Astronomická mapa České republiky

Najít místa v okruhu 50 km:
z. délka: ° ′ z. šířka: °
Najít místa v okruhu města:

Vyhledávání podle slov:
Zahrnout příhraniční oblasti
LEGENDA: Z zajímavost H hvězdárna

STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ
sonna.com.ua/catalog/pokryvala/
 
270 06 Kounov

Nedaleko Kounova na Rakovnicku jsou tisíce plochých balvanů o průměru až několik metrů, poskládaných do stovek metrů dlouhých, relativně rovnoběžných řad (v odstupu nanejvýš třicet metrů). S jejich vyhledáním pomůže naučná stezka začínající u nádraží v Mutějovicích. Kamenné řady pravděpodobně vznikly někdy kolem sedmého století před naším letopočtem, dnes jsou rozmístěny jak v mlází tak v lese. Největší balvan byl novodobě pojmenován Gibon I. a váží zhruba šest tun. Co inspirovalo pravěkého člověka k takové stavbě, není zřejmé. Mimo jiné se spekuluje o kalendářních a astronomických funkcích, žádná z nich ale nebyla věrohodně potvrzena.

geografická poloha 13° 41′ 45″ | 50° 13′ 26″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Karlova 4, 110 00 Praha 1
tel. +420 608 971 236 | http://www.KeplerovoMuzeum.cz | provas@volny.cz

Muzeum se nachází v místě, kde Johanes Kepler během svého pražského pobýval letech 1607 až 1612, tedy do doby, kdy Prahu opustil. Muzeum vzniklo laskavostí restituentky domu paní Steinwaldové. Ve spolupráci Českou astronomickou společností jej realizovala Agentury ProVás. Muzeum, na vzdor malému prostoru, svojí originalitou budí pozornost českých i zahraničních návštěvníků. Výtvarně poutavé panely srozumitelně přibližují život i dílo tohoto genia renesance. S velkou odezvou se setkává displejová stěna s animacemi, které ilustrují Keplerovy zákony. Je zde ukázán také autentický záznam růstu sněhové vločky, jednoho z témat, kterým se Kepler jako první zabýval. Šíři Keplerova záběru ilustuje funkční model zubového čerpadla, dnes nejrozšířenějšího čerpadlového systému vůbec, které Kepler navrhl již v roce 1604. Celý klenutý strop je noční obohou, která je nebeskou mapou podle Andrease Cellaria. V souhvězdí Hadonoše svítí Keplerova supernova, jejíž obraz zahycený satelitními teleskopy v rentgenovém spektru může návštěvník též vidět v názorném předvedení. Pro malé návštěvníky stěna skrývá několik překvapení v průhledech, které, na rozdíl od dospělých, děti nikdy neminou.

geografická poloha 14° 24′ 53″ | 50° 5′ 9″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
264 01 Sedlčany
tel. 318 822 229 (vedoucí hvězdárny) | http://www.mu.sedlcany.cz

Hvězdárna byla otevřena na popud členů astronomického kroužku a po návštěvě prof. Dr. Hurberta Slouky, významného českého astronoma, v listopadu 1961. Nese jméno Josefa Sadila (1919-1971), popularizátora zejména planetární astronomie. Hlavní výbavou hvězdárny je dalekohled typu coude 200/3000. Současné technické vybavení umožňuje sledovat zákryty hvězd Měsícem a planetkami, provádět fotometrická měření proměnných hvězd, nov a supernov, fotografovat objekty noční oblohy i samotného Slunce a Měsíce. Zdejší sdružení amatérů astronomů je v principu otevřené každému s hlubším zájmem o astronomii, s možností využívat zařízení hvězdárny pro svůj ušlechtilý záměr. Pro veřejnost je otevřena vždy v pátek po soumraku.

geografická poloha 14° 24′ 34″ | 49° 39′ 17″ | 481 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
 
náměstí plk. Josefa Koukala, 538 54 Luže

Na náměstí plk. Josefa Koukala v Luži nedaleko Vysokého Mýta jsou instalovány veliké polární prstencové hodiny zhotovené roku 1990 Karlem Hůrkou.

geografická poloha 16° 1′ 48″ | 49° 53′ 41″ | mapa Google | mapa Seznam
komentoval 1 návštěvník
 
407 79 Mikulášovice

U hlavní silnice, na protější straně kostela sv. Mikuláše, stojí jednopatrový dům s balkónem a kulatou věží s kopulí o průměru 3 metry. Jedná se o pozůstatky soukromé hvězdárny Adolfa Krause. Pozorovatelna byla vybudována v roce 1913, zanikla po úmrtí majitele v roce 1939. Vybavena byla dalekohledem o průměru objektivu 15 cm.

geografická poloha 14° 21′ 38″ | 50° 57′ 58″ | 420 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Jičínská 247, 742 58 Příbor
tel. 737 311 810, 556 725 029 | http://web.quick.cz/ddmluna

Hvězdárna v Příboře, kterou provozuje Dům dětí a mládeže LUNA, je umístěna na střeše domu v Jičínské ulici číslo 247 (otev. 1953). Vybavena je dvěma většími dalekohledy (refraktor 150/1500 a reflektor 240/2200).

Hvězdárna je v současnosti (listopad 2006) z technických důvodů uzavřena. Pozorování oblohy na předem dohodnutém místě (s přenosným dalekohledem Celestron newton C8-NGT) lze dohodnout telefonicky. Akce se uskuteční, je-li zaplaceno vstupné nejméně za pět osob.

geografická poloha 18° 8′ 21″ | 49° 38′ 28″ | 420 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Loretánská 1, 118 00 Praha

Na dveřích Staré radnice v těsné blízkosti Hradčanského náměstí je vyznačen kovový loket (stará délková míra) s několika ryskami (největší 59,4 cm).

geografická poloha 14° 23′ 43″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Antonín Pavlíček, Zahradní 155, 747 24 Chuchelná
tel. 737 537 738

Soukromou pozorovatelnu bratří Pavlíčků v Chuchelné tvoří kopule o průměr 2,2 metru. K dispozici jsou refraktory 75/1000 a 105/1550, newtony 150/1000 a 200/1370. Návštěvy možné pouze po předchozí domluvě.

geografická poloha 18° 6′ 45″ | 49° 59′ 12″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Zámeček 542, 500 08 Hradec Králové

Před Hvězdárnou a planetáriem v Hradci Králové najdete rovníkové hodiny ve tvaru budíku tesané v přírodním pískovci (2005, zhotovitel Jindřich Pevný) a analematické hodiny malované barvou na asfalt (2006), jejichž ukazatelem se musí stát náhodný kolemjdoucí.

geografická poloha 15° 50′ 1″ | 50° 10′ 40″ | 277 m n. m. | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602 00 Brno
tel. 541 141 111 | http://tubo.fce.vutbr.cz/

Nejstarší dochovaná hvězdárna na území Brna sice leží na Kraví hoře, nikoli však na jejím vrcholu, nýbrž na střeše Fakulty stavební Vysokého učení technického. Malá observatoř vznikla při Ústavu nižší a vyšší geodézie tzv. České techniky v roce 1911. Její skutečný rozvoj však nastal po roce 1922, kdy profesor Bohumil Kladivo (1888-1943) začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, na které byl od roku 1924 jmenován zatímním správcem astronomického ústavu. Astronomické přístroje této fakulty byly dočasně instalovány právě v pozorovatelně Techniky – jednalo se například o refraktor o průměru objektivu 13 cm, přesné hodiny a další. Hvězdárna se také stala základním geodetickým bodem pro celé Brno, profesor Kladivo se významně angažoval při měření tíhového zrychlení v prostoru Moravy, v suterénu budovy A na ulici Veveří stanovil první referenční tíhový bod pro naše státní území. Během druhé světové války však bylo vybavení observatoře buď vráceno na Přírodovědeckou fakultu nebo rozkradeno.

Zajímavé je, že se tato pozorovatelna používá dodnes: Spravuje ji Ústav geodézie Vysokého učení technického a vybavena je nejmodernějšími přístroji pro určování zeměpisných souřadnic. Nachází se zde časová základna, meteorologická stanice a na původním astronomickém pilíři (probíhá celou budovou) je nyní zeměměřičský bod TUBO, který slouží pro síť GPS a výzkum místního gravitačního pole Země (v České republice se druhá taková stanice nachází na vrcholu Pecný v Ondřejově). Také díky němu víme, že se euro-asijská kontinentální deska, na které leží i Kraví hora, posouvá rychlostí 27 mm/rok směrem na severovýchod.

U příležitosti 60. výročí úmrtí v únoru 2003 byla pozorovatelna přejmenována na Kladivovu observatoř. Nejstarší (zachovaná) brněnská hvězdárna sice není veřejnosti přístupná, je však viditelná z křižovatky ulic Rybkova a Žižkova, na vrcholu budovy Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

geografická poloha 16° 35′ 35″ | 49° 12′ 21″ | mapa Google | mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
 
STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ

Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.

© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.