Letiště Praha-Kbely, Mladoboleslavská 2, 197 00 Praha
tel. 973 207 504 | http://www.militarymuseum.cz/
tel. 973 207 504 | http://www.militarymuseum.cz/
Letecké muzeum bylo založeno v roce 1968 v areálu vojenského letiště Praha-Kbely, dnes jej spravuje Historický ústav Armády České republiky. S množstvím exponátů sice patří mezi největší sbírky tohoto druhu v Evropě, ovšem kosmonautika je zde více než opomíjena. Až na pár drobných ukázek věnovaných letu Vladimíra Remka v roce 1978 do vesmíru (kosmická strava, model Sojuzu, několik fotografií) jsou veškeré české úspěchy dokonale ignorovány.
geografická poloha
14° 31′ 19″ | 50° 7′ 7″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Malé náměstí, 383 01 Prachatice
Na Malém náměstí v Prachaticích byla v roce 1970 postavena unikátní plastika slunečních hodin z mramoru (P. Příhoda, Z. Šimek), jejichž hodinové rysky od 12. do 18. hodiny jsou na samostatných sloupcích, kdežto pro 6. až 11. hodinu dopolední na jednom společném sloupu.
geografická poloha
14° 0′ 1″ | 49° 0′ 50″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Zámecká, 643 00 Brno-Chrlice
V Chrlicích na jihovýchodním okraji Brna se narodil významný experimentální fyzik 19. století Ernst Mach (1838-1916). Většinu vědecké kariéry prožil na německé části Karlovy univerzity v Praze (byl mj. rektorem). Je po něm pojmenována ulice v Brně-Chrlicích, na zámečku v Chrlicích, kde je dnes Ústav sociální péče pro slabozraké, připomíná pamětní deska místo jeho narození. Pamětní plaketu má i v Praze (viz samostatný odkaz).
geografická poloha
16° 39′ 8″ | 49° 8′ 8″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Astronomický ústav Akademie věd České republiky, Oddělení meziplanetární hmoty, Fričova 298, 251 65 Ondřejov
http://www.asu.cas.cz/
http://www.asu.cas.cz/
Na observatoři Astronomického ústavu v Ondřejově (525 m n. m.) se nachází ústředí české části Evropské bolidové sítě, odkud se řídí jednotlivé pozorovací základy a kde se vyhodnocují pořízené záběry. Kromě toho je v Ondřejově instalována jedna z autonomních stanic, speciální horizontální kamery pokrývající vzdálený obzor, resp. spektrální kamery, pomocí nichž lze odhadnout chemické složení meteorů. Podrobnější informace o Evropské bolidové síti viz stanice na Churáňově.
Do výbavy Astronomického ústavu v Ondřejově náleží i osmimetrový meteorický radar, který je až na drobné přestávky (opravy, vylepšení) v provozu od roku 1958. Postaven byl na základě německého radaru Freya ze druhé světové války, avšak s ryze českou elektronikou. Slouží k monitorování aktivity denních meteorických rojů, resp. velmi slabých meteorů (až do 9 mag).
Do výbavy Astronomického ústavu v Ondřejově náleží i osmimetrový meteorický radar, který je až na drobné přestávky (opravy, vylepšení) v provozu od roku 1958. Postaven byl na základě německého radaru Freya ze druhé světové války, avšak s ryze českou elektronikou. Slouží k monitorování aktivity denních meteorických rojů, resp. velmi slabých meteorů (až do 9 mag).
geografická poloha
14° 47′ 0″ | 49° 55′ 0″ | 525 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
U starého hřbitova, 110 00 Praha
Na Starém židovském hřbitově je v podobě pětibokého náhrobního kamene (nápis v hebrejštině, židovská hvězda a symbol jména – husa) hrob Davida Ganse (1541-1613), významné postavy rudolfínské Prahy. Byl žákem Rabbiho Löwa a zabýval se nejen historií, ale také matematikou a astronomií. Gans je autorem několika učebnic, popsal pozorovatelnu a přístroje Tychona Brahe instalované toho času v Benátkách nad Jizerou.
geografická poloha
14° 24′ 59″ | 50° 5′ 23″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Karlovo náměstí 20, 120 00 Praha
Rakušan Christian Doppler (1803-1853) ve třicátých letech 19. století vyučoval na pražské polytechnice v Husově ulici (dnes České vysoké učení technické). Jako první popsal změnu vlnové délky signálu způsobenou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače. Pamětní desku má odhalenu v místě svých bydlišť na Karlově náměstí 20 a U obecního dvora 7 (viz samostatný odkaz).
geografická poloha
14° 25′ 11″ | 50° 4′ 33″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
756 23 Jablůnka
Na východním okraji vesnice Jablůnka mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím se nachází nejhlubší vrt ve střední Evropě – dílo Jablůnka 1, který v roce 1982 dosáhl hloubky 6506 m (dnes již uzavřený).
geografická poloha
17° 57′ 19″ | 49° 22′ 58″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Petřín 205, 118 46 Praha
http://www.observatory.cz
http://www.observatory.cz
Přímo před Štefánikovou hvězdárnou na Petříně stojí čtvery moderní sluneční hodiny se třemi kulisovými ukazateli a analemou, zhotovené v roce 1976 O. Hladem a P. Vilímkem. Hned vedle je socha Milana Rastislava Štefánika (1880-1919). V historické expozici na hvězdárně jsou vystaveny přenosné sluneční hodiny od Jana Engelbrechteho (1726?-1807), který je spolu se svým synem Antonínem konstruktérem řady slunečních hodin z druhé poloviny 18. století po celém území České republiky. Na témže místě jsou i vzácné, přenosné měsíční hodiny v barokní úpravě s dřevěným stolkem, který slouží i jako přepravní schránka.
geografická poloha
14° 23′ 52″ | 50° 4′ 53″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Radovan Kováč, Platanová 647, 29 471 Benátky nad Jizerou
tel. 775 331 321 | http://www.hvezda.wz.cz | radovan.kovac@volny.cz
tel. 775 331 321 | http://www.hvezda.wz.cz | radovan.kovac@volny.cz
Lidová hvězdárna v Benátkách nad Jizerou byla otevřena v roce 1980; nachází se na severozápadním okraji města, vedle silnice na Slivno a Měčeříž. Pod pětimetrovou kopulí zde najdete dalekohled typu meniscus-cassegrain 150/2250 doplněný Sometem binarem 25x100. Pro veřejnost je hvězdárna otevřena na základě telefonické domluvy, event. v případě zajímavých nebeských úkazů.
geografická poloha
14° 48′ 39″ | 50° 17′ 20″ | 240 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna Valašské Meziříčí byla otevřena v roce 1955. Nachází se na jižním okraji města, na kopci zvaném Stínadla, poblíž nemocnice (v těsné blízkosti silnice Vsetín – Hranice na Moravě). Pro veřejnost organizuje večerní pozorování zajímavých objektů – otevřeno je každý pracovní den. Hvězdárna také pořádá pravidelné přednášky pro veřejnost, zajišťuje astronomické kroužky, letní astronomický tábor pro mládež, víkendové semináře, doplňkovou výuku pro školy apod. Organizované skupiny mohou hvězdárnu navštívit kdykoliv po předchozí domluvě. Od roku 2001 je součástí Hvězdárny Valašské Meziříčí nově zrekonstruovaný historický objekt Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, který je také přístupný veřejnosti.
Pracovníci hvězdárny se v současnosti věnují odbornému sledování Slunce, proměnných hvězd a zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. V několika kopulích je umístěna řada astronomických přístrojů, mj. refraktor coude 150/2250 – využíván při večerních programech pro veřejnost; reflektor cassegrain 240/4000 – odborná pozorování; mobilní reflektor cassegrain 150/2250 – pozorování mimo areál hvězdárny; reflektor Celestron 280/2800 – pozorování proměnných hvězd; refraktor AS Zeiss 200/3000 – detailní snímkování sluneční fotosféry; refraktor Zeiss 130/1930 – pořizování celkových snímků Slunce; protuberanční koronograf 150/1950 s polaroidem a Šolcovým dvojlomným monochromátorem pro čáru H-alfa – fotografování slunečních protuberancí; refraktor 110/1600 s filtrem DayStar – pozorování sluneční chromosféry; heliostat s hlavním zrcadlem o průměru 250 mm, s pomocným zrcadlem o průměru 150 mm a s věžovým slunečním dalekohledem 100/7030 k napájení spektrohelioskopu. Některé dalekohledy jsou doplněny CCD kamerami. V areálu hvězdárny se také nachází meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu.
Pracovníci hvězdárny se v současnosti věnují odbornému sledování Slunce, proměnných hvězd a zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. V několika kopulích je umístěna řada astronomických přístrojů, mj. refraktor coude 150/2250 – využíván při večerních programech pro veřejnost; reflektor cassegrain 240/4000 – odborná pozorování; mobilní reflektor cassegrain 150/2250 – pozorování mimo areál hvězdárny; reflektor Celestron 280/2800 – pozorování proměnných hvězd; refraktor AS Zeiss 200/3000 – detailní snímkování sluneční fotosféry; refraktor Zeiss 130/1930 – pořizování celkových snímků Slunce; protuberanční koronograf 150/1950 s polaroidem a Šolcovým dvojlomným monochromátorem pro čáru H-alfa – fotografování slunečních protuberancí; refraktor 110/1600 s filtrem DayStar – pozorování sluneční chromosféry; heliostat s hlavním zrcadlem o průměru 250 mm, s pomocným zrcadlem o průměru 150 mm a s věžovým slunečním dalekohledem 100/7030 k napájení spektrohelioskopu. Některé dalekohledy jsou doplněny CCD kamerami. V areálu hvězdárny se také nachází meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu.
geografická poloha
17° 58′ 25″ | 49° 27′ 49″ | 333 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
| STRANY: PRVNÍ · PŘEDCHOZÍ | DALŠÍ · POSLEDNÍ |
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky.
© 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno.