází Rotunda s jedinečnou štukovou výzdobou postavená v roce 1671. V jejím středu se najdete kamenný stůl, nad nímž je na 25 metrů dlouhé struně zavěšeno třicet kilogramů těžké foucaultovo kyvadlo demonstrující otáčení planety Země. Kroměřížské kyvadlo, instalované profesorem místního gymnázia Františkem Náběrkem v dubnu 1906, je kopií podobného kyvadla zavěšeného v roce 1852 v kopuli pařížského Pantheonu Leonem J. B. Foucaltem (1819-1868). Vzhledem k omezenému přístupu do Rotundy není kyvadlo běžně v provozu, ale v ojedinělých případech jej lze zprovoznit. Jedná se o první demonstraci tohoto zařízení na území českých zemí.

Sama Květná zahrada nabízí neobyčejné prostředí se špalíry zastřižených dřevin, bludištěm a květinovými ornamenty. Přilehlou, asi 244 metrů dlouhou kolonádu zdobí 44 soch antických postav, které daly jména nejrůznějším tělesům sluneční soustavy (Merkur, Venuše, Ceres, Juno atd.).

geografická poloha 17° 22′ 51″ | 49° 17′ 50″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Ostravská 67, 737 01 Český Těšín
http://www.sweb.cz/hvezdarna_tesin

Hvězdárna (otevřena roku 1960) se nachází v areálu Těšínského divadla, provozovatelem je Kulturní a společenské středisko v Českém Těšíně. Členové zdejšího astronomického klubu pořádají každý měsíc pro veřejnost sledování zajímavých objektů noční oblohy. Hlavním přístrojem v kopuli je zrcadlový dalekohled typu newton 500/3000. Součástí nabídky jsou přednášky s astronomickou tematikou, exkurze a besedy pro školy. O akcích hvězdárny je veřejnost informována ve zpravodaji kulturního střediska. Instituce nemá stanoveny žádné otevírací hodiny a její činnost závisí na volném čase členů, jejich nadšení a ochotě.

geografická poloha 18° 36′ 45″ | 49° 44′ 46″ | 250 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
373 05 Temelín
tel. 381 101 665 | http://www.cez.cz

Přibližně 25 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou leží jaderná elektrárna Temelín (energetická skupina ČEZ), která je od roku 2003 s výkonem 2000 MW největším energetickým zdrojem České republiky (dva tlakovodní reaktory). Informační centrum (http://www.cez.cz) je otevřeno prakticky každý den (vstup zdarma).

geografická poloha 14° 22′ 33″ | 49° 10′ 56″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Hrad III. nádvoří, 119 00 Praha 1 - Hradčany
http://www.hrad.cz/

V kryptě chrámu svatého Víta, Václava a Vojtěcha je pochován císař Rudolf II. (1552-1612), za jehož vlády došlo k nebývalému rozkvětu přírodovědného bádání nejen v Praze, ale i ve zbytku Čech a Moravy. Na Svatovítské katedrále na Pražském hradě byl podle dochovaných záznamů z roku 1477 umístěn orloj (o jeho konkrétní podobě není nic známo). V polovině 16. století byl ale nejspíš zničen při rozsáhlém požáru hradu.

geografická poloha 14° 23′ 59″ | 50° 5′ 27″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
AK – Kulturní dům, Opavská 161, 747 22 Dolní Benešov
tel. 553 651 340 (večer) | http://hvezdarnadbenesov.unas.cz | františek.gaidecka@agroup.cz

Pozorovatelna Astronomického kroužku v Dolním Benešově byla otevřena v roce 1986 a dnes disponuje dalekohledy typu newton 150/100 a 200/2000 (vlastní konstrukce), které jsou umístěné na střešním prostoru Kulturního domu pod odsuvnou střechou. Řešení je námětem pro levné a rychle zhotovené stanoviště. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena od září do poloviny května každý pátek večer za příznivého počasí, při mimořádných úkazech (zatmění, zákryty apd.) a na požádání i v jiném období. Pozorování je bohužel rušeno místním osvětlením, k dispozici je však řada menších mobilních dalekohledů využívaných při externích pozorováních.

geografická poloha 18° 6′ 44″ | 49° 55′ 14″ | 240 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
tel. 571 611 928 | http://www.astrovm.cz | info@astrovm.cz

Hvězdárna Valašské Meziříčí byla otevřena v roce 1955. Nachází se na jižním okraji města, na kopci zvaném Stínadla, poblíž nemocnice (v těsné blízkosti silnice Vsetín – Hranice na Moravě). Pro veřejnost organizuje večerní pozorování zajímavých objektů – otevřeno je každý pracovní den. Hvězdárna také pořádá pravidelné přednášky pro veřejnost, zajišťuje astronomické kroužky, letní astronomický tábor pro mládež, víkendové semináře, doplňkovou výuku pro školy apod. Organizované skupiny mohou hvězdárnu navštívit kdykoliv po předchozí domluvě. Od roku 2001 je součástí Hvězdárny Valašské Meziříčí nově zrekonstruovaný historický objekt Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, který je také přístupný veřejnosti.

Pracovníci hvězdárny se v současnosti věnují odbornému sledování Slunce, proměnných hvězd a meziplanetární hmoty. V několika kopulích je umístěna řada astronomických přístrojů, mj. refraktor coude 150/2250 – využíván při večerních programech pro veřejnost; ve východní kopuli reflektor cassegrain 355/2460 s CCD kamerou – pozorování proměnných hvězd; v západní kopuli reflektor newton 250/1500 s CCD kamerou, mobilní reflektor cassegrain 150/2250 – pozorování mimo areál hvězdárny; budova odborného pracoviště - reflektor Celestron 280/2800 – pozorování proměnných hvězd; refraktor AS Zeiss 200/3000 – detailní snímkování sluneční fotosféry; refraktor Zeiss 130/1930 – pořizování celkových snímků Slunce; protuberanční koronograf 150/1950 s polaroidem a Šolcovým dvojlomným monochromátorem pro čáru H-alfa – fotografování slunečních protuberancí; refraktor 110/1600 s filtrem DayStar – pozorování sluneční chromosféry. V areálu hvězdárny se také nachází meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu.

geografická poloha 17° 58′ 25″ | 49° 27′ 49″ | 333 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.