|
Prakšická 2222, 688 01 Uherský Brod
tel. 572 634 690 | http://hvezdarnauherskybrod.sweb.cz | hvezdarna@ub.cz
Hvězdárna byla v Uherském Brodu založena v roce 1961, v roce 1988 byla rozšířena o přístavbu s téměř trojnásobkem původních prostor, za dalších deset let přibyla druhá pozorovatelna. Je vybavena sálem o kapacitě 60 osob s audiovizuální technikou, k dispozici jsou dalekohledy typu newton 500/2500, coude 150/2250, fotografická kamera typu maksutov o průměru 300 mm, spektrograf, koronograf a řada menších přístrojů.
Zejména první jmenovaný dalekohled je v širokém okolí jedním z největších astronomických přístrojů přístupných běžně nejen akademické obci. Pro děti a školní mládež je na hvězdárně připraven široký výběr výukových i zábavných pořadů, každoročně je pořádána řada přednášek. Hvězdárna je skupinovým návštěvám přístupná denně, po domluvě v jakémkoliv čase. Pro individuální návštěvy je za příhodného počasí pozorování oblohy organizováno ve středu, pátek a po domluvě i v sobotu večer. geografická poloha
17° 38′ 46″ | 49° 2′ 16″ | 310 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Horní náměstí, 771 27 Olomouc
Olomoucký orloj je nedílnou součástí radniční budovy na Horním náměstí. Podle pověsti jej v letech 1419 až 1422 sestavil saský hodinář Antonín Pohl, první písemná zmínka o jeho existenci však pochází z roku 1519 a odborníci se shodují v názoru, že nejspíš vznikl "teprve" počátkem 16. století. První větší úpravy se dočkal už v letech 1570 až 1575, poté se orloj postupně měnil přibližně každého půl století. Na konci 2. světové války byl silně poškozen, následovala jeho kompletní přestavba (z původního zařízení se dochovalo jenom minimum) a v roce 1955 jej "ozdobila" mozaika Karla Svolinského, která podivně kombinuje hanácký folklor a socialistický realismus (dělník s kladivem, destilující chemik apod.), což je světová rarita. Součástí orloje jsou časové ciferníky (vč. měsíčních fází a znamení), kalendárium (bylo na něm vyznačeno datum narození J. V. Stalina) a planisféra, která ukazuje viditelnou část hvězdné oblohy.
geografická poloha
17° 15′ 5″ | 49° 35′ 38″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Dům Kultury, Libušínská 183, 591 01 Žďár nad Sázavou
tel. +420 725 700 363 | http://www.hvezdarna-zr.cz/ | krizovic@seznam.cz
Na západním okraji města Žďár nad Sázavou byla v roce 1984 vybudována hvězdárna, později nepřístupná. Od roku 2009 je opět v provozu (pod Odborem školství a kultury Městského úřadu ve Žďáru nad Sázavou) astronomický, kroužek, který hvězdárnu využívá ke schůzkám a pozorování. Taktéž bylo obnoveno pozorování pro veřejnost - koná se za dobrého počasí, každý pátek. Organizace má ve vybavení dalekohled typu cassegrein 240/3540.
geografická poloha
15° 55′ 23″ | 49° 33′ 51″ | 570 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovali 2 návštěvníci
664 31 Lelekovice
Na severním okraji Brna, v Lelekovicích, provozuje soukromou pozorovatelnu Kamil Hornoch. Jeho největším přístrojem je zrcadlový dalekohled typu newton 350/1658 vybavený speciální CCD kamerou. Do pozorovacího programu patří pozorování komet (fotometrie a astrometrie), meteorů (teleskopicky i bez dalekohledu) a proměnných hvězd všech typů. Od roku 2002 se zabývá i hledáním nov v galaxiích M 31 a M 81. Kamil Hornoch patří mezi nejlepší amatérské pozorovatele na světě, za své výsledky obdržel řadu prestižních mezinárodních cen. Tato soukromá pozorovatelna není veřejnosti přístupná.
geografická poloha
16° 34′ 57″ | 49° 17′ 33″ | 345 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Loretánská 1, 118 00 Praha
Na dveřích Staré radnice v těsné blízkosti Hradčanského náměstí je vyznačen kovový loket (stará délková míra) s několika ryskami (největší 59,4 cm).
geografická poloha
14° 23′ 43″ | 50° 5′ 20″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Hvězdárna a planetárium v Hradeci Králové se nachází na jižním okraji města, na vyvýšeném hřbetu mezi Zámečkem a Novým Hradcem Králové (poblíž konečné trolejbusu), odkud je pěkný výhled na západ do polabské nížiny. Ve stejném objektu sídlí Český hydrometeorologický ústav a Ústav fyziky atmosféry. Základní kámen hvězdárny byl položen v dubnu 1947, svému účelu začala sloužit v roce 1954, v roce 1957 byl uveden do provozu přístroj planetária ZKP-1 (průměr projekční klenby 7 metrů).
V hlavní kopuli je instalován refraktor 200/3500, reflektor 250/1250 mm se CCD kamerou a sluneční dalekohled, v pozorovacím pavilonu s odsuvnou střechou schmidtova fotografická komora 420/610/1000 a reflektor 400/2000 se CCD kamerou. Pro veřejnost jsou určeny především vzdělávací programy, včetně pozorování (středa, pátek a sobota), pro základní a střední školy výukové pořady. Z dalších nabízených služeb lze zmínit odborné přednášky, výstavy, tvorbu a prodej astronomických publikací či pomůcek. geografická poloha
15° 50′ 21″ | 50° 10′ 38″ | 287 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
798 14 Olšany u Prostějova
Na faře v Olšanech u Prostějova jsou vyznačeny gnómonicky cenné sluneční hodiny z roku 1836. Dnes bohužel poněkud poškozené. Fara samotná byla postavena roku 1715 a najdete ji v těsné blízkosti kostela sv. Jana Křtitele.
geografická poloha
17° 9′ 32″ | 49° 32′ 8″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
251 63 Strančice
U vlakového nádraží ve Strančicích nedaleko Říčan jsou od roku 1977 instalovány velké polární prstencové hodiny (zhotovil Karel Hůlka).
geografická poloha
14° 40′ 40″ | 49° 56′ 59″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Česká kosmická kancelář byla založena v roce 2003 a dnes slouží jako informační a poradenské centrum v oblasti kosmických aktivit včetně mezinárodní spolupráce. Je kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (zkr. ESA), funguje jako prostředník pro navazování kontaktů mezi českými a mezinárodními institucemi v oblasti kosmonautiky. Mezi další cíle České kosmické kanceláře patří rozvoj vědeckého výzkumu kosmického prostoru i kosmických objektů a rozvoj průmyslové kosmické aktivity a komercionalizace kosmických technologií.
geografická poloha
14° 25′ 24″ | 50° 4′ 23″ | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Pod hvězdárnou 768, 182 00 Praha - Ďáblice
tel. 283 910 644, 233 376 452 | http://www.planetarium.cz/dabliceobs | dabliceobs@planetarium.cz
Hvězdárnu vybudoval astronomický kroužek, jenž v Ďáblicích založil Zdeněk Corn (1921-2003); odborným poradcem byl dr. Hubert Slouka 1903-1973). Do provozu byla uvedena 3. listopadu 1956, roku 1960 byla budova dostavěna do dnešní podoby, v roce 1969 byla instituce připojena ke Štefánikově hvězdárně. V západní kopuli je na německé paralaktické montáži refraktor 190/3000 (optika Reinfelder-Hertel) s reflektorem typu newton 300/1500 (z pozůstalosti selenografa Mgr. Fischera), k němuž je připojen koronograf o průměru objektivu 100 mm. Ve východní kopuli je refraktor 150/2380 (konstrukce Gajdušek) a reflektor 400/7200 mm s montáží typu coude (konst. Rolčík). Původní otevírací doba pro veřejnost, pondělky a čtvrtky večer, byla postupně rozšířena o nedělní odpoledne a o pořady pro školní výpravy.
geografická poloha
14° 28′ 36″ | 50° 8′ 27″ | 325 m n. m. | mapa Google |
mapa Seznam
komentovalo 0 návštěvníků
Připraveno v rámci Demonstrátorského semináře organizovaného v říjnu 2006 Sdružením hvězdáren a planetárií za podpory Ministerstva kultury České republiky. © 2006 Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek je bez písemného souhlasu autora zakázáno. |