Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
 
zámek Buchlovice, 687 08 Buchlovice
http://www.zamek-buchlovice.cz/

Na jedné ze zdí zámku v Buchlovicích se nachází svislé sluneční hodiny s letopočtem 1546. Řadí se tak mezi nejstarší na našem území. Zámek v Buchlovicích vznikl na přelomu 17. a 18. století ve stylu římské vily na stupňovitých terasách. Patří k němu výjimečná zahrada a park, které představují jedny z našich nejvýznamnějších pamatek tzv. historické zeleně.

geografická poloha 17° 20′ 12″ | 49° 5′ 2″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Smetanovo náměstí, 570 01 Litomyšl

Na věži staré radnice na Smetanově náměstí (původně z roku 1418) je k vidění litomyšlský loket měřící 59,5 cm, jenž sloužil trhovcům při odměřování látek, tabulka výšky vody při povodni roku 1781 a secesní orloj z roku 1907 (sestrojil Karel Adamec, malba Antonín Růžička). Ten je vybaven 24hodinovým ukazatelem času, ekliptikou s dvanácti znameními zvěrokruhu a pohyblivými symboly Slunce a Měsíce. Součástí orloje byla výtvarná kompozice čtyř žen, zobrazujících čtvero ročních období, stejně jako latinský nápis (chronogram) „virtus oMni loco nasCitur, oMnes InvItat serVos reges“, v překladu „Ctnost se rodí na každém místě, všechny vybízí, otroky i krále.“

geografická poloha 16° 18′ 39″ | 49° 52′ 15″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Josefská 8, 118 01 Praha
http://www.augustiniani.cz

V pražském kostelu sv. Tomáše na Josefské ulici je pochován Jakub Kurz ze Senftenavy (1554-1594), císařský místokancléř dvora Rudolfa II. I když se proslavil především jako politik, byl vzdělán i v přírodních vědách, stal se prostředníkem mezi císařem a učenci, kteří se v Praze tehdy soustředili, a navrhoval vlastní astronomické přístroje. Po předčasné smrti se v jeho domě na čas usídlil Tycho Brahe (viz samostatný odkaz).

geografická poloha 14° 24′ 20″ | 50° 5′ 19″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Státní hrad Křivoklát, Křivoklát 47, 270 23 Křivoklát
http://www.krivoklat.cz/

Na nádvoří hradu Křivoklát jsou sluneční hodiny vytvořené Antonínem Engelbrechtem v roce 1808, jejichž součástí je latinský nápis "Počítám jen jasné hodiny". Národní kulturní památka hrad Křivoklát je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů, jehož počátky sahají až do 12. století. Velkolepá stavba vznikla za panování Přemysla Otakara II., výrazně přestavěna byla Václavem IV. a Vladislavem Jagellonským, několikrát vyhořela a nakonec byla zachráněna rodinou Fürstenberků počátkem 20. století.

geografická poloha 13° 52′ 23″ | 50° 2′ 16″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Loretánská 1, 118 00 Praha

Na dveřích Staré radnice v těsné blízkosti Hradčanského náměstí je vyznačen kovový loket (stará délková míra) s několika ryskami (největší 59,4 cm).

geografická poloha 14° 23′ 43″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Blanická 1095, 258 01 Vlašim
tel. 317 842 390 | http://www.vas.cz | hvezdarna@vas.cz

Astronomický kroužek ve Vlašimi vznikl roku 1953, o pět let později se začalo s výstavbou hvězdárny (ot. 1961). Tu nyní provozuje Vlašimská astronomická společnost, která poskytuje astronomické informace i poradenství a podporuje spolkovou činnost. Velký ohlas mají mezioborové semináře "O mezních otázkách", pořádané od roku 1986. Od dubna do září je hvězdárna otevřena pravidelně každý pátek (květen až srpen od 21.00 h., duben, září ve 20.00). Jiné dny v týdnu a v ostatních měsících roku lze hvězdárnu navštívit jen po předchozí telefonické dohodě. V kopuli je jako hlavním přístrojem newton 300/1580, doplněný refraktorem 150/2250. K dispozici je několik menších přenosných dalekohledů. Na hvězdárně se také provádí jednoduché radioastronomické pozorování Slunce. Na pozemku před hvězdárnou jsou kovové polární sluneční hodiny s větrnou korouhví.

geografická poloha 14° 53′ 41″ | 49° 41′ 31″ | 431 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Potůčky

V Krušných horách v česko-německém pohraničí bylo v letech 1751 až 1861 nalezeno několik kameno-železných meteoritů o celkové hmotnosti sto kilogramů (největší exemplář 87 kg u Rittersgrünu). Jedná se o pozůstatek hromadného pádu v době před několika sty roky. S drobnými ukázkami těchto meteoritů se setkáte ve většině světových expozic, Národní muzeum v Praze vlastní jenom malý vzorek z nálezu ve Steinbachu (78 g).

geografická poloha 12° 30′ 0″ | 50° 30′ 0″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
U radnice 13, 110 00 Praha

Na Starém městě pražském (U Radnice 13) se na sklonku 19. století scházel Jan Neruda s bratry Josefem a Janem Fričovými. Názory autora "Písní kosmických" vedly bratry Friče k založení astronomické observatoře v Ondřejově.

geografická poloha 14° 25′ 10″ | 50° 5′ 14″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
V Holešovičkách 2, 180 00 Praha
tel. 221 912 572 | http://astro.troja.mff.cuni.cz/ | mfau@mbox.troja.mff.cuni.cz

Astronomický ústav Univerzity Karlovy byl na sklonku 19. století založen Augustem Seydlerem (1849-1891), profesorem teoretické fyziky a astronomie. Dnes je součástí Matematicko-fyzikální fakulty, nachází se v areálu kampusu v Tróji a zajišťuje výuku astronomie a astrofyziky pro studenty magisterského i doktorandského studia. Studenti absolvují přednášky ze stelární i relativistické astrofyziky, nebeské mechaniky, sluneční fyziky, kosmologie, galaktické astronomie a dalších. Součástí je praxe u největších dalekohledů Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově, stejně jako zahraniční stáže.

geografická poloha 14° 27′ 26″ | 50° 7′ 3″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Churáňov

Na šumavském vrcholu Churáňov (1119 m n. m.) se nachází jedna ze stanic české části Evropské bolidové sítě.

Základy tohoto unikátního vědeckého projektu byly položeny v padesátých letech 20. století Zdeňkem Ceplechou, pravidelné vícestaniční monitorování oblohy probíhá od podzimu roku 1963 až dodnes. Během čtyř desetiletí provozu prošel celý systém řadou významných změn, včetně geografického rozmístění, technického vybavení (ručně ovládané kamery jsou nahrazovány automatickými) i celkové organizace.

Českou část Evropské bolidové sítě provozuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky v Ondřejově, slovenskou Astronomický ústav Slovenské Akademie věd a zbývající (ne tak technologicky vyspělou) berlínský DLR - Institute of Planetary Exploration, spolu s řadou nejrůznějších amatérů.

Fotografické monitorování noční oblohy je jedinou možností, jak sledovat a analyzovat přelety velmi jasných meteorů (tzv. bolidů), event. hledat zbytky těles, které tyto podivuhodné události způsobily. Bolidová síť navíc poskytuje statistická data o množství hmoty, které na Zemi přitéká z meziplanetárního prostoru, a také unikátní údaje o dynamice průletu kamenných a kovových těles zemskou atmosférou hypersonickou rychlostí. Jedním z velmi zajímavých "úlovku" této sítě je např. meteorit, který se podařilo v dubnu 2002 nalézt poblíž světoznámého zámku Neuschwanstein(spolu s kompletní dokumentací letu zemskou atmosférou i prostorem sluneční soustavy).

Česká část Evropské bolidové sítě sestává z deseti autonomních, sofistikovaných observatoří, které jsou umístěny v Kunžaku, na Růžové, Churáňově, Svratouchu, Polomu, Přimdě, Veselí nad Moravou, Červené hoře, Lysé hoře a v Ondřejově. Každá je vybavena speciální fotografickou kamerou, jež za příhodných podmínek snímá celou viditelnou oblohu (bez pointace na hvězdy). Součástí těchto automatických bolidových kamer jsou jednoduché meteorologické stanice (poznají, že je nad pozorovacím stanovištěm vhodné počasí pro pozorování), speciální senzory monitorující přelety jasných těles a dokonce i detektory zvuku – velmi jasné meteory totiž mohou doprovázet nejrůznější akustické projevy. Tyto bolidové observatoře prostřednictvím Internetu komunikují s ústředím na Astronomickém ústavu v Ondřejově a bez zásahu člověka mohou pracovat až sedm týdnu (poté je potřeba provést výměnu zásobníku s exponovanými filmy).

Síť doplňuje dvojice tzv. pointovaných kamer (Ondřejov, Churáňov) a na domovské základně v Ondřejově i speciální horizontální kamery pokrývající vzdálený obzor, resp. spektrální kamery, pomocí nichž lze odhadnout chemické složení meteorů.

Spolu s kamerami na území Slovenska, Německa, Belgie, Švýcarska a Rakouska dosahuje plocha Evropské bolidové sítě jednoho milionu kilometru čtverečních. Každoročně se pořídí kolem deseti tisíc záběru, s celkovou délkou pozorování asi 1200 hodin a kamery uloví přibližně padesát velmi jasných meteoru.

V minulosti byly podobné soustavy provozovány ještě ve Spojených státech amerických a v Kanadě. V roce 2005, na základě společné iniciativy anglických, českých a australských vědců, vznikla nová bolidová sít na území jihozápadní Austrálie, která pracuje plně autonomně a je založena na stejných automatických bolidových observatořích jako česká bolidová sít. Evropská bolidová síť, resp. její česká část, však jako jediná bez přestávky loví výjimečné meteory už čtyři desetiletí. Tím se radí mezi unikáty světové astronomie.

geografická poloha 13° 37′ 0″ | 49° 4′ 0″ | 1119 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.