Klementinum 190, 110 00 Praha 1
O systematická meteorologická pozorování se v minulých staletích pokoušela celá řada badatelů i institucí. Nejdelší a dosud nepřerušenou řadu měření však v roce 1752 založil v pražském Klementinu Josef Stepling (1716-1778), snad nejvýznamnější fyzik, astronom i matematik v období českého osvícení.
Některá data z počátečního období se bohužel ztratila anebo nejsou úplná, každopádně od 1. ledna 1775 začíná velmi kvalitní řada měření teploty a tlaku vzduchu (několikrát denně), ke kterým se 1. května 1804 přidaly i záznamy o atmosférických srážkách. Jednotlivé meteorologické přístroje byly původně umístěny přímo v bytě Josefa Steplinga, později se dostaly do Astronomické věže a od roku 1786 jsou až dodnes umístěny v nenápadné, trojúhelníkové "budce" naproti věži v prvním patře na severní stěně jižního křídla na hlavním nádvoří Klementina (teplota a vlhkost vzduchu). Měření srážek a slunečního svitu se provádí na střešní plošině na východním křídle technické knihovny. Absolutně nejnižší teplota -27,6 °C zde byla naměřena 1. března 1785, nejvyšší +37,8 °C 27. července 1983. Ačkoli jsou tato měření značně ovlivněna a zkreslena (umístěním přístrojů, polohou v samotném středu města), díky 250leté tradici představují světově unikátní zdroj informací o stavu počasí.
Některá data z počátečního období se bohužel ztratila anebo nejsou úplná, každopádně od 1. ledna 1775 začíná velmi kvalitní řada měření teploty a tlaku vzduchu (několikrát denně), ke kterým se 1. května 1804 přidaly i záznamy o atmosférických srážkách. Jednotlivé meteorologické přístroje byly původně umístěny přímo v bytě Josefa Steplinga, později se dostaly do Astronomické věže a od roku 1786 jsou až dodnes umístěny v nenápadné, trojúhelníkové "budce" naproti věži v prvním patře na severní stěně jižního křídla na hlavním nádvoří Klementina (teplota a vlhkost vzduchu). Měření srážek a slunečního svitu se provádí na střešní plošině na východním křídle technické knihovny. Absolutně nejnižší teplota -27,6 °C zde byla naměřena 1. března 1785, nejvyšší +37,8 °C 27. července 1983. Ačkoli jsou tato měření značně ovlivněna a zkreslena (umístěním přístrojů, polohou v samotném středu města), díky 250leté tradici představují světově unikátní zdroj informací o stavu počasí.
geografická poloha
14° 24′ 59″ | 50° 5′ 11″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Petřín 205, 118 46 Praha
http://www.observatory.cz
http://www.observatory.cz
Přímo před Štefánikovou hvězdárnou na Petříně stojí čtvery moderní sluneční hodiny se třemi kulisovými ukazateli a analemou, zhotovené v roce 1976 O. Hladem a P. Vilímkem. Hned vedle je socha Milana Rastislava Štefánika (1880-1919). V historické expozici na hvězdárně jsou vystaveny přenosné sluneční hodiny od Jana Engelbrechteho (1726?-1807), který je spolu se svým synem Antonínem konstruktérem řady slunečních hodin z druhé poloviny 18. století po celém území České republiky. Na témže místě jsou i vzácné, přenosné měsíční hodiny v barokní úpravě s dřevěným stolkem, který slouží i jako přepravní schránka.
geografická poloha
14° 23′ 52″ | 50° 4′ 53″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Střední odborné učiliště strojírenské a Odborné učiliště Ostrava, Hasičská 1003/49, 700 30 Ostrava
V polovině devadesátých let 20. století se nakrátko veřejnosti otevřela hvězdárna na střeše strojírenského učiliště v Ostravě-Hrabůvce (newton 294/2100). Dnes ji připomíná jenom nefunkční kopule, dalekohled je nyní v majetku Hvězdárny a planetária J. Palisy v Ostravě.
geografická poloha
18° 15′ 48″ | 49° 47′ 29″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
351 01 Františkovy Lázně
Ve Františkových Lázních uprostřed parku u Františkova pramene je mramorový tvarovaný sloupek, na němž jsou svislé, vodorovné, troje rovníkové a troje polární hodiny. Zřejmě se jedná o dovoz z Itálie (1936). Františkův pramen je nejstarším známým místním pramenem. Je znám již od středověku, kdy tzv. nosičky vody donášely kyselku jako stolní vodu do blízkého Chebu.
geografická poloha
12° 21′ 1″ | 50° 7′ 4″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna Kleť, 382 03 Holubov-Krasetín
Na vrcholu Kleti, nedaleko známé hvězdárny, jsou zřejmě nejvýše položené sluneční hodiny v České republice (1038 m n. m.), které byly zbudovány v roce 1974 architektem P. Peškem jako pozoruhodné technické i výtvarné dílo. Čtveřice hodin (polární jižní, polární prstencové, východní a západní) ukazují čas po celý den a celý rok. Navíc jsou doplněny dvěma tabulkami - se dny vstupu do jednotlivých znamení a odchylkami středního času od slunečního.
geografická poloha
14° 17′ 1″ | 48° 51′ 55″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Červená hora
Na Červené hoře (750 m n. m.) mezi Budišovem nad Budišovkou a Moravským Berounem se nachází jedna ze stanic Evropské bolidové sítě, jejíž česká část je provozována Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky v Ondřejově. Podrobnější informace viz stanice na Churáňově.
geografická poloha
17° 33′ 0″ | 49° 47′ 0″ | 750 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Tábor
Večer 3. července 1753 dopadlo v okolí Tábora (obce Strkov, Kravín) nejméně sedm meteoritů s hmotností až 7 kg. Další zasypaly oblast o průměru kolem 2 km, mnohé skončily na dně blízkého rybníka, na pastvinách či v lánech obilí. Událost byla sledována řadou svědků, někteří z nich byly od míst dopadu vzdáleni jen několik desítek metrů. Nálezci se domnívali, že obsahují zlato a stříbro, proto byla většina exemplářů rozprodána. Největší dochovaný vzorek (2,8 kg) se nachází v Muzeu přírodní historie ve Vídni, tři exempláře kamenných meteoritů (chondritů) vlastní Národní muzeum v Praze.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
Pozor! Poloha pádu meteoritu je s ohledem na použité prameny jenom přibližná, s nejistotou několika kilometrů.
geografická poloha
14° 39′ 0″ | 49° 24′ 0″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Jiráskova 1775, 390 01 Tábor
tel. 381 254 469
tel. 381 254 469
Táborská hvězdárna je po Štefánikově (1922) a českobudějovické hvězdárně (1937) třetí nejstarší institucí tohoto druhu v českých zemích. Otevřena byla již roku 1937. Po celou dobu sdružovala zájemce o astronomii, organizovala kurzy i přednášky pro školy a samozřejmě i veřejná pozorování večerní oblohy. Pod kopulí o průměru 3,5 metru se ukrývá dalekohled typu meniskus-cassegrain 150/2250 s několika menšími přístroji. Hvězdárna je veřejnosti přístupná vždy v pondělí (8 až 17 hodin) a ve čtvrtek (od 16 hodin do pozdního večera). Jelikož je součástí budovy Městské knihovny (zavírá se v 18 hodin), je nutné návštěvu sjednat telefonicky. Větší skupiny mohou po předchozí dohodě hvězdárnu navštívit i v jinou dobu.
geografická poloha
14° 40′ 4″ | 49° 24′ 48″ | 460 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
Květov, část Vůsí, osada Červená II, 399 01 Milevsko
Na románském kostele sv. Bartoloměje v osadě Červená II nedaleko obce Vůsí u Květova na Milevsku najdete sluneční hodiny, s latinským nápisem s chronogramem (1828) "Zbudoval Josef, aby tyč zde označovala hodinu (když zapadá) i v noci, když klesá Slunce a je rovna temnotám". Kostel byl do těchto míst převezen ze zaniklé obce Červená nad Vltavou v roce 1960 při napuštění Orlické přehradní nádrže.
geografická poloha
14° 14′ 27″ | 49° 24′ 5″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
hrad Strakonice, 386 01 Strakonice
Nad hlavním vchodem do strakonického hradu (zal. 12. století) jsou sluneční hodiny z roku 1834 s výjimečně dlouhým nápisem: "Hle, zde viz kolik hodin jest. Že my nikdy nelžem, to pravda jest. A že my stále jsme, to také dobře víš, a až všechno toto lidstvo zhyne, nás tu ještě zříš. Nás spravuje ten, bez něhož hyne každý květ a až ten pomine, pak nebude už žádný svět."
Druhé zajímavé sluneční hodiny (1998) naleznete ve Strakonicích na Katovické ulici u sídliště Mír. Tvoří je šikmo seříznutý pilíř.
Druhé zajímavé sluneční hodiny (1998) naleznete ve Strakonicích na Katovické ulici u sídliště Mír. Tvoří je šikmo seříznutý pilíř.
geografická poloha
13° 54′ 3″ | 49° 15′ 30″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.